V erbu lvice

Ludvík Ráža a jeden z jeho posledních filmových počinů. Působivé vyprávění příběhu z 13. století dokázal Ludvík Ráža převést na filmové plátno opět s veškerou precizností, jakou je u tohoto originálního režiséra zvykem. Film se z velké části natáčel na Novém hradě u Olomučan (pamatuju si, jak v době natáčení filmaři hledali po vesnici Olomučany vychrtlé komparzisty a tenkrát jsem se natáčení málem zůčastnil, dodnes mě mrzí, že k tomu nedošlo). Josef Kemr zde ztvárnil svoji poslední filmovou roli - šíleného mnicha a nutno říci, že i z posledních sil podal neuvěřitelný a nezapomenutelný herecký výkon. Stejně tak i Martin Růžek, který už nemohl ani mluvit a musel ho nadabovat Petr Haničinec. Pan Kemr a pan Růžek nedlouho po natočení filmu zemřeli. Nikdy na tyhle velikány českého filmu nezapomenu! Hudební kulisu k filmu složil režisérův dlouholetý spolupracovník a kamarád Petr Hapka a jak jinak - výsledek je perfektní (málokdy se mezi režisérem a hudebním skladatelem vytvoří skoro na chlup stejné cítění a použití hudby jak ke kterým kamerovým záběrům a aby hudba u filmu přesně fungovala - toto spojení mezi Rážou a Hapkou bylo geniální). Kvalitní snímek, přece jen u mě vítězí o pár let starší Rážův historický filmový počin - Poslední propadne peklu. (21.11.2015)

Myslím, že Ludvík Ráža uměl skvěle vytvořit ve svých filmech ponurou atmosféru (i když to byl bohužel často jeden z mála jejich kladů), dost mu k tomu pomáhala Hapkova hudba i výběr herců (Dlouhý, Kemr, Rosner). U pohádek pro děti to někdy mohlo vadit, k příběhu z temného středověku se však tento styl skvěle hodí. (28.12.2007)

Čeští filmoví fanoušci se konečně dočkali. Česká televize se opět odhodlala pootevřít své archivy připomínající spíše trezory a umožnila divákům shlédnout 20 let starý vynikající film „V erbu lvice“. Tento historický film se v rámci daných podmínek velmi podařil. Sice je zde patrný nedostatek finančních prostředů, ale to je nahrazeno uměním tvůrců filmu a plným hereckým nasazením všech účinkujících. Pro Milenu Steinmasslovou to byla životní role, pro Josefa Kemra a Martina Růžka pak role poslední. Představa, že Josef Kemr vytvořil roli šíleného mnicha doslova na smrtelné posteli, je mrazivá. Doufám, že film vyjde i na DVD, které bude doplněno vzpomínkami účinkujících. (12.01.2015)

Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích. (02.12.2007)

Naprosto po revoluci ojedinělý počin. Historické filmy na takové vysoké úrovni se u nás už netočí. Ve scénáři je použita řada historických spojitostí (pád Jeruzaléma, bitva u Lehnice atd.), jež činí film ještě šťavnatějším. Atmosféru a duch doby reprezentuje snímek též skvěle, Daniela Kolářová v roli sv.Anežky se mi zapsala trvale do paměti. Na takovéto druhy filmů by se měly hledat peníze, aby nové generace s našly ztracenou národní hrdost. 80% (02.10.2011)