Tommy

Tommy je bezpochyby jedna z nejdůležitějších desek rockové historie. The Who s ní v ´69 posunuli a rozšířili hranice žánru, nemluvě o její nestárnoucí a nadčasové kráse. Tedy naprosto vybroušených 5 hvězd. Verze pro filmové plátno z roku ´75, kterou znovu nahráli za přispění mnoha význačných hostů, muzikantů a zpěváků, již tak přelomová nebyla. Chyběl jí pel něčeho nového a překvapivého, chyběla ji sevřenost a ve většině písní scházel i Daltreyho expresivní pěvecký projev, který byl alepsoň pro mě dost zásadní a určující. Přenést Tommyho na plátno chtělo pořádný kus odvahy a obrovskou invenci. To všechno Ken Russell měl, ale možná, že až v míře příliš vrchovaté. Jeho klipovitý, chvílemi psychedelický, důsledně stylizovaný a výrazně výtvarný film nabízí skvělé momenty, kdy člověka až mrazí, ale zároveň taky občas nabídne patos a kýč, na který já jsem přecitlivělý. A tak, ačkoliv mě to mrzí, nemůžu dát víc než tři hvězdičky, ačkoliv by si to Tommy od The Who (jako nahrávka) skutečně zasloužil! (11.04.2010)

Nedávno jsem propadl kouzlu kapely The Who a jejich legendární rockové opery Tommy. Podle mě se jedná o nejlepší desku, co v 60. letech vznikla. O to víc mě tenhle film zklamal. Vůbec by přitom nevadilo, že oproti hudební předloze dosti modifikuje příběh, nebo že mění pořadí skladeb, či přidává některé, které na albu nejsou. Bohužel Russellův Tommy prostě nemá tu správnou atmosféru, kterou ve mě skladby vyvolávají při jejich poslechu. Nebýt toho, že hlavní roli hraje a zpívá Roger Daltrey, asi bych hodnotil ještě níž. Přestože ostatní herci a zpěváci zpívají a hrají taky dobře jejich hlasy se do těch skladeb prostě nehodí. Třeba když Ann-Margret zpívá stěžejní pasáž "See Me, Feel Me" tak prostě necítím to mrazení, jako v Daltreyho podání na desce. No a nejvíc mě mrzelo, že postavu Pinball WIzarda zpíval Elton John. Toho chlapíka prostě nemusím a Pinball WIzard je moje nejoblíběnejší písnička z desky. Jediné scény, které mě opravdu bavily byly pasáž Eyesight to the Blind s Ericem Claptonem v roli knězě, jehož hlas mi tam jako jediný seděl, a potom závěrečná Listening to You. (17.10.2009)

Ako rocková opera uvádzaná na divadelných doskách Tommy možno funguje skvele. Ako filmová adaptácia ma ale celkom minula. I keď som si celkom užíval hudbu a najmä som sa vždy tešil na ďalšie hviezdne cameo, dramaturgicky ma film nepresvedčil, pretože jeho subjektívny čas by som odhadol tak na tri hodiny. A pritom by takýto muzikál mal ubehnúť ako voda. Záverečnú pieseň ale dlho z hlavy nedostanem. Hair alebo Jesus Christ Superstar som si užil viac. (01.01.2023)

The Who jsou bezpochyby jednou z nejdůležitějších rockových formací všech dob a jejich projekt tommy je snad vůbec první opravdu koncepční rockovou deskou-nelehký úkol převést perfektní hudební počin na filmové plátno se zdařil jen z části-mne osobně nevadí ani tak vizuální stránka filmu((která plně odpovídá době ve které film vznikl a je zvláštní že jsem si také vzpomněl na mechanický pomeranč :-))nevadí ani složitý vypravěčský styl plný synbolů a náznaků-to co mne vadí je oproti originálu pokroucený děj ,spřeházené skladby a hlavně občas docela špatné herecké výkony díky nimž to chvílema vypadá jako parodie.jde ale především o menší role-naopak samotní The Who podali výkon který jsem ani nečekal-pomineme li Peta a Johna kteří hrají sami sebe tak Roger v hlavní roli mile překvapil a to že je slepý jsem mu (teda aspon já) uvěřil no a Keith si tu svou roličku fakt dal(takhle to mohl zvládnout jenom on)-i když nesnáším Eltona Johna tak tady mi jako pinball wizard vůbec nevadil(naopak moc mne bavilo dívat se jak dostává od tommyho na prdel )Eric Clapton a jeho kratičká ale pěkná chvilka ,Tina Turner nebo Jack Nikolson-tyhle v 70tých letech velmi uznávané hvězdy jsou jen důkazem toho jak přitažlivá byla myšlenka zfilmovat tommyho--Ve výsledku jde o velmi svéráznou podívanou která je také cennou výpovědí o své době a z jejichž chyb se poučil Alan Parker když se pustil do velmi podobného projektu(moudří vědí)--dávám čtyři protože většinu nedokonalostí smaže posledních 10 extatických minut... (03.02.2007)

|| Scenár: Ken Russel / Predloha: Pete Townshend | Hudba: The WHO | Produkcia: Ken Russel, Robert Stigwood | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: RSO | Rozpočet: 5 miliónov $ | Tržby: 34,251,525 $ || Jeden z tých psychotických spracovaní hudobného materiálu, ktorý si asi nikdy nebudem vedieť užiť naplno. Kto nezažil tú dobu, nemôže súvislosti precítiť naplno, môže akurát tak súcítiť. A to veru nie je nič príjemné. 60% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (29.01.2014)