Black Panther: Wakanda nechť žije

Řeknu vám, že tohle je jednoznačně jeden z nejlepších filmů MCu, nejvíc emotivní, nejvíc vážný, dá se říct že je totálně bez humoru, případně je ho tam naprosté minimum, skvěle napsané postavy, výborný padouch a úžasně zpracovaný scény pod vodou. Podvodní scény fantastické, rozhodně není na místě srovnání s Aquamanem, zde je to vše tak nějak realističtější, hmatatelnější, opravdu máte pocit, že je to pod vodou a nepůsobí to tak digitálně pohádkově nasvíceně jako v Aquamanovi, zde je hlubina opravdu temná, nasvícena pouze z letmých světel tlumených vodou, není to tak jasně barevné a zřetelné jako v Aquamanovi i postavy samotné jsou naprosto odlišné, Namor v žádném případě není Aquamanem, jsou to naprosto odlišné charaktery. Motivace Namora naprosto logická, je jasné jedním z nejlepších padouchlů MCU...všechny postavy měly dostatečný prostor a žádná nepůsobila zbytečně, žádná nebyla protivná, nejvíce bych vypíchl Shuri, Ramondu a Namora. každý se vypořádává se smrtí Tchalli po svém a Shuri společně s Ramondou budí ty největší emoce v MCu a Namor je naprosto okouzlující, působí skutečně jako bájná mýtická bytost která je navíc pro své lidi bohem a neustále to z něj vyzařuje, tohle jsem nikdy necítil z postav jako Thor nebo Loki.  Letitia tady dokazuje že prostě film utáhne, překvapila a zvládla to výborně. Ohledně Riri, není zde na sílu, spíš plní stejnou úlohu jako America v DS 2, kromě svého digitálního obleku, byla jinak velmi fajn postavou která rozhodně neotravujes. Normálně je mi jedno ale zde je také asi nejlepší hudba z celého MCu. Nebojím se říct, že je to nejvíc dospělý film MCu, rozhodně nečekejte trapnost Thora 4. Po She Hulk, Thor 4, Doctor Strange 2 je toto konečně návrat na vrchol.  Akce je zde diametrálně lepší než v předchozím díle.   Prosím víc filmů MCU takových jako Black Panther 2.   Jen jedna potitulka (09.11.2022)

The Woman King meets Aquaman meets Avatar. Aneb Black Panther (téměř) bez Black Panthera. Pokračování sympatické jedničky je velkolepý a ambiciózní mišmaš, jemuž nohy nepodráží ani tak nezáviděníhodná výchozí situace (s absencí zemřelého Bosemana se ve scénáři vyrovnali vcelku důstojně), ale právě přílišné připomínání několika jiných velkých, slavných a (minimálně ve dvou případech) i lepších filmů. Navodit dojem plnohodnotného epického blockbusteru se snaživému Cooglerovi poměrně daří, držet krok (v jednotlivostech i celku) však nezvládá nejen s nejtěžší možnou konkurencí (J. Cameron), ale kupodivu ani se srovnatelnou (J. Wan). P. S. Záporák je ucházející, ale ty křidýlka na kotnících fakt nejsou cool... 65 % (20.11.2022)

Moc mi pomohlo, že jsem byl v rámci tohoto filmu opravdu připraven na nejhorší možné utrpení a nejhlubší filmové dno. Očekával jsem opravdu extrémní sračku, která bude ještě horší než ta reklama na lobotomii Shazam 2. Píčovina to byla, o tom nemůže být sporu. Navíc ve filmu bylo více černo, než bych si přál. Nejvíce mě sralo, že to byla taková negro-feministická agitka. Pochvalu si zaslouží snad jen naprosto skvostné kostýmy. S tím si tvůrci neskutečně vyhráli a to byla naprostá pastva pro oči. Příběh byl naprosto laciný a debilní. 100 x zopakovaná zápletka. Záporák zcela o ničem. Navíc je tato sračka nesmyslně roztahaná skoro do tří hodin. Černá panterka se ukáže až na závěrečný fight. Do té doby je to jen přehlídka kostýmů a kecačka. [22 %] (17.06.2023)

Ryan Coogler je úplně jinde oproti ostatním tvůrcům MARVELovek. A na BP:WF je vidět, že mu tahle stáj zbytečně drtí tvůrčí křídla. Takžu tu máme výborné intimní drama o vyrovnání se se ztrátou. Naposledy mě v prvních minutách dokázalo rozbrečet snad jen Vzhůru do oblak. Ale pak tu je taky povinný a dost nesmyslný akční CGI servis. Nemluvě o totálně zbytečném prostoru pro Martina Freemana. (19.11.2022)

Oddělení pro rasistickou diskriminaci zkurvených bílých hub a genderovou privilegizaci krutě utlačované a trestuhodně opomíjené majority středoafrických vědkyň toho tolik pokrokového a „jediný správný globální morální kompas“ na jih rudě magnetizujícího studia MRVEL vyBLMblovalo další spravedlivou a veskrze zaslouženou audiovizuální pomstu všem těm zasraným (a přes 150 let mrtvým) otrokářům a stále prokazatelně žijícím uzurpátorům a genocidérům jednoznačně civilizacetvorné, blahodárné a světohybné kultury rovníkové Afriky. No, povím vám, že já být mouřenínem, urazím se, naseru a pak všechny ty bílé korporátní zmrdy okamžitě zažaluju za pohrdání, zesměšňování a především za rasismus, neboť se jedná ještě o stupeň vypatlanější pásovou a furtdokolovou generickou obrpičovinu pro ty nejtupější barevné tužky v penálu než obvykle vymaštěný bělohomix, nápadně připomínající jedno odporně xenofobní postapo svinstvo nenávistně zkostnatělých konzervativních páprdů s Čárltnem Hestnem v hlavní roli! A český název se navíc až příliš podobá sloganu švédského otrokářského oděvního gigantu H&M – „Uganda nechť šije!“ Čili v podstatě takoví Assvendžři vs Akvavagej po lobotomii colored by Technicolor™, pokud tedy vůbec ještě lze více lobotomizovat již a priori prázdnou dutinu lebeční, plní velmi tumorné neomarxistické demagogie a rasistického protěžování, ovšem s nádherným poselstvím!!! Bratři v tom rozhodně nejsou sami, a i každý zkurvený privilegovaný Hispánec by se měl neprodleně začít omlouvat rychleji, než byste řekli Tenochtitlán, a poklekávat před Aztéky, přičemž velmi doufám, že si i Španělé uvědomí své zmrdství a v dalším zpracování El Cida bude zcela korektně hrát hlavní roli nějaký tem Cuauhtémoc Montezuma. A kdyby se to náhodou ohrálo, tak šup ještě hlouběji a pojďme si vzít na paškál ty svinské Římany! My ve střední Evropě jsme naštěstí byli probuzeni již počátkem devadesátých let minulého století, takže pokud si chcete navodit zcela totožné pocity z díla a mít naprosto stejný estetický, emocionální i intelektuální zážitek, aniž byste museli téměř tři hodiny čumět na ubíjející martýrium opakované scénáristické debility a účelové manipulace, stačí si pustit pětiminutové shrnutí od této maďarské korektně progresivní skupiny. (02.02.2023)