Babylon

" and camera ...and sound...!" Nejako som cítil, že toto je ten pravý film pre veľké plátno a vyrazil som do kina. Damien Chazalle je stále veľmi mladý, no ešte viac talentovaný režisér. Jeden z tých, u ktorého je jasné, že pôjde v šľapajách velikánov ako Scorsese, Leone, Spielberg...Film, ktorý vzdáva hold filmovému remeslu tu nedávno natočil aj Spielberg, ale vedľa Babylonu je to veľmi komorný film. Kto z nich vyhrá bitku o Oscary? Babylon je veľkolepý epos, ktorý je nadupaný vizuálnymi nápadmi, davovými scénami a samozrejme hudbou, ktorou Chazalle spolu so svojím už dvorným skladateľom Hurwitzom ohuruje opäť. Našiel som si tu svoje skladby, niekedy je to až príliš divoké, no soundtrack je výborný, Oscar minimálne za hudbu je asi istý. Réžia je úplne geniálna, klobúk dole ako to Chazalle dokázal všetko pretaviť a skĺbiť do jedného dokonale fungujúceho celku. Humor nenásilne prechádza takmer celým filmom, no s blížiacim sa záverom sa nenápadne vytratí. Hlavné herecké trio je úžasné. Nebudem tu vychvaľovať hviezdy Pitt a M. Robbie, no je úžasne ako dobre zapadol neznámy Diego Calva a rozhodne sa nestratil. Film má mnoho doslova úžasných a čarovných scén. Prvý natáčací deň, bitka s hadom, stresové natáčanie so zvukom, tajná návšteva kina(Pitt) a jeho sklamanie... Film dokáže rozosmiať, rozbúchať srdce i dojať. Som fakt vďačný za tento film (aj ten Spielbergov) po všetkých tých digitálnych Marveláckych filmoch, ktoré okupujú kiná... Posledný movie mix si režisér mohol odpustiť, nejako mi to tam nezapadlo a už vôbec nie v kontexte scény "Singing in the rain". Inak krásna pocta Holywoodu a starým dobrým časom. Tie časy sú už preč, ale vďaka Babylonu ich môžeme znovu zažiť. A presne preto máme radi filmy. 80%. (06.02.2023)

Šazel už je zase mazel a amplituda jeho sinusoidy kmitla k vrcholu, který překoná jen stěží! A nejen on sám. Po dokonalém Bitchemprásku propadl v žánru hudebně zábavných taškařic svou LaLaLobotomií na totální smrduté dno nestravitelných buzerantských trapáren, aby teď velkolepě povstal ze sraček a uplácal naprosto uhrančivou, k perfekci vyšazlenou, hravou, atmosférickou a parádně odsejpající fantaskní komitragédii o neslyšném chropotu právě chcípajícího němého filmu. Kabaret pro 21. století a velkolepá pocta i pranýř filmového průmyslu, de fuckto házející hovna po prachama a slávou k dekadenci zpotvořených parodiích na lidi v Holém Údu nejen dvacátých let a nonšazlantně si vytírající prdel celou prvoplánově mučivou filmografií Buzny Lulana i všemi kýčovitými cajdáky velkého Štefana. Absolutní exekuční, dějové i dialogové mistrovství, dávající vzpomenout, proč vlastně tak rádi čumíme na pohyblivé obrázky. No povím vám, asi jsem u sledování vypadal jak homopanic před první felací, když jsem s vytřeštěnýma očima a otevřenou hubou jen fascinovaně sledoval, co všechno ještě budu muset ten večer spolknout. Ovšem nakonec mi ani finální katarze pachuť nemytého ocasu na patře nezanechala, tak to prostě blaženě opětkuju a uctivě se pokloním se slibem, že jestli tento učiněný sqost a sviní perla mezi všemi těmi podřadnými manipulativními, nudnými či trapnými sračkami toho Osrala letos nevyhraje, skáknu si osobně do Losích Andělic, kde se opásám hovny a demonstrativně vybuchnu před Dolby tyjátrem. (19.02.2023)

Musím říct, že ta móda s přepálenou stopáží mě začíná pěkně srát, ale to se rozhodně netýká tohoto bijáku. Filmová krasojízda, která svým nádherným finále způsobila diváckou extázi ve který bych si přál být na čas zakonzervován. Příběh a vlastně celé zlaté období Hollywoodu je vyprávěno přes tři hlavní postavy s neuvěřitelným citem pro výstavbu příběhu i dobovou atmosféru, že moje dolní čelist na konci potřebovala zvedák, aby se opět setkala se svou horní částí. Film je sice dlouhej jak tejden, ale když jsem jako divák prošel bránou Hollywoodu ve dvacátých letech minulého století, čas se pro mě stal nepodstatnou veličinou. Takovou sílu filmu a režisérkého supertalentu jsem snad v kině ještě nezažil a nebo hodně, ale hodně dávno. Všechny filmové složky k sobě naprosto na milimetry pasují. Hudba, obraz, kostýmy, dialogy a ne není to jen nudná profesionální práce, poutávé vyprávění má v sobě humor a doslova za geniální považuji pasáž, když se a v ateleriéch natáčí první zvukovej film, kdy je velmi zábavnou formou předvedena revoluční přechod z němého filmu ke zvukovému. Na závěr jsem se nechal herecké výkony, zde pochválním dva i když všichni tam jsou dobří o tom žádná, ale Diego Calva je absolutně fenomenální, právě přes jeho postavu jsem se dokázal přenést do této filmové éry a užíval si celé vyprávění. A pak tu Margot Robbie, protože ona je absolutně dokonalá, nejlepší ženský herecký výkon za poslední dobu co jsem u žen viděl. Margot je totální vládkyně tohoto filmu, kolik rozdílných emocí dala do své postavya s jakou suverenitou a přirozeností, to se hned tak nevidí a ještě k tomu stíhá být hlavně v první části ultrasexy. Má favoritka na letošního Oscara je jasná. Film, který má ty nejvyšší ambice, oslovit Tvoje filmové srdce a u mě to byl zásah s přesností Viléma Tella. (05.01.2023)

Musel jsem se po Babylonu trošku uklidnit. Přijet z kina domů, vydechnout, usnout, nechat si zdát nějaké hezké filmové sny (což se opravdu splnilo), ráno se vzbudit, udělat procházku zamrzlou krajinou do práce, nadechnout se a uvědomit si, čeho jsem byl vlastně svědkem. Babylon je úctyhodný film. Vypráví příběh z doby němé éry v Hollywoodu formou tří různých postav a jejich příběhů, kde ve všech třech ohledech tu herci hrají jak z partesu. Konkrétně Brad Pitt, Margot Robbie a Diego Calva. A zatímco první dva tu hrají na hranici emotivních možností, tak Diego Calva minimálně coby nováček neskutečně překvapuje. Tyto tři různé příběhy se pak různě prolínají a procházejí jednou filmovou érou, která má své místo pod Sluncem. Už v úvodním asi půl hodiny dlouhém prologu je vše řečeno. Kamera postupně prochází místnostmi domu, ve kterém se koná jedna z mnoha akcí majitele filmového studia. To co se ale na scéně dělo byla dějová dekadence nejhrubšího zrna. Můžete jenom litovat, že v tu chvíli máte jen dvě oči, protože ani jimi nedokážete zabrat vše, co se na plátně děje. Po finále samotného úvodu a naběhnutí nápisu Babylon přichází konečně samotný děj. Ten v kulisách dobového Hollywoodu odkazuje na různé osobnosti doby a divák vchází z jedné scény do druhé, kde každá další přináší něco nového, nepoznaného. V celém průběhu pak film podporuje fantastický hudební podkres, který si místy vykrádá La La Land, ale mně to vůbec nevadilo a vtip, který ve mně místy vyvolával až záchvaty. Ve druhé třetině pak děj výrazně potemňuje a finále je reálný filmový orgasmus. Bylo krásné být svědkem premiéry tohoto filmu. Asi ve mně Babylon bude dlouho rezonovat… (19.01.2023)

Film, ktorého fabula by sa dala rozložiť na niekoľko sezón nejakého dobového seriálu a asi by to bolo aj lepšie, pretože Babylon je príliš skratkovitý, ono ani tie tri hodiny na všetko nestačia. Dokonca aj niektoré skvele urobené montážne sekvencie by sa dali prerozprávať v celej sezóne. Chazelle nakrútil zrejme svoj vysnívaný projekt a niet divu, že niekomu sadne dokonale, inému vôbec a nemusíme vôbec hovoriť o tom, že jeden pravdu má a ten druhý nie. Je Singing in the Rain lepšie? Podľa mňa áno, ale to aj tak môže byť každému jedno. Film ma začal skutočne baviť až keď sa usadil, tie dekadentné večierky ma zase až tak nešokovali, naopak by som si pozrel Margotku v kasíne, keď už sa o tom toľko hovorí a nič z toho nevidíme. Ale to som zase u tom seriáli. (31.01.2023)