Reklama

Reklama

Madla Satranová je půvabná mladá dívka, obecní sirotek. Žije v zapadlé šumavské vísce Lesov, kam jednoho dne přijede sběratel lidových písní dr. Šerk. Madla, nejlepší zpěvačka vesnice, mu zpívá chodské písně. Šerk je nadšen jejím líbezným zpěvem a se svým objevem se pochlubí příteli, sbormistru sirotčího pěveckého sboru Klánovi. Ten ji pozve ke spolupráci a venkovská dívenka svým stříbrným hláskem proslaví českou hudebnost po celém evropském kontinentě… Zdařilou adaptaci novely Jana Weniga natočil počátkem protektorátu režisér Václav Binovec s oblíbenou dívčí hvězdičkou Zdenkou Sulanovou. K popularitě filmu nepochybně přispěla i píseň "Ty lesovské stráně", která se v době protektorátu stala hitem. Vedle oblíbených herců – Ladislava Boháče, Zity Kabátové, Antonie Nedošinské, Františka Filipovského – si v dětských rolích zahráli i Jiřina Bohdalová a Antonín Jedlička. (Česká televize)

(více)

Recenze (53)

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Průměrný dobový slaďák s pozitivní atmosférou, průhledným příběhem a jednoduchou, zčásti divadelní výpravou. Herecké výkony rovněž nezapřou divadelní prkna a i když Zdena Sulanová zpívala moc hezky, tak její hudební repertoár by u dnešních mladých diváků sotva uspěl. Tak co ocenit – snad protektorátní vlastenecký podtext, ale to by tam nesměl být kýčovitý španělský závěr, připomínající mexickou telenovelu. Tak snad jen příjemnou nostalgickou vzpomínku na staré časy. ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Z dnešního pohledu hodně naivní příběh, který působí až komicky. Nicméně si dovedu představit, že v době svého vzniku šlo o filmový hit. Už jen proto, že byl snímek naplněný tolik potřebnými českými písničkami. Tenkrát film Madla zpívá Evropě určitě dokázal diváky nejen dojmout, ale nejspíš i zvednout ze sedadel. (45%) ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Docela se divím, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. Veskrze nacionalistický film o českém folklóru o odstoupeném pohraničí (čteno mezi řádky), plný českých písniček s nimiž prorazilo prosté děvče ve velikém světě. V roce 1940 asi Germáni ještě nebyli tak bdělí, že tohle pustili do kin českému obyvatelstvu, které si tam to své našlo. Ano příběh je to naivní, ale kdo četl pár románů z té doby, nemůže být zas tak udiven. Příběhů z červené knihovny jak prosté děvče se náhodou potkalo s panem továrníkem a došlo k oboustrannému okouzelní bylo v knihách habaděj. Lid navíc miloval lidové písně mnohem více než dnes. Když jsem ještě sbíral stará lampová rádia, občas jsem k nim dostal i pár šelakových desek. Většina nahrávek byla vážná hudba a lidové písně, až v závěsu byl R. A. Dvorský, Kafka a další... Samotného mne to udivilo. Proto bych byl v odsuzování tohoto filmu dost opatrný a nahlížel bych na něj nikoliv optikou dnešní doby, ale té dřívější. Doby, kdy nám zůstala malá okleštěná republika - protektorát Čechy a Morava, nad Hradem vlála vlajka s hákovým křížem a nikdo nevěděl, zda tento stav už není navždy... Proto vida mladou Sulanovou zpívající v českém lidovém kroji píseň Ty lesovské stráně, cítím navzdori naivnímu ději lehké dojetí podobné tomu, které asi cítili diváci v zatemnělých válečných kinech.... Dávám za 4 hvězdy. * * * * ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Zdenka Sulanová je pamětnický fenomén. Navzdory tomu, že její pěvecký talent výrazně převyšuje všechno ostatní. O to ale vlastně vůbec nejde. Pomineme-li onen líbivý vzhled i typické romantizující pojetí skutečnosti, která se jako červená nit line kolem osiřelého děvčátka se zlatem v hrdle, vyvolávajíc náležité emoce především u ženského publika, je Binovcova Madla velkým vlasteneckým filmem, jakkoli se to zdá přehnané. Binovec, sám stoupenec českých fašistických kruhů, jej dokázal uhájit bez ztráty kytičky a přestože se Emanuel Moravec a další kolaboranti pokoušeli do filmu doslova vpasírovat všelijaké podloudné repliky vyjadřující úctu a poslušnost německým uchvatitelům, nic z toho se před kameru nedostalo. Naopak. Když Sulanová před rozhlasovým mikrofonem zapěje kultovní sad song o zpustošených lesovských stráních, nelze nevzpomenout na vypálené Lidice či Ležáky. A ruku na srdce, kdo by se nezamiloval do charismatického sbormistra Klána, jinak největšího ťulpase pod sluncem, afektované Liočky, která vyhlásila soukromou válku nebojácné dívence z Pošumaví, laskavé hospodyně Nány, drzého strýčka Jedličky a upovídaného malého děvčátka, z něhož se později vyklube nesmrtelná Bohdalka? Ten film má prostě cosi, co jej činí nadmíru sympatickým a současný divák, rozmrzelý vší tou vyspělou (ne)dokonalostí moderních spektáklů, se pojednou přistihne, jak se zaujetím a drobnou slzou v oku sleduje jistou naivní dívenku, která to z venkovské husičky dotáhla až na prkna, co znamenají svět. Madla zpívala především jim, obyčejným lidem se srdcem na dlani. ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Ještě snad o něco lepší než předchozí série "o Líze". Jednoduchost, čistota charakterů, zábavný průběh, ... Nenáročná, avšak povedená prvorepubliková komedie s romantickými prvky. Nezapomenutelná Madla alias Zdenka Sulanová a její "Lesovské stráně", obstojný výkon dětských herců včetně malé Jiřinky... Konec sice unáhlený a přeslazený, ale s ohledem na dobu, kdy film vznikl, dávám 68%. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Ve filmu zazní píseň „Ty lesovské stráně“. Hudbu k písni zkomponoval František Svojík, text naspal František Kudrna a nazpívána byla Zdenkou Sulanovou. (sator)
  • Ve filmu se mezi zkušenými herci objevují i dětské tváře budoucích velkých herců. Ve svém druhém filmu se objevila například Jiřina Bohdalová. (JARDAHONDA)

Reklama

Reklama