Legenda o slavném návratu

Vracím se z Bohemky promrzlej jak hovno ledního medvěda na antarktidě, mám po náladě, protože ty moji zelenobílý neznabozi celej zápas odflákli a dle "tradice" opět prohráli. Zapnu známý sračkoidní TV kanál- Film +, abych se dorazil, ale najednou...... začnu úplně roztávat. Jo, jo, tohle mě dostalo. Trošku oslava golfu, hodně krásný příběh, vynikající herecký výkony. Postava Will Smitha - Bagger Vance je super a děsně pozitivní. Bagger Vance by se mnou měl chodit na Bohemku, abych si tam nekazil náladu při pohledu na nekopy jako je Hrdlička nebo Kauchman . Režisér Robert Redford je mazák. Díky němu jsem totiž prožil nádherný příběh o naplnění jednoho snu. (20.10.2009)

Prvotřídní cukrkandl. Redford má tu výhodu, že i když natočí sportovní film plný klišé, přehnaného idealismu a jednoduchých, snadno uchopitelných výrazových prostředků v každé druhé vlně skouzávajících do sentimentu, nedá se to označit sračkou. Je to možná díky jeho lidské vyzrálosti, či citu/umu jakožto filmaře, nicméně dělá to tak nonšalantně starosvětským způsobem, že ač je tenhle film v podstatě triviální příběh o ničem, hezky se na to kouká a sem tam se člověk v těch metaforických paralelách, které cedí s úsměvem od ucha k uchu Will Smith, chtě nechtě najde. Charlize Theron v jedné ze svých nejlepších a nejcharizmatičtějších rolí. (26.12.2015)

Jedna klasická vzpomínková filmová nádhera od mého velkého oblíbence R.R. se skvělým Mattem a krásnou okouzlující Charlie (až na to její vyškubaný obočí – to vždy trpím jako zvíře = strašná móda) .. pro mě však s jedním prvkem nepřirozeného narušitele : Hitch: Lék pro moderního muže .. ten mi tam fakt neseděl, ty jeho opičky (viz. jeho zmíněný pozdější film) .. tohle neustálé nadbíhání afroameričanům (v amerických filmech už nějakou dobu povinné) mě hodně často tluče do očí .. tento příběh je z Jihu a z určité doby, doby, kdy černí většinou ještě sbírali bavlnu, pucovali boty a vykonávali podřadnou práci v různých podřadných pozicích .. tak co tady dělala ta vztahová rasová veřejná společenská idylka? … a jestli to bylo takto v reálu, nechápu ty velké celospolečenské rasové nepokoje u nich o téměř třicet pět let později … (já vím, je to jen film …) … (06.10.2011)

Tak a je to venku. Můj dávný Po návrat v ranních hodinách z víkendového nonstop dýchánku nezůstal utajen. Teď vážně. R.R. na mě vždy platil. V dřívější době svým přirozeným hereckým projevem a nakažlivým šibalským úsměvem, v pozdějších letech jeho volně plynoucí režií. Přitom tento „sladkobolný kýčovitý příběh“ byl přímo předurčen ke strhání a (ne)jeden by si myslel, že na něm nenechá jednu nit suchou. Né tak ovšem v případě Redfordovi režie, kdy i za pomocí sympatického trojlístku M. Damon-W.Smith-Ch. Theron se mu z toho daří vykouzlit příjemný snímek s lehkou dávkou životních mouder (pravd), navíc to vše naroubováno do (z mého pohledu) sympatického (sportovního) prostředí. Nic víc, ale taky nic míň. (06.10.2011)

Legenda o slávnom návrate mi v mnohom pripomenula film Rivali. Osvečená šablóna príbehu, ktorá takmer zaručene prinesie úspech. Postavy sú vykreslené v základných obrysoch, samorejme sú tam vždy minimálne dva protiklady, aby to správne fungovalo, v konečnom dôsledku totiž vôbec nie sú dôležité. Dôležitá je súťaž a napätie s ňou spojené. Žial na mňa táto schéma veľmi nefunguje. Ja mám radšej filmy,v ktorých postavy sú viac ľuďmi a nie figúrkami. Nie, nemienim sa samozreme prieť s názorom 83% užívateľov a samozrejme filmu jeho kvality neupieram. Dovoľujem si však mať v tomto prípade trošku iný názor a hlavne vkus. (18.12.2015)