Sága rodu Forsytů

Moc pěkně povedená sága. Rázem se ocitnete v jiné době a přičichnete k bohatství, ale i k tomu, jak se minout bez něho. Několik generací nás provází příběh a důdledek jednoho nešťastného manželstí mé oblíbené Giny McKee a Daminana Lewise, který tu byl úžasně nechutný. A když se můžu pokochat pohledem na mého oblíbence Ioana Gruffudda, kterého mám ráda už od dob Hornblowera, nic víc mi nechybí. Zajímavé je, že dokázali z celkem úmorné knihy, která se opravdu neskutečně vleče, vytlouct takový příběh. (02.06.2014)

Četl jsem román a tento filmový přepis je velmi povedený. Klasická britská produkce opět nezklamala. Charaktery postav se zdařilo tvůrcům hezky rozvést a taktéž i dějovou linku. Věrně dodržují knižní předlohu a toho si právě cením, že se nesnažili vnést do tohoto staršího a dnes už klasického díla vnášet nějaké nové či neokoukané pohledy. Román je sám o sobě vynikající a tak co přidávat či předělávat. (30.10.2009)

I když tento seriál nevylidnil ulice jak tomu bylo u jeho staršího předchůdce z roku 1967, tak při prvním vysílání úspěšný rozhodně byl. Tvůrci samozřejmě věděli, že dílo oceněné Nobelovou cenou je pro ně lákavou výzvou pro filmové zpracování. A musím uznat, že se jim to povedlo na jedničku. K vidění jsou zde mistrovské herecké výkony nejen ve všech hlavních rolích v popředí s D. Lewisem a G. McKee, ale i ve vedlejších - což se u prvních Forsytů z roku 1967 tedy rozhodně tvrdit nedá. Dále je zde celkem pěkný výprava, oslňující kostýmy (hlavně dámské), tajuplná instrumentální hudba a výborná kamera. Z krásných záběrů anglického venkova a okolí Robin Hillu se mi tajil dech. Stále se je na co dívat a brilantní jazyk Johna Galsworthy je patrný i ve scénáři, který je napsán přesně podle mého gusta. Vyzdvihnout si zaslouží i dabing, na kterém si dali jeho tvůrci hodně záležet. Po celkovém shlédnutí jsou skutečně patrné jiné dojmy než po shlédnutí exotických telenovel, amerických slátanin a krvelačných krimi... Jediné co bych vytknul jsou špatné masky, některé postavy vůbec nestárly, až to bylo do očí bijící. Nedá mi to, ale musím se zmínit i o rozhlasové realizaci Ságy rodu Forsytů z roku 1999, která je prostě fantastická. Obzvlášť pro ty, kteří mají velkou představivost a fantazii, je podle mě tato rozhlasová dramatizace na 6 CD jako dělaná. Malá ochutnávka úžasných hlasů, které alespoň na mě magicky zapůsobily: Viktor Preiss, František Němec, Daniela Kolářová, Jiří Holý, Stella Zázvorková, Blanka Bohdanová, Vladimír Ráž, Marie Drahokoupilová, Jana Drbohlavová ad. (06.09.2007)

Jen mi tu vadilo, že přestože kostýmy, výprava a i herecké výkony byly zvládnuty výborně, ale maskování herců jako sedmdesátiletých dědků nějak zklamalo. Když totiž celý seriál (snad doba padesáti let) každý z nich vypadá stejně, ani jim nezešednou vlasy a stárnutí je rozeznatelné jen vyjímečně, nebo když už jsou opravdu starší o těch padesát let, tak je něco v nepořádku. Soamesova manželka je odporně "dobrá", Jolyon odpornej správňák. Je to zvláštní, ale ze všech postav mi byl sympatickej jen Soames. Všechno ostatní byli lidi, kteří se přetvařujou nebo ze sebe dělají svatý. On si na nic nehrál. Ještě taková drobnost, už v předloze psal Galsworthy, aby byli lidé k Irene milejší a nesoudili ji příliš tvrdě, že by jejich manželství skutečně nikam nevedlo. Asi si sám uvědomoval, že všechny sympatie půjdou k Soamesovi, což se stalo i v seriálu. A teď bych ještě rád viděl i ten starší seriál o Forsytech. (23.01.2006)

Pokud by vám příběhy SRF někdo vyprávěl, asi byste si mysleli, že je to nějaká telenovela. Jenže žádná telenovela vám nenabídne to nádherně snobácké prostředí Anglie 19. století. Připočtěte k tomu skvělé herce (Ruper Graves jako Jolyon je zkrátka k sežrání) a dobrou režii a máte skvělý seriál na úterní večery. (22.03.2005)