Smích se lepí na paty

Bezchybné češství pod taktovou těch největších herců své doby. Karel Heřmánek nehrál často padouchy, ale tady se mu to nevyhnulo a jeho postava je lautr hnusná. Milý je mladý lesák ze sirotčince Mirek Vladyka, své typické si odehrál i Jan Kraus, ale mariášové trio VB JK PČ by mělo patřit do filmových čítanek. Bočan byl mistr svého řemesla, tady mu hrála do karet nádherná krajina a skvělý námět Pavla Fialy. (01.12.2015)

„Kdybys něco potřebovala, tak stačí zaklepat.“ Komedie? Pěkně hořká. Čekal jsem, že se zasměju víc. Ovšem, nakonec mi to vůbec nevadilo, protože i bez toho jde o velmi kvalitní podívanou. To, co předvádí zejména Brodský a Bohdalová (v pro ni velmi zajímavé a padnoucí roli), je herecký koncert (za zmínku stojí i Kemr a Čepek). Ale krom nich je film o atmosféře. Tu veselé, bezstarostné a idylické, pak zase rozjímavé, smutné, se životem a osudem smiřující se. Když vidíte, jak si pánové dávají pstruhy s bramborem, zalévají to vším možným, u toho kouří a hrají karty, říkáte si: sakra, co těm chybí?! Nic! Alespoň chvíli ne. Než dorazí skrývaný smutek ze samoty (dané nejen stářím). A o tomhle film vlastně je. A já osobně Josku v lecčem chápal, tudíž mi i snímek samotný byl něčím blízký. A při odmítnuté „nabídce“ jsem měl na krajíčku. Samotný závěr se mi též líbil, celkově to bude za silné 4*. „Náhodou je to báječná ženská!“ - „Nikdy! Nikdy!“ - „Tak ňákou jinou!“ - „Jinou? Nikdy. Za to pošmistrovou…“ - „No?“ - „Tu taky nikdy.“ (09.03.2017)

Ale ano. Kdo má rád písničky Petra Rezka a Hanky Zagorové, občas snese i nějaké ty Bakaláře, tomu se tenhle opus bude líbit. Možná jsem zbytečně alergický na filmovou řeč většiny filmů z 80. let, ale tohle bylo takové to naše. Člověčina z toho koukala, pan Kemr zahrál exota, nádherné Krkonoše. Nejlepší roli měli Pavel Nový et Co. - seděli a jedli guláše. To jsem jim záviděl. A také entuziasmus té paní poštovní, co pořád chtěla uhnat pana Brodského. Škoda večera. (03.06.2012)

Komedií bych tenhle příběh přímo nenazvala. Je to výřez ze života jednoho dobrosrdečného a osamělého člověka a taky trochu hračičky. Věřila jsem, že Helena Šmídová v podání Jiřiny Bohdalové, měla Josku Platejze opravdu ráda. Ale odkopla ho proto, aby mu nedělala zbytečně další problémy. Tenhle příběh stojí a padá s výkonem Vlastimila Brodského. I další role jsou dobře obsazeny. (09.09.2020)

Melancholickou náladou je protkán tento klidný příběh stárnoucího kutila a samotáře, který touží po společnosti na své zastrčené chaloupce v podhůří Krkonoš. Vlastimil Brodský předvádí standardně nadstandardní skvělou práci při ztvárnění naivní role Jozky Platejze a sekunduje mu při tom plejáda nezapomenutelných skvělých herců. Nejlepší kus tu ale zahrála, překvapivě, Jiřinka Bohdalová, která naprosto přesvědčivě vdechla život své prohnané postavě. Obědy pro dřevařskou partu, rozmluvy nad viržinky Borodiové a věčné peripetie se ženami, to vše zosobňuje hořkosladký klenot. Ač smutný, přece veselý je tenhle film s nádechem nostalgie a tragické skutečnosti lidského bytí a nebytí. Rozhodně patří k české klasice, kterou je třeba vidět. 80% (29.11.2015)