O Janovi a podivuhodném příteli

I když tahle pohádka není extra zručně natočena a Tomáš Valík v hlavní roli je herecké poleno, tak tvůrce by neměl stihnout hněv Hanse Christiana Andersena, na jehož motivy je pohádka natočena, protože Ludvík Ráža ji, přes její televizní rozměr, natočil originálně. Jan si dělá zálusk na zakletou princeznu Agnes a jeho otec mu před smrtí sdělí dávné tajemství jistého medailonu, které značně ovlivní ,a poněkud ulehčí náročnost princezniných hádanek spočívajících v uhodnutí jejích myšlenek. Kdo neuhodne zkamení, a už je to pěkná sbírka šutráků. A Jan napochoduje na hrad, třikrát mrskne správnou odpověd (ty dvě správné neměl tak úplně z vlastní makovice), princezna zvlhne při pohledu na něj a je jeho. Apropo, Tomáš Valík hrál naprosto příšerně, všichni herci kolem něj byli lepší, a navíc byl předabovaný Martinem Zounarem, což ve výsledku působilo rušivě, akorát když řval v "akčních" scénách, protože Zounarovo zakřičení bylo opravdu peklo. Nešlo se ubránit smíchu při zabarvení jeho hlasu. Valík se tvářil vždycky přesně opačně než měl, a ani svoji postavu neobdařil velkým charisma. Dovedu si představit, jak z jeho nemotorného herectví, musel být přísný režisér Ráža na prášky. Koprodukce s německou produkcí vnesla do pohádky takovou tu typickou německou neohebnost, a především čeští herci, zejména Zedníček s Labudem jako vtipní zlodějíčci, byli ve vedlejších rolích daleko před nimi. Když k tomu přidám slabé triky, ale solidní masky a kostýmy, zdařilý hudební doprovod Petra Hapky nebo Evu Vejmělkovou, o kterou se usilovalo, vychází mně z toho dějově neurovnaná pohádka, která sice zapadla, ale o to víc pro její plus hovoří její neokoukanost a v neposlední řadě Rážův neotřelý režijní styl. Mé hodnocení: 40% (13.12.2013)

Po opakovaných zhlédnutích přidávám čtvrtou hvězdu. Andersenova tradičně pochmurná atmosféra stylem připomínající Deváté srdce, zápletka ala Souboj Titánů, skvělá hudba, velice zajímavé herecké obsazení. V něm je pro mě jedinečný Josef Kemr. Jak zde již zaznělo a sám nechápu jenom TV zpracování, některé slabší triky. (21.12.2014)

Smutné vod sklepa až na půdu. Už ten začátek a mrtvý otec na vánoce. Já vím, že třeba popelčin tatínek je taky mrtvý, ale už je to ňákej pátek, není to aktuální a řeší se to jen zpětně. Ale tady příjde pohled na namodralého pana Brzobohatého, pak hrdlořez Zedníček s ještě záludnějším Labudou, načež se zjeví podivuhodný přítel o jehož motivech a sexuální orientaci mám pochyby dodnes. No nevím. Píšťalka Vejmělková odpískává jednoho hrdinu za druhým. Trochu thriller pro caparty myslím. 30% (28.12.2007)

Tahle pohádka je docela zvláštní. Ale rozhodně ne špatná, spíš naopak. Když jsem byl malý, tak jsem se jí trošku bál, konkrétně toho podivného Janova přítele. Nikdy jsem nepochopil, co ta postava byla vlastně zač a nechápu to dodnes. Hodnotím 4*, málokdy člověk spatří takhle zajímavou a tajemnou pohádku navíc podpořenou mrazivou hudbou. (16.12.2007)

Když jsem byla malá, tuhle pohádku jsem milovala. Po letech jsem si ji pustila a zjistila jsem, že příběhově se mi líbí stále, ovšem herecký výkon a hlavně mluva Tomáše Valíka mě přiváděla k šílenství. Není on lehce mentálně zaostalý, jestli ano, potom se omlouvám, jestli ne, tak stejně nevěřím. Každopádně děj pohádkového příběhu byl zajímavý, něco jiného a ne ta ohraná písnička pořád dokola. (12.08.2011)