Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Další český maskult, tentokrát s vynikajícím castingem, čímž ale výčet předností končí. Genderově reverzní Sex ve městě. Česká kinematografie je zoufale unifikovaná - mezi natáčením reklam a české mainstreamové komedie není zásadní rozdíl...rezignace na jakékoliv umělecké hodnoty, přesahy, originalitu, hlavně že je z toho ,,vejdělek"... (26.02.2023)

Hartlův snímek vypráví vcelku umným způsobem o čtveřici přátel, kteří se dostavili ve svých životech do stanice Krize nad Středním Věkem, přičemž se snaží s touto nechtěnou, ale takřka nutnou zastávkou vypořádat. Každý člen ústředního kvarteta měl svůj životní příběh se zásadním problémem a jejich herečtí představitelé se do svých postav opravdu skvěle vžili - nejvíce mě rozhodně zaujal Hynek Čermák, těsně v závěsu za ním Martin Pechlát. I když má film v profilu komediální žánr, nabízí hodně dramaticky laděných scén, v nichž se ústřední čtveřice snaží popasovat s "dospěláckými" problémy za využití dětinských výzev a "soubojů v hecování". První výzva mi úplně nesedla, avšak ve zbytku jsem byl s dramaticko-komediální výstavbou filmu spokojený. Na české poměry nadmíru uvěřitelný film s civilními hereckými výkony a neprvoplánovým dějem. P.S. Docela jsem čuměl, kolik se ve filmu mihlo známých hereckých tváří. (31.07.2021)

Bez přehánění úroveň "Líbáš jako" filmů. Přitom jít cestou čtyř postav, čtyř příběhu je vděčnou sázkou na jistotu ve smyslu aspoň něco trefit, vymyslet aspoň něco zajímavého, třeba jen u jedné postavy. V první hodině se chlapci mají svléknout na veřejnosti, ve druhé si zase budou hrát na yesmany. A z toho má asi pramenit humor, jak je veřejnost v nejnevhodnějších chvílích zaskočena nahým chlapem, chlapem v ženských šatech a hrou na pravdu, kdy všichni musí přiznat, co choulostivého ten den dělali. Celé je to bezostyšně schématické, v úplně každé scéně stokrát omleté, a pokud jste viděli něco z takových těch největších televizních shitů, tak i hrozně předvídatelné. Každé postavě je přidán určitý životní problém, aby si to hrálo na nějakou výpověď, všechny čtyři linky jsou samozřejmě naprosto banální a "vymyšlené" na první dobrou, jako když máte něco plácnout do pěti vteřin. V těžké konkurenci trapnosti patrně vítězí ten dojáček kolem Šampónova prozření, pět minut déle a dozvěděli bychom se, že ta Karlova s ním čeká. Jestli tam má jít o nějakou krizi čtyřicátníků, tak Hartl ji prokazuje naprosto brutálně, napsat a zrežírovat něco tak nezajímavého, neoriginálního, uslintaného a impotentního je fakt na sebevraždu. Odpouštím těm, které mám rád, že se jim tohle v režimu oddechovka naprosto o ničem mohlo líbit a oni mi naopak odpustí ten odpad v režimu film. Jediné, čím se tento snímek liší od běžného českého odpadu je ta znatelná půlhodina navíc a neobsazení nějakého z Polívků. (09.12.2022)

Chlapi sobě. Nic víc, nic míň.  Čili samozřejmě nejvíc. Konečně česká nekorektní prasárna, která minimálně zpočátku opravdu s chutí sere na zákony konvence a rozjíždí jízdu minimálně v českém filmu poslední doby nevídanou. Všemu prospívá i dávno zapomenutý postup, tedy angažmá známých tváří do malých rolí, v československých komediích kdysi běžná věc. V závěru pak třesk, kterej dodá celýmu tomu kolotoči mužský vzpoury pravdivej  a vlastně jednoduchej lidskej rozměr a odpoví na vcelku jednoduchou otázku, na niž ale často a dlouho neznáme odpověď:  Co je vlastně v tom našem životě důležitý?  Jsem moc rád, že česká komedie ještě neumřela a snad je tohle směrovka, která ukazuje, jak se z toho marastu vztahových kondomédii a  TV sračkoseriálových pilotů a lá Růžovka na plátně dostat. (07.01.2022)

Knihu jsem četl, bavila mě a tiše jsem doufal, že když si knižní předlohu autor sám převedl do scénáře i porežíroval, mohlo by se zadařit. Zadařilo. Patrik Hartl Patrika Hartla nepodrazil a stvořil konečně českou komedii, na kterou se můžu tvářit vlídně. Bez přemáhání. Obsazení čtyř hlavních rolí zavánělo dokonalostí, Jana Kolesárová už má pětačtyřicet, ale její sex-appeal si z toho očividně hlavu nedělá, humor a takový nenápadný fajn smutek byly přítomny a aktivní (nešlo ale o žádnou prvoplánovou Troškařinu) a já jsem si to v pohodě užíval. Autor předlohy, scénárista i režisér si dokázali sednout i na nezbytném (ale nenásilném) zkrácení původního textu a za výsledek se podle mého nemusí stydět ani jeden z Hartlů. Bylo to fajn, dvě hodiny utekly jako voda a já bych u toho klidně ještě chvíli vydržel. Jsem rád, že se zase jednou v domácím prostředí zadařilo. (04.01.2022)