Zkurvená noc

Jo, náročný divák si řekne, že to zas taková paráda nebyla, ale já mám pro filmy podobného typu slabost. A velkou. A kór, když je to černá komedie. Takže něco velmi málo k příběhu, ale jen tak aby se neřeklo, abych kontraproduktivně nespoileroval. Sledujeme sérii rádoby nešťastných náhod, která na pozadí není ani náhodou tak náhodná, a když už je, tak s parádní dávkou ironie osudu. Když bych mohl přirovnat, asi bych sem lupl o 10 let novější (a lepší) Zastavárnu. Za sebe můžu doporučit! (24.11.2014)

Vyžívam sa v mozaikovito riešených príbehoch. Keď spočiatku skladačka viacerých obrazov, záberov a príbehov dostane na konci ucelenú jednoliatu podobu. V tomto prípade to nie je spleť prekvapivých a nečakaných udalostí v pravom slova zmysle, lebo dejová postupnosť je viacmenej ľahko predvídateľná, ale na druhej strane dobre sa na to všetko pozerá. Potešil dokonca aj tanečník Swayze, ktorý ma svojou postavou bavil asi najviac. Hlasno ma rozosmiala aj scéna, keď si Patrickov pes vychutnáva na prednom skle auta rozťapnutý hamburger a vyzerá to tak, že sú to vlastne zbytky človeka :). 70% (24.04.2008)

Přesně ten druh filmu, který jsem přesně v oněch letech (vlastně spíš ještě o pár let dřív) lačně vyhledával v regálech videopůjčoven. Kromě sympatické Hilary jsou všechny postavy buď nesympaťáci, nebo dementi, nebo rovnou nesympatičtí dementi, takže jim jejich neradostné osudy ze srdce přejete a po náročném pracovním dni si před spaním trochu polaskáte svého vnitřního démona pomstychtivosti (ta Cheri byla ale kardinální svině, což?). A vedlejší otázka pro později narozené: Víte, jak kdysi obecný lid vyslovoval jméno Patrick Swayze? "Patrik Švajce", nekecám! Hned jak ho vidím, vždycky si na to vzpomenu. (19.12.2017)

Nevím, čím to, že si občas čeští distributoři musí asi dokazovat, že „na to mají“, a přijít v názvu filmu s nějakou jadrností, přičemž ekvivalenty „zkurveného“ patří mezi nejoblíbenější, ačkoliv se film v originále jmenuje například 11:14. Ne, nejde o žádné utkání, ale o čas, protože právě za minutu čtvrt na dvanáct v noci je osudový moment po všechny hrdiny Zkurvené noci. Ta ale nepracuje s žádným vygradovaným dějem nebo vývojem postav, protože za celých těch osmdesát minut filmu sledujete akorát cca dvacetiminutovku času příběhu, během níž se řadě postav stane dost věcí. A vy je z pohledu každé musíte prožít a odhalovat mozaiku toho, co se během tohoto časového úseku skutečně stalo. Problém je, že navzdory slibnému začátku pak nejpozději od půlky sledujete, jak hrdinové dělají zcela předvídatelně to, co dělat musí. A vy víte, co to bude, protože pokud máte alespoň něco málo usuzovacích schopností, složíte si hrubý obraz událostí poměrně rychle dohromady. A ten zbytek už moc myšlenkově podnětný ani zábavný není, třebaže v je v něm spousta tarantinovské inspirace: absurdní situace, uklízení mrtvol, mrtvoly v kufrech, mrtvoly na silnici, penisy na silnici, střelba za absurdních okolností, neobvyklé krádeže a spousta cynicky ironických náhod. Bez nich by koneckonců Zkurvená noc ani nedržela pohromadě. (16.01.2005)

"Promiň, že mi to tak trvalo !! Hledal jsem něco většího.." ;) Já taky čekal něco většího !! Dostalo se mi pouze Marckse hrajícího si na Tarantina s bijákem, který ve své druhé půli již negraduje, pouze dovysvětlovává a nablble opakuje.. Není co hádat.. A tak se lze jen dohadovat, zda lze považovat za větší zločin pěkně počesku zkurvit název bijáku, nebo zkurvit jeho potenciál.. Protože biják, který tak pěkně polopatisticky ukazuje, že z okénka se nemočí, že benzinky, zvlášť ty, v nichž pracujete, se nevykrádaj, že bez řidičáku se nejezdí či že na hřbitově se nepíchá, si nelze úplně neužít.. (27.01.2019)