Malasaña 32

Jeden z mála případů, kdy u mě příběh nakonec zcela vytlačil žánr a zaujal sám o sobě. Ty horrorové kulisy jsou jen takovou (poměrně neoriginální) třešničkou na dortu. Jako horror to patrně moc nezaujme (snad až na poměrně atmosférickou scénu s loutkovým televizním pořadem a pár mikrovteřinových záběrů na "padoucha" - jinak to nepřináší nic, čím by se duchařiny v linii Amityville-Poltergeist-Insidious (v tomhle ohledu mě baví komentátoři, kteří nevidí dál než za Insidious) již nevytasily a nepřežvýkaly), ale jako (sociálně-kritické) "retro" drama je to poměrně silné, 3.5* (27.07.2020)

Atmosferický snímek s netradičním a neočekávaným zvratem a příjemným tempem. Osobně jsem trochu zarytým fanouškem amerických hororů (ať už klasik nebo béček) a tak zrovna nevyhledávám ty z jiných koutů země, ale musím uznat, že ta nepříjemná atmosféra Španělům jde a hodně dělá i to prostředí. Byla by to vážně slušná duchařská podívaná, ale těch hororových scén, kdy máte potřebuji si zakrývat oči, tam bylo lítostně pomálu - v tomhle směru bych asi trochu přitlačila na pilu a mohl by z toho být mnohem silnější nadprůměr. I tak jsem ale spokojená. PS: Srovnávání s Insidious ale považuji za naprosto mimo, ve snu by mě ani nenapadlo, že by si v něčem tyhle dva snímky měly být podobné - už v základu tady jde o něco úplně jiného... (07.06.2020)

Tak trochu španělský Insidious, moc hezky řemeslně realizovaná duchařina, která trpí hlavně celkovou okoukaností (symptomatická je účast Javiera Boteta, který hraje přesně tu samou vyhublou nadpřirozenou potvoru jako vždycky). Kdyby to mělo osmdesát minut, tak si nestěžuju a klidně bych asi klepnul čtyři hvězdy, ale takhle se to v druhé půlce už nepříjemně táhlo. Jako po jednohubce na zabití nudy nicméně k filmu lze sáhnout bez většího váhání. (03.05.2020)

Přání manželky znělo ať jí najdu nějakou duchařinu nebo něco u čeho by se mohla bát. Já osobně duchařiny moc nevyhledávám, protože na mě lekačky prostě nefungujou. Ale jednou za čas proč ne. Tentokrát tedy padla řada na 32 Malasana Street. Zdejší hodnocení naznačovalo, že by to nemuselo být zas až tak špatný. A vskutku nebylo. Film sice nepřichází s ničím novým ale jedna věc se mu upřít určitě nedá. S atmosférou umí pracovat hodně efektivně. Jenže co z toho když všechno zabije odfláklej konec. Takže po dokoukání u mě převládalo spíš zklamání, protože měl film hodně solidní atmosféru a to skoro po celu dobu. Na druhou stranu, kdyby byly všechny duchařiny alespoň takové kvality - nestěžoval bych si a určitě bych se s manželkou díval častěji. (31.10.2021)

6 členná rodina (matka, otec, dcera, malý syn, velký syn a dědeček) se nastěhuje do bytu kde někdo umřel. Po čase jich tam něco napadne a oni jelikož do toho bytu narvaly všechny prachy tak se snaží to nějak vyřešit. Průměrná duchařina, kterých jdou do distribuce desítky ročně jediné co se dá pochválit je spoiler transsexuální entita co na ně útočí to jsem ještě v duchařině tuším neviděl. Hvězdy dole za konec, který přijde z ničeho nic a nedává moc smysl v hrozně krátkém časovém intervalu se zde skoro vše vyřeší to nemluvím o tom, že na konci jaksi záhadně se objeví peníze na otcově pojistce přičemž na začátku říkali, že žádné peníze nemají. (30.05.2020)