Francouzský kankán

Čert vem příběh o založení Moulin Rouge, který je patrně zcela vycucaný z prstu a přináší jen povrchní historku. Kde z dnešního hlediska možná překvapí – ale možná taky ne, je to koneckonců francouzský film – velmi frivolní pojetí vztahů. A mě osobně rozčilovalo, jak se zde už obstarožní Gabin choval ke své mladičké milence jak rozvalený paša v harému. Taková vypulírovaná červená knihovna s několika zlomenými srdci a s cynickým pojetím lásky. Co mě však uchvátilo byly scény kankánu. Vířivé, barevné, plné energie. Dlouhé snímání hříšného a veselého, dovádivého tance. Ono udělat provaz z výskoku je fakt obdivuhodný výkon a ty holky to dělaly během tance a pak pokračovaly v reji dál. Za to dávám vyšší hodnocení. SHRNUTÍ: Kankán byl rock n roll secese (08.07.2022)

Prostě Renoir a Gabin. Ne vždy mi tohle spojení sedí stoprocentně, ale v tomhle případě se to hodně povedlo. Kankán, který filmem prostupujem mu dává svěží tempo, stejně tak jako obsazení Francoise Arnoul. Ta je hravá a krásná a skvěle se hodí k opět bezchybnému Gabinovy. K totmu příjemná hudba, nějaké to zábavné hudební číslo či fór a samozřejmě taky samotná přítomnost a spjatost s Moulin Rouge - čtyři hvězdy. Kateřina Velká byla vždy při chuti (11.12.2010)

Inovátor a nápaditý režisér Renoir asi vlivem tragické lásky zblbnul a natočil tuto primitivní burlesku, která hýří všemi barvami i klišé meziválečných filmů. Těšit se na Piaf.nemá příliš význam, objeví se pouze jednou ve výřadu umělců vystupujících po šantánech. Užít si mladého Piccoliho v u iformě také přiliš nelze, neb má pouhý štěk. Dora Doll přehrává i na sebe poněkud více. A aby toho nebylo málo, v některých momentech je naprosto trapný i pitvořící se Gabin. Tenhle hudební film, muzikál to není ani náhodou, se měl někde ztratit, nemusela jsem přijít o některé iluze. (22.09.2019)

Moulin Rouge a kankán.. přála bych si tam být a vidět to na vlastní oči, vnímala jsem obdivné gesto směrované předchozím generacím umělců, tanečnic, herců, prostě celému uměleckému světu a tuším, že každý vlastenec rozpoznal omamnou vůni náklonnosti k rodné zemi.. Chtěla bych pochválit výpravu a krásné kostýmy, dýchlo na mě kouzlo starých časů, k tomu půvabná rošťanda Françoise Arnoulová a charismatický Jean Gabin, kteří společně stvořili úchvatný filmový pár a mně se na ně moc dobře koukalo.. No a v neposlední řadě ještě musím smeknout a to hned dvakrát, první poklona patří panu režisérovi, velmi dobrá práce, tepe v tom život a radost ze života.. a ta druhá poklona náleží děvčatům, naučit se kankán se závěrečným gymnastickým provazem není vůbec nic jednoduchého.. (30.04.2020)

Umělecký dokument svého druhu tvaroslovím ještě kinematografie let třicátých přibližuje zrod moderní francouzské lehké múzy. Jakoby symbolicky v něm vystupuje tragická neopakovatelná Edith Piaf. Francouzskou jásavou lehkost ztělesnil další velikán této západoevropské země Jean Gabin. Kankán je tu představen jako právě vypučelý květ, na jehož lístcích se lesknou pomíjivé démanty jitřní rosy. Nelze nebýt nadšen. (17.08.2021)