Režie:
Petr SchulhoffScénář:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustVOD (1)
Obsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(více)Recenze (245)
Epizóda z horskej chaty. Dejom pripomenula súťaž v jedení pudingov s piškótami, ako súčasť hier malých iskričiek*) na základnej škole. Vymysleli ju naše fešné pionierske vedúce*). Víťazom sa stal ten, kto zjedol najvác. Slabšie kusy počas súboja o prvenstvo plakali alebo grcali, no iní dospeli k víťazstvu. Aj Bohouš má nečakaného víťaza. A aj druhú aj tretiu pointu. Nekomplikovaná poviedka s tromi postavami, bernardínom a trocha prízemným humorom. Rozvíja tradičné stávkovanie o čosi a jemne drukuje lačnej pažravosti. *) iskričky a pionieri - tak sa označovali malí chlapci a dievčatá na základnej škole (od 6- do 15 rokov) v časoch socialistického režimu v Česko-Slovensku v rokoch 1949-1990. Sľub iskry: Domovina moja krásna sľubujem ti v tento deň, že ja tvoja iskra jasná, tebe k sláve vyrastiem. Zákony iskier: Iskra hovorí pravdu. Iskra chce veľa vedieť a poznať. Iskra rada cvičí, spieva, kreslí, hrá sa. Iskra je pracovitá a pomáha rodičom. Iskra chce byť pionierom. - Poznámka k poznámke - veď tie zákony iskričiek sú neny zlé aj dnes, teda možno až na ten posledný, o vôli byť pionérom. ()
Mám tušení, že dnes už by se Bohouše kvůli ochráncům zvířat nepodařilo natočit (takhle nacpávat nebohého psa lidskou krmí a napájet alkoholem k tomu!?!). Každopádně se podle mě jedná o milou úsměvnou klasiku, u které nepřekvapí, když se každý rok znovu a znovu objevuje v televizním programu silvestrovského dne. A kdyby se náhodou neobjevila, chyběla by. ()
Zajímavé, že na to, jak tady všichni píší, že to znají ze silvestrovských programů, tak já to doteď nikdy neviděla. Je sice fakt, že posledních 8 let se na televizi na Silvestra nedívám, ale ani předtím jsem na tento skvost nikdy nenarazila. Sovák a Menšík byli páni herci a tady spolu s Bohoušem vytváří humorné trio. Ačkoliv jde o naprostou blbost, tak to neskutečně pobaví. "Tohle není Bohoušek, to je kredenc." K vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=ORcl687smnI ()
Bohouš: lék proti nechutenství. Užívejte dle potřeby... Přestože se knedlíkům, dršťkové, tlačence i některým dalším hrůzám české gastronomie vyhýbám obloukem, legendární skeč o bezedném bernardýnovi ve mně probouzí apetit přímo zvrácený. Také proto si jej v zájmu zachování svého luzného zjevu dopřávám jen na Silvestra. :) ()
"Mám hlad jako bernardýn" Herecká paráda Sováka s Menšíkem a taky Bohouše, o kterým si nejsem jistý, jestli to natáčení, chudák, přežil... Já tuhle žrací etudu každopádně žeru! Tlačenka z hluchýho prasete, becherovčička a chlebíček na závěr. Ale nalačno to sledovat není úplně dobrý;) Jinak to s váma sekne, jak s panem hostinským! ()
Galerie (4)
Zajímavosti (18)
- Jiří Sovák (Alois Randa) pro Slávku Kopeckou vzpomínal, že "když točím se zvířetem, vždycky si dám práci a věnuju se mu - aby si na mě zvyklo, aby slyšelo můj hlas, aby pak šla práce líp od ruky. Tak jsem chtěl taky kontaktovat Bohouše. Mám psy rád, ale Bohouše ne. Bohouš byl prase převlečené za bernardna. Z mordy mu trvale splývaly sliny. Závoje slin. Záclony. Museli jsme přerušovat natáčení, utírat mu tlamu - neuvěřitelné: pes přitom nijak neubejval. Kde se ten materiál v něm bral, to je u Boha. Říkal jsem mu: 'Bohoušku, já jsem ten pán, co ti bude nosit papáníčko. Bóžo, Bohoušku, podívej se na mě!' Bohouš tupě zíral, kam chtěl on, tak jsem ho popadl za ucho a točil ho k sobě. Zmohl se na blafnutí 'heeh!' a frkl mi snad třičtvrtěkilovou slinu přes prsa. Stál jsem jako ošerpovanej diplomat, musel jsem se převlíkat, majitel se smál a povídá: 'Vy se chcete kamarádit s Bohouškem? To se vám ale nikdy nemůže podařit. Víte, na co myslí? Myslí jen a jen na žrádlo!' Povídám: 'Proč mu tedy nedáte nažrat?' A on se smál: 'To bych dopadl! Víte, co by sežral, než by měl dost? Dvanáct kilo masa!' Navrhl jsem: 'Bohouši, ty máš lakomýho pána, pojď, půjdeme se projít!' Myslel jsem si, že se to zvíře v pohybu uvolní, bude hravé, skamarádíme se. Tak jsem ho vedl a říkám mu: 'Hele, tady je kuchyň, tady je ložnice...' A on jen čuměl a jeho oči říkaly: 'Tady jsem nežral, tady by se žralo, tady bych si dal!' Přestal jsem se o něj zajímat. Tři dny jsme pak točili, já nosil jídlo. Menšík jedl, Bohouš žral. Čtvrtej den koukám - Bohouše právě zvedali na křeslo, protože sám nevyskočil. Čtyři ho tam rvali. A Bohoušek funěl. Povídám Menšíkovi: 'Schválně, Laďo, zkusíme si, jestli ten blbec aspoň rozezná, kdo mu jídlo nosí a kdo s ním jí. Já vejdu a až budu u něj, vejdeš ty. Jestli ten blbec bude aspoň reagovat, jestli nás rozliší.' Bohouš seděl, a jak jsem vešel, zrychlil dech. Funěl jako lokomotiva. IQ vyletělo: viděl žrádlo. V tom vešel Menšík. Bohouš zle zavrčel. IQ měl, tím vrčením sděloval: 'Nevidím tě rád, hochu, kdybys tu nebyl, sežral bych to všechno sám!'" (NIRO)
- Inspirací ke žravému bernardýnovi byl scenáristovi Františkovi Vlčkovi st. bernardýn herce Saši Rašilova st., kterému jednou hodil k vylízání plechovku od olejovek a on ji spolkl a za pár dnů z něj vyšla vyleštěná a placatá. (sator)
- Pes Bohouš zemřel v deseti letech. (M.B)
Reklama