Král Úzkého moře (S01E04)

Zbytečně komplikovaný scénář plný intrik. Máme tu kupu hlavních hrdinů více čí méně zajímavých, kteří se noří stale hlouběji do problémů, přičemž některé z nich jsou doslova vycucané z prostu a nemají příliš silný základ v jinak obstojně napsaném epickém seriálu. GoT měl v tomhle přece jen více šťávy a tvůrčí finesy. (18.03.2023)

"Boha jeho, zasa jebú..." :D OBSAHUJE SPOILERY! Je to čím dál pitomější. Tři čtvrtě dílu se nic neděje, pokud za děj nepovažujete chození po ulici, návštěvu bordelu a soulož. Já to za děj nepovažuji, je to jenom zdržovačka skutečného příběhu. A příběh je, podle tvůrců, to, že Daemon, ve své nedospělosti a hlouposti, vždycky udělá nějaký skandál (jen aby se vůbec něco dělo), na který ostatní reagují. Místo, aby Rhaenyru poslali k velmistrovi, aby zkontroloval její panenství, (což se běžně v královských rodinách dělo, vzpomeňme si třeba na princeznu Dianu), tak se tam dvacet minut řeší, kdo lhal a kdo ne. Nakonec si král nechá poroučet od své drzé dcery, kdo má být v jeho Radě a koho má vyhodit... Jestli se příštím Pobočníkem stane Rhaenyra, přestávám se na to dívat. /// Se Hrou o trůny se to opravdu už nedá srovnávat, a to nemyslím jen výborné první čtyři série, ale i ty pozdější. Postavy jsou nevýrazné, herci jsou nevýrazní, děj je nahodilý a postavy se rozhodují podle momentální nálady, a ne na základě jakýchkoli logických pohnutek. Politika a hra o moc se tam prakticky nevyskytují, všechno směřuje na pocity a city, protože je snazší to tak napsat. Scénář i příběh jsou jednoduchoučké, žádné chytré dialogy, pouze rutina. A rutina je nudná. 1,5*. (12.09.2022)

7,5/10 – Samotného mě to překvapuje, ale postupně, epizodu po epizodě, si mě tento seriál začíná získávat. Za to, že jsem k němu zprvu byl velmi kritický, může hned několik faktorů, mezi nimiž určitě má své místo řekl bych až nadměrná poplatnost Hře o Trůny. Ačkoliv ústřední konflikt dvou bratrů byl vystaven vcelku povedeně už od začátku, nemohl jsem se zbavit dojmu, že kromě toho se v seriálu vlastně nic moc neděje a že ačkoliv proletáři všech zemí zasedají s králem u stolu a křečovitě se snaží tvářit, jakože možná kují nějaké pikle, konflikt není dostatečně silný, aby utáhl celou zápletku. Mno... mýlil jsem se. Show se ve čtvrté epizodě konečně trošku utrhla ze řetězu, a i když většina bojů se sváděla v posteli, poprvé to na mě emočně působilo a upřímně jsem si pletichaření užil. Tentokrát bych se ho s velkolepou Hrou o Trůny nebál srovnávat... alespoň přibližně. Myslím, že hlavní přísada, která Rodu Draka dosud chyběla, byly dopodrobna prokreslené postavy. Ve čtvrté epizodě se jich několik vybarvilo a hned to bylo mnohem záživnější. Pokud se v budoucích dílech dozvíme více o motivaci ostatních postav, má seriál potenciál na velice napínavou hru intrikánů. To se ale samozřejmě uvidí, záleží, jak si Clare Kilner poradil s choreografií bitev – protože zatím v tomhle ohledu nic extra nepředvedl – a hlavně jestli přinesl na stůl něco originální, anebo jen slepě papouškoval již viděné. Nemístná poznámka: "Hlavně že už Rhaenyra není taková otravná feministická pipka s hlavou v oblacích a nosíkem nahoře." (18.09.2022)

Jak dokonale napsané ty postavy jsou. Daemon se vrátí jako zachránce a ztracený bratr, který stále nezapomíná na svou agendu a hlavní cíl - pošpinit krále a vzít si jeho korunu. Ve své vlastní neteři probudí její potlačované chtíče a chuť po sexu, čímž rozpoutá další peklo na zemi. Znovu výborně napsaná epizoda, která nám poodhaluje pohnutky mravůrně myslícího strýce a naopak ukazuje zranitelnost náctileté dívky. Tak jednoduché, přitom tak dokonalé po všech směrech. (12.09.2022)

Dokonalé. Zatím asi vůbec nejlepší díl. Delikátní napětí i psychologie intimních zákoutí lidských slabostí. Milly Alcock patří mezi nejskvělejší volby obsazení tohoto seriálu a společně s dalšími prvky dotváří jedinečnou atmosféru světa Her o trůny. (16.09.2022)