V erbu lvice

Při sledování filmu jsem čím dál tím víc s přibývajícími minutami propadal trudomyslnosti a posléze i nefalšovanému zoufalství, tak ukázkově zatuchlý, zaprděně konzervativní film s nefunkčním scénářem, mizerným střihem, dialogy, které tahají za uši a nanicovatou kamerou se vidí jen výjimečně. Dokoukal jsem jen s vypětím všech sil. Slovo voděnka mě ještě dlouho bude strašit v nepříjemných snech. Pozitivní komentáře částečně vnímám jako zoufalou touhu fandů české kinematografie po žánrovém filmu. Celkový dojem: 25 %. (08.01.2015)

Jako sonda do středověkého světa zdařilé, jako příběh již méně, osudy Zdislavy nejsou natolik poutavé, aby byly nosnými pro 90 minutový film. I když jsem si užíval syrovost doplněnou podmanivou hudbou a hlavně skvělého Rösnera, jaksi jsem ztrácel zájem o dosti monotonní děj točící se okolo svaté Zdislavy. (26.05.2014)

Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/. (10.01.2015)

Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích. (02.12.2007)

Snímek o patronce diecéze mého rodného kraje jsem si nemohl nechat ujít. I když film jako celek trpí několika neduhy, které jsou však vzhledem ke standardům české kinematografie odpustitelné a pochopitelné, lze ho doporučit jako „reálný“ obraz první poloviny 13. století. Milým překvapením pak určitě jsou cameo role Viktora Preisse a Daniely Kolářové jako královských sourozenců Václava I. a svaté Anežky. (22.09.2012)