Mugen no džúnin

[EDIT 2020-02-01] Následující je pro ANIME 2019... To nemohu na csfd najít. Toto jsem neviděl. :-) KONEC editu Začátek ušel, pak to začalo být krapek zmatené, poté ohrané a ke konci se to jen opakovalo a ničím nezaujalo. Mám pocit, že jsem ani nedokoukal. Přitom proti pomalým příběhů nemám nic (Mushi-shi miluji). Zde to bylo na jedno brdo a dělalo ze sebe víc, než bylo... Velké zklamání, protože prvních pár episod mě velmi zaujalo. Mugen... 50 % (12.01.2020)

Má to určitou hypnotickou atmosféru a jen pro ni dávám tři hvězdy, ale jinak sledovat dvě a půl hodiny neustálé souboje a jatka, kde vlastně i víme, jak dopadnou, mi přišlo nudné. Objeví se pár zajímavých postřehů o nesmrtelnosti, ale nic, co bychom už na to téma neslyšeli. Navíc některé střihy mi dost vadily, těžko se dalo zorientovat, kde se najednou zase nacházíme a proč. A také by mě zajímalo, proč červi něco vyléčí, a něco ne, chyběla tomu nějaká konzistentnost vnitřního světa tohoto příběhu. (01.07.2022)

No, uf, to byl ale dlouhý a výživný flák. Ty dvě hodiny a něco utekly vlastně rychle. Přiznám se...měla jsem trochu obavy, jak bude vedený příběh bojovníka, který nemůže umřít. Jako proti němu jsou extrémně dobrý borci a hned na začátku dostane pořádně do kušny. Kdyby nebyl, jaký je, už hned ten první by ho zabil. Prostě je zrezavělej. Kdo by nebyl po padesáti letech sezení v boudě v lese?! Jenže potom se stane něco, co mě příjemně překvapilo a potěšilo. Zjištění, že sám neví o tom jedu. A to do příběhu najednou dá úplně jinou dynamiku. Máme tady sice chlápka, který nemůže umřít, ale i tak je dostatečně oslabenej. Což je fajn motivace ke snížení zbrklosti. A od té doby to chytlo úplně jiný divácký zážitek. A hned se to pro mě posunulo o třídu výš z: jdeme, na někoho narazíme, popereme se, ne/umřu, jdeme dál, zase na někoho narazíme atd. Jenže tady to není jenom o tom, že dělám frajera, kterej nemůže umřít. A potom se s tím začne moc dobře šlapat. Jako sorry, ale ta scéna během svázání s useknutím rukou? To bylo jako: "Do hajzlu, kde se toulá ta druhá? Jo tamhle za stromem, ale nějak se tam s tím řetězem zasekla! Já mám ale fakt blbej den!". Závěrečný masakr (a to doslova) je dost výživný materiál. Ale je to jenom masakr a nic víc. Prostě se tam řežou a neřeší se jakákoliv estetika boje samotného. Prostě to už chtějí mít všichni za sebou a jít domů. A vlastně mi to ani nevadilo. Do té doby to bylo dostatečně vynahrazováno. Přiznám se, podruhé...chvíli jsem myslela, že dám jenom čtyři. (A ne protože jsem byla nakrklá, že se v závěru nestalo něco, na co jsem celou dobu čekala...ano, já prostě tajně doufala, že jak proti sobě stojí Mandži a Anotsu, a kolem ty desítky mrtvol, a zase tam byl záběr na to, jak červíci by si nejraději daly pauzu, a začne mu týct rudá, pardon, ale mě napadlo: "Nebyla by extrémní legrace, kdyby mu ty obě ruce teď odpadly?" Asi je se mnou vevnitř prostě něco špatně. Ale závěrečný vtip jsem dostala a zasmála se. Takže jsem asi nakonec vlastně ok.) Ty dvě hodiny jsou dostatečné, aby se skvěle spracovaly i různé pohledy na pomstu samotnou. A jak se z pohledu postav postupně mění a mění i je samotné. A přehodnocování, že teď najendou jen tak přece nemůžu umřít. A taky to: co by beze mě potom dělala? Jo, bylo to moc fajn :) takže nakonec pět, protože zábava to byla velká převeliká. A to je hlavní  ;) (13.04.2024)

Předpokládám, že předloha nějaký příběh měla. Tady jsem vlastně až do konce docela tápala, kdo měl jaké ambice, motivace. Tedy taková ta prohlášení o nich jsem vzala v potaz, ale bylo to z tohoto hlediska děsně prázdné a film tam byl vlastně o ničem. Navíc bych řekla, že Miike všem nechal dost volna a spousta herců si hrála, jak uznala za vhodné. Tak dlouhý film a kromě stříkání krve a občasného vtipu jsem vlastně nic nedostala. Byla bych raději, kdyby měl film tři díly, ve kterých bychom se se všemi pořádně seznámili, než tohle vyprahlé nic. Nemluvě o Rin. Proč tam vlastně byla? Proč měla držet meč? To aby jako byla opakem všem těm ostatním, kteří sekají a řežou? Díky její ploché osobnosti jsem ji nesnášela a byla mi na obrazovce na obtíž. Těšila jsem se, byla zvědavá, ale nakonec jsem dostala slátaninu, kde se jen kdosi s kýmsi řeže. Ale jestli vám stačí stříkance krve a usekané končetiny, směle do toho. Třeba se to víc bude líbit lidem, kteří znají předlohu, protože prostě budou vědět víc než já a mohou si spoustu domyslet. Občas to sice mělo pár zajímavých scén, ale utopených v délce. 50 %. (20.11.2017)

Manji (Takuya Kimura) býval mužem zákona, ale stává se psancem ve chvíli, kdy zabije svého zkorumpovaného nadřízeného a dalších šest mužů. Nejradši by spáchal seppuku, ale musí se postarat o svoji mladší sestru Machi, protože díky němu přišla o manžela a rozum. Manji ztratí sestru v lese z dohledu, ale velmi brzy ji najde v doprovodu mužů, kteří chtějí odměnu vypsanou na jeho hlavu. Snaží se s nimi domluvit, aby Machi pustili, ale jejich vůdce ji zabije. Manji se poté vrhá do nerovného boje a celou početnou skupinu vyvraždí. Manji je smrtelně zraněný, ale po zásahu Yaobikuni se stává nesmrtelným. Jednoho dne bude jeho pomoc potřebovat Rin Asano (Hana Sugisaki)... Pokud někdo nesnese krvavou akci, kdy vzduchem létají useknuté končetiny, může s klidem tento kousek vynechat a pustit si něco jiného. Ve filmu se používají zbraně, které nejsou úplně známé. Třešničkou na dortu bylo spojení dvou samurajských mečů do jednoho. Občas jsem měl problém s nepřehledným příběhem v dialogových scénách. (30.12.2017)