Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHrají:
Mario Adorf, Angela Winkler, David Bennent, Katharina Thalbach, Daniel Olbrychski, Tina Engel, Berta Drews, Andréa Ferréol, Heinz Bennent, Ilse Pagé (více)Obsahy(1)
Děj se odehrává v letech 1899 - 1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má podle Schlöndorfa dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo. Jedním z mnoha problémů realizace bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. Snímek získal Zlatou palmu na MFF v Cannes ex aequo (s Coppolovou freskou A nyní apokalypsa) a Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (225)
Výborná adaptace Grassovy knihy. Naprosto neuvěřitelný výkon Davida Bennenta, kterému tehdy bylo jen třináct. Divím se, že nedostal nějaké speciální ceny. Některé scény byly pro diváky příliš (někteří se tvářili dost znechuceně při chytání úhořů na uřízlou koňskou hlavu nebo při "pití" polévky z žab a moči) - pravda je, že Schlöndorff si tyto scény vychutnává, rozhodně milosrdně kamerou neodjíždí kamsi mimo. Ale moje nej scéna: nepovedená nacistická slavnost, která se zvrhne v obecné tančení díky Oskarovu bubínku - nádhera ()
V době premiéry přijala odborná kritika Plechový bubínek s určitými rozpaky. Tvrdila, že film je pouhým doslovným převedením románu na filmové plátno, režisér Schlöndorff údajně nevtiskl do filmu nic osobitého ani výjimečného. Přesto si snímek odnesl slušnou řádku mezinárodních ocenění. Ostatně i kdyby měli filmoví kazišuci pravdu, pořád jde o adaptaci jednoho z nejvýznamnějších evropských románů, nezpochybnitelné klasiky s výjimečným extrémním hrdinou a týkající se přelomových událostí (nejen) německých dějin. Plechový bubínek není příjemný, líbivý film. Svým postavám provádí ošklivé kousky a nedovolí vám cítit k nim sympatie. Konformista a nácek v jednom, zakrslý magor, poživačná běhna, to není zrovna společnost, se kterou byste chtěli trávit čaj o páté. Sexualita, jakou Schlöndorff divákům servíruje, dokáže rozhodit nejen zarytého puritána. Zvláštní poloha mezi dětským vnímáním světa a racionálním uvažováním dospělého, kterou Oskar zaujímá, po celou dobu diváka znejisťuje. Řada scén je znepokojivých do té míry, že vás rozhodí, a kdyby nic jiného, herecký výkon představitele Oskara je tak sugestivní, že na něj nejspíš nezapomenete. Jako bonusu se dočkáte zfilmování jedné z nejvýznamnějších a nejsymboličtějších událostí německo-polské války - krvavého dobývání gdaňské pošty. Plechový bubínek je zvláštní a nezařaditelný kousek, který by si filmový fanda neměl nechat ujít. Celkový dojem: 90 %. ()
Známa predloha (ale nečítal som ju), zopár známych hercov, výborná výprava, dobre vybraný hlavný predstaviteľ a priemerný výsledok. Pod ten sa podpísala najmä prehnaná stopáž, zbytočné epizódy a dejové odbočky. Mohlo to byť lepšie. Určite si tento film nebudem pamätať ako výnimočné dielo, iba ako pokus, ktorý ostal niekde na polceste. ()
Hodně mě překvapilo jak je tento třicet roků starý film otevřený v zobrazování běžného života (dětské krutosti, dospěláckého chování)a přitom ani trochu nechutný. Krásná trochu snová kamera a sité barvičky, perfektní kulisy. nenásilně popisuje celé meziválečné období, víceméně pouze pomocí náznaků a jen tak letmo, spíše se soustředí na "malého" bubeníčka Oskárka. Leč trpasličí dějová linie mi až tak moc nesedla, moc artová. Každopádně je to film, který se nemá nakoukávat jen z povinnosti pro doplnění filmového vzdělání, ale je to opravdu pěkný zážitek - nejlépe na velkém plátně. ----- á tohle je m uj slavnostní tisící komentář na csfd, haleluja :-D. ()
Schlöndorffově adaptaci lze vyčítat, že Grassův znepokojující román zpracovává konvenčně a oklešťuje jej o řadu jeho literárních specifik, v čele se samotným způsobem vyprávění. Jenže právě ono převedení do tvaru, který divákům neklade žádné formální překážky, se nakonec ukazuje jako bravurní kousek. Konvenční, v zásadě lineární vyprávění a precizní práce oddělení výpravy, kostýmů a castingu tu slouží jako trojský kůň, který za obranný val diváckých očekávání propašuje provokativní jádro románu. Důmyslná podvratnost adaptace se ukazuje již v samotných úvodních titulcích, kde režisér parafrázuje japonského klasika Jasudžiróa Ozu. Ten svá bravurní melodramata a veselohry o rodinných vztazích či generačních konfliktech z prostředí střední třídy uvozoval titulky na pozadí obyčejné každodenní látky. Schlöndorff otevírá svůj film totožně, jen tentokrát je oním pozadím hnědá látka náckovských uniforem. Se stejnou jízlivostí i mixem vysokého a nízkého, uměleckého a zvráceného pak vyobrazuje společnost první poloviny 20. století a její paradoxy, šílenosti, nesmyslnosti a především pokleslost v jádru její povýšenosti. Je příliš zjednodušující vidět ústředního Oskárka jako rebela, který se odmítne podílet na světě dospělých. Schlöndorff sice z adaptace vynechal třetí část románu, kde hrdina prochází poválečnou dobou a stává se zrůdou, jenže mnohoznačnost postavy rozvedl již v ději, který filmem pokrývá. Pohled na válku očima dítěte zde znamená něco jiného než, na co jsme zvyklí z jímavě kýčovitých vyprávění. Vedle zastřešující znepokojivé grotesknosti totiž "Plechový bubínek" odhaluje dětství nikoli jako ctnost, nýbrž metaforu zatvrzelého a zaslepeného odmítání se vyvinout, které je zde vlastní i všem dospělým figurám. Oskárek představuje sebestředné věčné děcko, které proplouvá dějinami. Za jeho zdánlivou naivitou a ignorancí se ale skrývá racionální zlovolnost a umíněnost, která se pramálo liší od velikášství maloměšťáků, které je zde odhaleno jako základní kámen nacismu. --- PS: Kdo by přecjen toužil po nekonvenční adaptaci "Plechového bubínku", pro toho tu je undergroundový virvál "United Trash". ()
Galerie (42)
Photo © New World Pictures
Zajímavosti (13)
- Film obdržel v letech 1979 a 1980 řadu ocenění včetně Oscara, přesto ho v roce 1997 fundamentalistická náboženská skupina v Oklahomě označila za ,,dětskou pornografii''. Celá kauza se nakonec vyřešila v roce 1998, kdy Federální soud rozhodl, že Plechový bubínek dětská pornografie není . (MadBigMax)
- Film bol spočiatku zakázaný v Írsku. Po odvolaní sa ho však bolo možné pustiť do obehu nezostrihaný už v roku 1981. (Georgei)
- Jedním z mnoha problémů realizace filmu bylo obsazení hlavní role. Po dohodě s autorem bylo rozhodnuto, že Oskar musí být chlapec, nikoli lilipután. Šťastná volba padla na Davida Bennenta. (suicide)
Reklama