Půlnoční nebe

George se postavil do role Aningaaqa a rozjel epickou survival sci-fi bez epiky, survivalu a skoro i bez sci-fi. Režijně bez vize a nápadu, příběhově i scenáristicky bez duše nebo emocí a herecky bez zápalu. Dokonce i soundtrack je brutálně utahanej. Jakoby to vlastně nikdo nechtěl psát, natož točit. Myslel bych si, že Clooney bude chtít po zkušenostech z Gravitace vyplodit zajímavější a hodnotnější dílo. Celej letošní rok byl tak nudnej, jak nudnej je tenhle film! (23.12.2020)

Čím se vyznačují (zejména americké) vánoční filmy? Významnou roli v nich hraje chlap s hustým bílým plnovousem, který bydlí na severním pólu, různorodé postavy se často odněkud vracejí domů, sněží tam a hlavní myšlenkou nezřídka bývá, že rodina by měla být pohromadě. Takže Půlnoční nebe je prostě vánoční film :) Ale teď vážněji: Je to super film. A že není pro každého? Tím lépe. Ve strhující pozemské části je George Clooney absolutním králem, v té vesmírné lince se zase spíše než na napětí sází na zdánlivě bezstarostné okouzlení vesmírem, na sladkou nevědomost, kterou nám film zprostředkuje dokonale. Ano, na první pohled se ve vesmíru snad nestane nic důležitého a například dlouhá oprava lodi je takové scéna, jakých jsme už všichni viděli několik, jenomže představte si, že jste divák, který nezná třeba Gravitaci... Pak je ta scéna prostě kosmická symfonie s krásnými záběry a boží hudbou Alexandra Desplata. (24.12.2020)

„Polnočná obloha” , na ktorej veľmi dobre vidieť trebárs takú »Polárku« , samozrejme pokiaľ sa zrovna nachádzate v Arktíde, tak máte priam úplne najideálnejší výhľad sa ňou trošku pokochať, no ale posledný bádateľ v observatóriu Barbeau, tu neostal iba kvôli tomu, aby neustále obdivoval hviezdy na nebi, totiž má oveľa zložitejšiu úlohu, než sa vo februári, roku 2049, teda „tri týždne po udalosti” , môže zdať, to jest v blízkej budúcnosti, keď vesmírne cestovanie už natoľko pokročilo dopredu, že kdesi pri Jupiterovom mesiaci, jestvuje i akási (ďalšia) exoplanéta K-23, na ktorej je možný život, a tak sa to misia Aether rozhodne následne preskúmať, pričom nemajú ani najmenšiu páru o tom, čo sa zatiaľ behom tých dvoch rokov vlastne na Zemi stalo, čo boli naprosto odpútaní od domova, zmiznutí v diaľave desiatky miliónov kilometrov ? Zrejme pravdepodobne došlo k « nukleárnej zime » , a to konkrétne s fantasticky nepredstaviteľnou, všadeprítomnou radiáciou, že našťastie aspoň na severnom póle, je momentálne ešte stále dýchateľný vzduch, čím dostáva príležitosť, aby sa pokúsil kontaktovať spomínanú misiu astronautov, že nemá bohvieaký význam sa vracať domov. A nakoľko má jeho anténa veľmi slabučký signál, musí odísť do meteroologickej stanice u jazera Haven, kde by už mal konečne snáď trafiť klinček po hlavičke... ? A k tomu taktiež má aj: „menšie halucinácie, melancholickú náladu, flashbacky a prestrihy” . / Film režiséra, herca a producenta Georgea Clooneyho, vskutku naozaj nie je bohviečo ! Snímok, ktorý neuveriteľne strhalo publikum, aj kritika, som si musel skrátka pozrieť sám, aby som sa o tom presvedčil, kde vlastne visí celková pravda ? Obidva nezmieriteľné tábory sú blízko skutočnosti. Ja osobne som počinu prišiel na chuť, až zhruba za jeho druhou polovicou, kedy ma začal oveľa viac interesovať, pretože som si vtedy už plne uvedomil, ako nám strašne hrozí táto tzv. » filmová fikcia « ! Totiž, všetci sedíme na časovanej bombe, ktorá môže kedykoľvek explodovať, že sa ani nenazdáme, a už bude pre nás neskoro, čiže samotná predloha Lily Brooks-Dalton s názvom „Dobré ráno, polnoc” , tým pádom zdvíha varovný prst, keď nie je vôbec ďaleko vzdialená od reality ! Ak sa človek, povedzme čo by len trochu viac zamyslí, tak výpovedná hodnota bude pre neho automaticky väčšia, no zároveň musí preglgnúť i nepríliš zaujímavé spracovanie, ktoré miestami doslova bije do očí ! (27.12.2020)

Na môj vkus veľmi pomalé. Keď som videl tú zimu, prvý ma napadol film Den po té a ten sa mi páčil a priniesol oveľa viac vzruchu. Toto je nielen pomalé, ale aj také tiché, šeptavé dialógy alebo nič, len hudba. Až po 50 minútach prichádza trocha vzruchu, ale na úkor lepšieho obrazu, lebo v tej snehovej metelici skoro nič nevidieť, takže si vychutnávate len peknú kontrabasovú hudobnú vložku. Trocha trápna vložka so spievajúcimi kozmonautmi ma len utvrdila v tom, že Clooney nikdy nebude môj obľúbený režisér. (23.12.2020)

"KDYBYCH SPĚCHAL UMŘÍT, PŮJDU S VÁMI." Patřím k té méně četné divácké obci, které minimalisticky pojaté sci-fi hollywoodského střihu berou (a v tomto ranku už se mi kdysi hódně zamlouval Clooneyho SOLARIS), a tady jsou ty ingredience vyloženě přesné. Clooney se tématu odevzdal, člověk ví, že ho to bere (ekologické aspekty) a tady je to poznat. Asi to není 100% konzistentní, sem tam naruší hutnou atmosféru filmařská úlitba a taky bude hodně záležet na tom, jak brzy odhadnete pravděpodobný vývoj, přesto já budu spíš v táboře fandů tohoto příběhu. 75% (01.07.2021)