Tommy

Skvělá "rocková opera", zajímavé "šílené" provedení, fascinující hostující osobnosti; za zmínku stojí fešný zpívající doktor Jack Nicholson nebo ztřeštěná Tina Turner. A v neposlední řadě geniální hudba, nejvíce se mi líbily, celým filmem prokládané pasáže "See Me, Feel me, Touch Me" a song "I'm Free". Roger Daltrey byl skvostný! (27.08.2008)

Nedávno jsem propadl kouzlu kapely The Who a jejich legendární rockové opery Tommy. Podle mě se jedná o nejlepší desku, co v 60. letech vznikla. O to víc mě tenhle film zklamal. Vůbec by přitom nevadilo, že oproti hudební předloze dosti modifikuje příběh, nebo že mění pořadí skladeb, či přidává některé, které na albu nejsou. Bohužel Russellův Tommy prostě nemá tu správnou atmosféru, kterou ve mě skladby vyvolávají při jejich poslechu. Nebýt toho, že hlavní roli hraje a zpívá Roger Daltrey, asi bych hodnotil ještě níž. Přestože ostatní herci a zpěváci zpívají a hrají taky dobře jejich hlasy se do těch skladeb prostě nehodí. Třeba když Ann-Margret zpívá stěžejní pasáž "See Me, Feel Me" tak prostě necítím to mrazení, jako v Daltreyho podání na desce. No a nejvíc mě mrzelo, že postavu Pinball WIzarda zpíval Elton John. Toho chlapíka prostě nemusím a Pinball WIzard je moje nejoblíběnejší písnička z desky. Jediné scény, které mě opravdu bavily byly pasáž Eyesight to the Blind s Ericem Claptonem v roli knězě, jehož hlas mi tam jako jediný seděl, a potom závěrečná Listening to You. (17.10.2009)

Podle jednoho z nejlepších alb v dějinách rocku natočil Ken Russell "psychedelický" muzikál, ve kterém si hlavní roli zahrál Roger Daltrey a ukázal, že není jen vynikající zpěvák, ale dovede i solidně hrát (a většinu filmu bez výrazu). V malých rolích známé osobnosti, nejvíc mě překvapil Jack Nicholson, který nezklame ani na takto malé ploše. Po hudební stránce velmi dobré, i když mě osobně spíše vyhovují albové verze písní. (19.07.2009)

Perfektní hudba. To je na Tommym to nejdůležitější. Stylizace už trochu odpovídá spíš letům sedmdesátým než šedesátým, ve kterých vznikla deska Tommy, podle které byl film natočen. Vidět Who, Claptona, Eltona Johna a další ve vrcholné formě za to stojí. Zapomeňte na všechny současné rádobymuzikály. Tohle je klasika srovnatelná s Vlasy i Jesus christ superstar! (11.11.2004)

V roce 1969 vyšly v Evropě dvě pozoruhodné desky. Já jsem dával přednost "Arthur (Or the Decline and Fall of the British Empire)" od Kinks, ta však byla zastíněna a téměř vytlačena z obecné pozornosti tou druhou. Tommy byla navíc zfilmována divým mužem, Kenem Russellem. Deska spadá do doby prvních syntezátorových výzkumů kytaristy a moogisty Peta Townshenda a konce hudebních (a některých jiných) psychedelií. Film, který po šesti letech následoval si tenhle konec ještě o něco prodloužil. Ve srovnání s albem je přístupnější svojí divokostí, rozmanitostí a dalšími rusellovinami. Vrcholy desky ,„The Acid Queen“ a „Pinball Wizard“, zpívají ve filmu/opeře Tina Turner a Elton John, a v něm mají ještě větší grády. Sympatické na filmu je také, že v něm všichni herci také zpívají, jak Oliver Reed, tak i Jack Nicholson. Uráživý není ani děj, ani jeho symbolika - kříž s mikrofonem by mohla klidně převzít jistá organizace, a na rogalu přietěl bílovický farář Pavel Lazárek ke svým ovečkám. (09.09.2019)