Thor: Ragnarok

Kladivo, svaly, hyperaktivní styl, hodně barev. Jinak nic nového pod sluncem, naopak nudné postavy, ukecanost v každém koutu, nijaké napětí, žádný zajímavý oblouk, spíš jen mdlé pokusy o drama a vesměs dětinský humor. Pro marveláckého nefandu holt další dvě prozívané hodinky - moje blbost, snad se už konečně poučím. Prostě hodně velký balík peněz, spousta ksichtů komiksového universa Marvelu, osmdesátkový vizuál nebo soundtrack ještě jaro nedělají. (27.05.2018)

Waititi je magor. To me napadlo nekolikrat behem sledovani tretiho Thora. Cely je to pojaty jak nejaka osmdesatkova videoherni rezba, ktera se nebere moc vazne a filmu to vlastne jen prospelo. Velky plus je, ze se sem nesnazili tvurci narval zase tri prdele superhrdinu, ale vystaci si vicemene se dvema a Thor s Hulkem jsou skvely duo. Pribehove je to sice lehce ujety a misty krapet mimo, ale celkove je pribeh docela fajn. Co se tyce zaporaku, Surtur je fajn, ale Hela Cate Blanchett je naprosto luxusni, rozhodne jeden z nejlepsich zaporaku ze vsech MCU filmu. Trikove je film v pohode, i kdyz u nejakejch vetsich digitalnich efektu je videt, ze to precijen nebyla uplne nejvetsi financni priorita, treba takovy Avengers maj triky o uroven lepsi, ale zase to neni neco, co by vylozene rusilo. No a hudba je naprosto luxusni. Jedinej problem filmu jsou tak pouze nejaky vaznejsi sceny v kombinaci s lehce premrstenou stopazi. V akci si je totiz Waititi jistej v kramflecich a jakmile proste k nejaky dojde a ze ji tu je dost, do toho zacne hrat skvela hudba a vsichni se zacnou masakrovat, je to naprosta spicka, kdyz to obcas spestri nejakym tim forem, tak jich vetsina cloveka pobavi, ale jakmile se dej zpomali, zacne se vic mluvit a neco resit, tak se film zacne lehce tahnout. Kvuli tomu u me porad vedou Strazci galaxie, ke kterejm ma tohle sice hodne blizko, ale ty meli precijen vyvazenejsi tempo. Ale i tak to da slabsich 5*. (19.03.2018)

Nevím, co bych měl chtít, když ne tohle. Z Marvelu jsem otupělý. Většinou je ok, ale bez čehokoliv, proč by mě to mělo zajímat. Tohle mě zajímalo. Tohle bylo to, co mi nedali Strážci galaxie. Přísnou logiku to háže za hlavu, zato to rozhodně dává smysl. Jak stylisticky, tak i do mnoha zajímavých dějových motivů. Čas u toho utekl zatraceně rychle. Jsem spokojený, jak jsem u komiksu už dlouho nebyl. 4 a 1/2 (25.10.2017)

Mám úplné dilema, protože je to pořád docela dost hloupoučký film, ale i tak se mi zdál asi o zhruba tisíc procent lepší než předchozí Thorové, jenomže ti zase byli oba zralí na cestu do horoucích pekel, takže asi tak. S každým dalším filmem, který se snaží napodobit to jejich vtipné nehrdinské kecání a podrývání ještě víc a víc nenávidím Strážce galaxie. Na druhou stranu miluji Korga a jeho božský přednes v podání pana režiséra, kdo by si to byl pomyslel, že když bude dělat Novozélanďan polynéský přízvuk, že to bude znít jako brněnský hantec anglicky. A soundtrack byl velmi příjemné překvapení, takhle se dělá pocta dobovým soundtrackům, ne že bude člověk pořád dokola pouštět Tainted Love a 99 Luftballons v naději, že si někdo všimne, že jsou to staré písničky. (04.02.2018)

O nositeli ceny Zlaté maliny za nejhorší filmový počin roku 2017 je definitivně rozhodnuto a Thor: Ragnarok patrně zaboduje hned ve všech soutěžních kategoriích. Tato slabomyslná adaptace severského mýtu o konci světa vyústila v očekávaný Ragnarok. Scénáristé motají páté přes deváté a působí dojmem školáka vařícího z vody. Publikum se musí připravit na zkomolená jména (Hel, nikoliv Hela), zásadní neznalost příbuzenských vztahů (Hel není sestrou Thora a stejně tak nemá za otce Odina, jelikož jde o dceru Lokiho), ale i na neomluvitelné překroucení samotné příběhové osy. Přestože zde zaznívají slova o nevyhnutelnosti Ragnaroku, tvůrci vůbec netuší, o čem vlastně mluví, a že tato nevyhnutelnost mimo jiné obnáší smrt Heimdalla, Lokiho a samozřejmě i Thora. Do nebe volající hloupost týkající se obohacení severského panteonu o postavu Hulka už raději ani nekomentuji a přičítám ji zjevnému absintovému opojení scénáristů. Schopnější režisér by takto slibný námět přetavil v temnou fantasy s prvky hororu a pomyslným vrcholem v podobě strhující epické bitvy bohů s obry a Wagnerovou Jízdou valkýr coby hudebním doprovodem. Taka Waititi se však o vybudování ponuré atmosféry ani nepokusí, jelikož od úvodních minut ubíjí diváky "troškovským" humorem, který absolutně nekoresponduje s vážností dané látky. Mytologickou vyprázdněnost snímku lze názorně dokumentovat i na multikulturním Asgardu, do kterého černý strážce brány Heimdall vpustil černou valkýru. Odpad! (25.10.2017)