V erbu lvice

Naprosto po revoluci ojedinělý počin. Historické filmy na takové vysoké úrovni se u nás už netočí. Ve scénáři je použita řada historických spojitostí (pád Jeruzaléma, bitva u Lehnice atd.), jež činí film ještě šťavnatějším. Atmosféru a duch doby reprezentuje snímek též skvěle, Daniela Kolářová v roli sv.Anežky se mi zapsala trvale do paměti. Na takovéto druhy filmů by se měly hledat peníze, aby nové generace s našly ztracenou národní hrdost. 80% (02.10.2011)

Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/. (10.01.2015)

Filmu "v erbu lvice" by bylo jistě možné vyčítat to, že s obsahem legend na jedné straně pracuje jako s historickým materiálem a na druhé straně, že jej odkouzluje a racionalizuje. Tam kde středověk chtěl vidět a nepochybně i viděl zázraky, kreslí film, pochopitelně v souladu s jeho knižní předlohou, reálně působící příběh. Proto je potřeba zdůraznit, že nejde o adaptaci skutečných historických událostí, ale o filmový přepis románu. Jeho děj se od historické reality asi odchyluje v mnohém. Středověké legendy, tak jako to ostatně dělaly vždy, Zdislavě přidaly zázračnou moc, nadpozemsky silnou víru v Boha, rozhodnost, odříkání, přísnost a askezi. Autorka knižní předlohy Alena Vrbová Zdislavin příběh pro změnu okouzlila, zracionalizovala a polidštila. Román i film jsou tedy výsledkem hned dvojí transformace a je dobré si toho při jeho četbě či sledování být vědom. Pokud bychom chtěli mít příběh věrnější historickým faktům, pohoříme, neboť o historické Zdislavě z Lemberka nevíme téměř nic. Zbývají nám pouze legendy, dohady a velmi sporá základní data... Daleko větším problémem celého filmu se mi ovšem jeví velmi odbytá výprava. Nesedí mnohé, především velmi pustě a neudržovaně působící hrad, vůz zrobený halabala z proutí, obyčejná sotva otesaná slaboučká kulatina tam, kde musíme čekat mohutné trámy, většina lidí oděných v hadrech... Na vině jsou pravděpodobně především peníze a pak také představa, že středověk byl nejen drsný (a to tedy byl) ale taky podivuhodně neotesaný a řemeslně primitivní (což rozhodně pravda není). Výtku samozřejmě zaslouží i anachronicky znějící dialogy, ale to je v historických filmech už klasika. Inu, Vláčil byl jenom jeden... Celkový dojem: 65% (08.02.2014)

Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie. (10.01.2015)

Jako sonda do středověkého světa zdařilé, jako příběh již méně, osudy Zdislavy nejsou natolik poutavé, aby byly nosnými pro 90 minutový film. I když jsem si užíval syrovost doplněnou podmanivou hudbou a hlavně skvělého Rösnera, jaksi jsem ztrácel zájem o dosti monotonní děj točící se okolo svaté Zdislavy. (26.05.2014)