Láska pod kapotou

My se prostě nechceme snažit pochopit lidi, kterýma pohrdáme a se kterýma odmítáme soucítit, protože jsou podle nás hloupí "na základě jakési volby". Minimálně odmítáme přijmout, že k těm fotkám na koncertech "vlasteneckých kapel" a k plackám s přeškrtnutou mešitou vede komplikovaná životní cesta, mnohdy dlážděná pohrdáním nebo jen nepochopením ze strany intelektuální či názorové "elity", kterou si může projít každý druhý soused od vedle, do kterého bychom takovou "blbost" přece nikdy neřekli. Postavit ten film přesně takhle, jak ho Miro Remo odvyprávěl, bylo naprosto klíčové. Nehledě na to, že je to audiovizálně zábavné a protkané perfektními leitmotivy. (03.01.2022)

Miro i Remo proste vedia! Super práca s muchami. Tie slúžia ako metafora problémov. Mucha ako niečo otravné, ktoré by sme najradšej tu a teraz zlikvidovali. Často sa nám to však nedarí a ak áno, čoskoro príde ďalšia. Je to večný kolobeh. Presne ako situácia nášho protagonistu. Jeho problémy sú ako muchy. Stále sa vracajú a neraz možno aj tie isté. Muchy ako démoni jeho minulosti i prítomnosti. Vyrovnávanie sa s minulosťou, dobrý nostalgický soundtrack, už tradične umný strih a dobré postavičky zo života. (20.09.2021)

Výborný dokument, plný všelijakých zajímavostí, paradoxů. Úsměvný, krásně natočený, divák se nenudí, je to originální a skvěle vystavěné. Tvůrcům vysekávám poklonu, trefili se mi do vkusu. Navíc jsem při sledování dostala chuť na starší, taky skvělý, dokument Láska v hrobě, brzy si ho, po letech, pustím. Prostě jiná romantika. 😉 (14.09.2021)

Trochu víc než variace na oblíbené téma: Kdo může za můj podělanej život. Jarda chce tvořit něco pozitivního a neutopit se v alkoholu jako táta. Výborně zpracovaný dokument, který dává zapomenout na suchopárnost a působí jako kompletně hraný film. Divák může vstoupit do Jardova světa, do světa někoho, kdo se rozkmotřil s rodinou, protože nejspíš obě strany se zabejčili natolik, že zadupali do země možnost dohody a teď se vláčí po soudech. Přitom na jedné straně, on by stál o hezké vztahy, ale nedokáže překročit svůj horizont. Jak to bylo doopravdy s údajně ukradeným autem těžko říct. Každopádně Jarda neustupuje a pere se nejspíš celkem zbytečně. Uzavírá si tím víru v budoucnost, protože líp už podle něj bylo. Na konci smutná pachuť z toho, že na takto zacyklených lidech si živí kariéru ti, kdo dokážou najít zástupné viníky – viz popěvek od Ortelu. Podobně i Jardova matka – syn nemohl za komunistů na obor, který ho strašně lákal, páč neměl správný původ, ale stejně bylo za komunistů líp. (01.09.2021)

rozhodně zajímavý dokument o kterém moc nevím co si myslet. Jarda je totiž hodně zvláštní člověk, který zkraje působí spíš jako bizarní figurka, abychom následně zjistili, že je to vlastně snílek kterému dával (a stále dává) život solidní kouř a i když se snaží hledat radost v závodění - které ovšem nemůže provozovat sám,takže si svoje sny projektuje do svojí partnerky -  tak ta "výhra" kterou by tolik potřeboval nepřichází.Je jednoduché se mu smát a onálepkovat ho štítkem spodiny z okraje společnosti a vzhledem k jeho vystupování a některým názorům je docela těžké s ním naplno soucítit, ovšem realita je taková, že lidí jako Jarda jsou tisíce a i když to Remo neříká na plnou hubu je tu náznak přesahu a ukázka toho proč tu jsou určité společenské frakce plné podobných Jardů.Opět se to ovšem hodnotí celkem těžko, protože příběh tohoto Jardy je tu jen nastíněn bez hlubšího vhledu a je těžké určit do jaké míry si za věci může sám a do jaké míry byl opravdu sežvýkán okolnostmi které nebyl schopen ovlivnit...70% (13.06.2022)