Spider-Man: Napříč paralelními světy

Neuvěřitelně nahuštěný animovaný komiksový snímek čerpá z uvědomělého nadhledu, internetových memů, popkulturních narážek, dlouhé komiksové historie a z rafinovanosti, s níž tvůrci přistupují k frenetickým akčním scénám a k práci s postavami. Strhující audiovizuální obžerství nacpané nápaditými detaily, které si navzdory ultra-svižnému tempu, hromadě gagů a přehršli dynamické akce zachovává prostřednictvím příběhu dvou mladistvých superhrdinů a jejich rodinného zázemí i seriózní dramatickou rovinu, v níž vynikají naopak tiché emoce a pomalejší dialogové pasáže, jenž stojí na rodinných vztazích a na tématech osudovosti, dospívání a boje proti předurčenosti. (04.01.2024)

Velmi dlouho jsem svým způsobem trpěl. Akční scény vypadají suprově, ale je to hrozně rychle sestříhané, je tam toho tolik. Prostě TOLIK že se to nedá vše ani zachytit. Bude to nutně vyžadovat druhou projekci. S blížícím se cílem přibývá osudovosti. A hudba? Tu to má nejlepší co jsem slyšel za hodně dlouhou dobu. Ten soundtrack bych si dokázal představit poslouchat do omrzení. 70% (01.11.2023)

S filmy o paralelních světech se v poslední době rozhodně nešetří a jsem rád, že druhý animovaný Spider-Man pouze jen nevykrádá své předchůdce, nýbrž si podobně jako jednička razí vlastní cestu - a to zejména díky fenomenální výtvarné stylizaci, která jde ruku v ruce s poutavým příběhem. Fantazie výtvarníků nemá ve dvojce žádné meze a divák je tak v kině svědkem vizuálního koncertu, v němž hraje svůj part několik typů animace, ale i hraný film (zde se mi líbilo nostalgické napojení na předchozí Spider-Many). Jak už jsem říkal, snímek těží i z příběhu, který vedle paralelních dimenzí problematizuje vděčný motiv nevyhnutelnosti osudu a film tak ponoukne diváka i k zamyšlení a nejen k bezduchému sledování, jak tomu u animáků často bývá. Film měl trochu pozvolný rozjezd, nicméně chválím, že došlo na jistou rekapitulaci jedničky, od níž uběhlo pět let, poté však děj nabral na obrátkách (souboje s Flekem a ultimátní spidermanská honička neměly chybu, ani meze) a zastavil ho až otevřený konec, který připravil živnou půdu pro třetí díl. Vskutku výtečný vizuální zážitek, u něhož by byl hřích si ho pustit na malé obrazovce. (14.06.2023)

„Za umění můžeme považovat i metakomentář k tomu, co považujeme za umění,“ říká Spider-Woman Gwen Stacy při bitce v newyorském Guggenheimově muzeu. Podobně jízlivými a kulometně servírovanými komentáři se snímek jen hemží, což znamená hned několik věcí. Jednak jej není možné naplno stíhat, a to ani pro dospělého diváka, natož pro toho dětského. Frenetičnost zde nabývá nového významu, a to navíc na velké části dvou a půl hodinové stopáže, kvůli čemuž je výsledný dojem trochu úmorný. Zároveň se ale také bezesporu jedná o velmi chytrý film, který si je mnohem lépe než veškerá tvorba MCU vědom svých komiksových základů a hrdě se k nim hlásí. Pomrknutí na fanoušky prostřednictvím easter eggů či rovnou ukázání konkrétních sešitů Spider-Manových dobrodružství se objevuje každou chvíli a snad i díky tomu se tenhle multivesmírový bordel daří jakžtakž ukočírovat. Tempo však přesto leckdy hapruje a vyprávění se občas boří pod vlastní vahou. Ústřední dobrák Miles rozhodně nechce být Amorales, a tak se vzpouzí utilitaristickým proklamacím Miguela, Spider-Mana 2099. Stejně jako se ve filmu mnohé děje, tak by šlo i o mnohém psát, důležité však je pouze to, že v jádru se jedná o poctivě zpracovaný příběh o dospívání, v němž si Miles i Gwen musejí vybojovat své pubertální bitvy. Škoda jen velmi neuspokojivého konce, který namísto monumentální závěrečné třetiny příběhu nabídne pouze cliffhanger. Ale když se s tím smíříte, dostanete jednu z nejnápaditějších komiksovek za dlouhou dobu. (02.06.2023)

Asi je zbytočné vypisovať subjektívne negatíva pri filme, ktorý bol tak pozitívne globálne prijatý, nehovoriac o nadšení cieľovej kategórie, čo je inteligentnejšia mládež, povedal by som. Za mňa už príliš nefunguje wow efekt prvej časti, všetko je väčšie a komplikovanejšie, až by som výsledok nazval organizovaným chaosom. Ten mi bránil sa viac zamerať na postavy, ako to napríklad robí záverečná štvrtina, dovtedy môj mozog bojoval s nanosekundovými zmenami premyslenej bohatej mizanscény. Ale uvidíme po ďalšej časti, ktorá snáď všetko uzavrie. (25.04.2024)