Režie:
Luc BessonKamera:
Carlo VariniHrají:
Rosanna Arquette, Jean-Marc Barr, Jean Reno, Paul Shenar, Sergio Castellitto, Jean Bouise, Griffin Dunne, Valentina Vargas, Eric Do, Luc Besson, Paul Herman (více)Obsahy(1)
Magická hlubina je strhujícím příběhem dvou potápěčů. Vše začíná na konci padesátých let, kdy se Jacques Mayol (Jean-Marc Barr) a Enzo Molinari (Jean Reno), v té době ještě chlapci, utkali v boji o rekord v hloubkovém potápění. O dvacet let později jsou oba rivalové jasnými favority mistrovství. Film je portrétem dvou mužů, pevně spjatých s oceánem, lásky mezi Jacquesem a jeho osudovou ženou Johannou (Rosanna Arquette), přátelství a neskonalé romantiky. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (422)
Ač je rozjezd nepochybně zajímavý a vlastně i rozmáchlý a velkolepý, zbytek filmu jaksi nedokáže proplatit šeky, které právě úvodní kapitola vypsala. Láska k potápění není opodstatněna více než tvrzením, že "tak to prostě je". Souboj dvou mistrů v pokořování rekordů už je o poznání chytlavější, přesto se mi zdá, že film nedokáže překonat poměrně povrchní/ploché vyznění. Na vině je z velké části hlavní postava, Jacq je vlastně takový asociální, nemluvný, lehce zoofilní top model, jehož vnitřní prožívání je tak dlouho zastíráno tajemnem až nakonec z filmu vyplyne, že je to dement... 6/10 ()
Krásný film o lásce k moři, která je silnější než k čemukoliv jinému (včetně lásky k člověku). Film mě hned od začátku vtáhl pod hladinu, odkud jsem se vynořil až po 165-ti minutách (samozřejmě v novém světovém rekordu). Musím se přiznat, že jsem se nachytal, jak se nadechuju společně s Jacquem při jeho prvním ponoru. Kdo má rád vodu a moře, tak není nad čím váhat - při některých záběrech moře ve spojení s překrásnou hudbou se totiž až tají dech. ()
Čekal jsem od Magické Hlubiny hodně, ale dala mi ještě víc...kvůli hlubokému prožitku se nemusíte měřit s Jacquesem nebo Enzem, stačí vám tahle filmová poezie, nádherný příběh o lásce, i když trochu jiné. Luc Besson tomuto filmu dal svou duši, tak jako správný kouzelník...strhující závěr, a ještě jedno romantické gesto k tomu - Dedicated to my daughter Juliette. ()
Chybí správné vizuální pojetí. Občas to vypadá jako laciná televizní produkce, než jako dílo slavného Luca Bessona. Pár hezkých "hlubinných" záběrů, několik scén s delfíny a to je asi tak všechno co stojí za řeč. Jen Eric Serra nezklamal. Opět složil perfektní hudbu, která se může směle rovnat jeho největším počinům (NIKITA, LEON). ()
Myšlenka ohromná. Zpracování velice zajímavé. A výsledný dojem? To je velice těžké vyjádřit, i s hodnocením jsem měl tentokrát velké problémy. Beeson má velmi osobitý styl, dokáže udělat z komorního lidského příběhu strhující a poutavou podívanou, jak to předvedl třeba v Leonovi nebo Brutální Nikitě. Tohle je ale opravdu úplně jiný film, u kterého záleží hlavně na povaze a toleranci diváka. Vždyť každý asi zareaguje odlišně na příběh o soupeření dvou dávných přátel, který je po celou dobu veden ve velmi pomalém tempu, který postrádá jakékoli speciální efekty a všechno hraje vlastně jen na city. Beeson do toho ale vložil celé své filmařské srdce, což se na výsledku přeci jen podepsalo. Neopakovatelný závěr je pak krásným podpisem nad tímto malým, ale zároveň obrovským filmem. ()
Reklama