Terrifier 2

„Oživili klauna, furt mám z toho trauma.“ Pocta osmdesátkovým krvákům, brakovým i hororové klasice. Zpočátku vymazlená, od vstupu do Domu hrůzy bohužel přepálená infantilní taškařice, beroucí sama sebe kdovíproč smrtelně vážně a samolibě porušující vlastní zákony střevního univerza (viz nesmyslné vražení tátova meče do špatného břicha). ARTOVO OKÉNKO: [][] Damien Leone coby scenáristický klaun je A) Sympatický. Ale sadista, neznalý rčení „všeho s mírou“. B) Čistotný. Už vím, proč radši peru doma. C) Hravý. Ale líný myslet, neb holčičku LoliArt vidí v prádelně pouze klaun (je to jen jeho fantazie), jindy ji vidí všichni. WTF? D) Rozverný. Čtverák, který všechny nápady pro 16 epizod seriálu zkouší nacpat do klaunova pytle v „krátkometrážní“ dvojce. E) Nesmrtelný. Zabít ho lze jen umlácením tupým scénářem. [][] Lovím z pytle... jen tři mrňavé kloboučky. OT z 27.3.: „Hele, ty jedna hororová Faustko, v předmanželské smlouvě jsi slíbila střídat žánry. Doufám, že dnes už si dáme něco artového?“ „Jasně, miláčku můj náročný, dnes bude Art.“ (28.03.2023)

Je to teda šíleně dlouhé a nesvázané snad žádnými pravidly fikčního světa, který stojí někde na pomezí realistického, mytologického, komiksového a žánrového. Terrifier 2 ale zasluhuje metál nejen za násilí, kdy zdejší zloduch své oběti doslova zničí, nýbrž i za extrémní podchycení konceptu, který odstartoval už první Halloween. Art the Clown, evidentně nadpřirozená bytost, chodí o Halloweenu po městě, všichni ho mají za magora v masce (za magora v masce brutálního vraha, který se stal po událostech jedničky trochu celebritou) a nikdo se nepozastaví nad tím, že si jde pro koledu jako každý hravý jinoch. Jenže Art si hraje trochu jinak a Damien Leone hlavně v prostřední části inscenuje neuvěřitelně cheesy scény, které bych nazval vrcholem černohumorného hororu. Jde o úplné splynutí folklórního (potažmo žánrového) mýtu s kostýmem, který jej v hororech vlastně reprezentuje falešně - místo aby kostým mystickou identitu stvořil, tak ji pouze zakrývá a dovoluje ji bez povšimnutí páchat strašná zvěrstva. Takový vztah k popkultuře prostupuje celým filmem, v němž hrdinka pro změnu povstane právě díky vlastnoručně vyrobenému kostýmu. Terrifier 2 není moc dobrý v kontextu tempa, ale skvěle vychytal společenskou fascinaci tím, co děsivého se může za sváteční fasádou Halloweenu či jiných duchovních tradic skrývat. A Halloween i jiné hororové série k tomu nepotřebuje papouškovat, nýbrž buduje originální svět a klišé transformuje do moderní vývojové linie grindhouse hororů. Úžasné finanční výsledky z USA ostatně hovoří za vše. 70 % (08.12.2022)

Art zase místo smíchu rozdává bolest. Za málo peněz hodně muziky, tady je vidět, že i když nemáte úplně velkolepý budget, můžete natočit kvalitní horror. Jen by to mohlo být trochu kratší, páč 2 a čtvrt hodiny je docela dost. Tolik násilí a masakru, jako je tady jsem dlouho neviděl. Opravdu se tu nešetří krví, střevama a všemožného mordu. Vlastně mi přijde na Artovi nejděsivější to, že neřekne ani slovo a přesně víte co chce nebo udělá. Už se těším na podzim na třetí díl. 70% (17.02.2024)

1tka ma " nechtiac" obišla, i keď podľa 2ky šlo o komornejšiu etapu veselého klauna. Tu 2ke dal Damien vysší a širší (aj viacpeňažný) 2-rozmer a zľahka zamiešal 2 žánre, čo je vidieť na skládacom metri. NadDecentne Fajn RETRO VYMAĽOVANÁ- ŠŤAVNATO MÄSITÁ-ŠTÝLOVKA, až som sa ocitol v Oných detských časoch. A vôbec to nebolo našľahané tak nasilu ako v podobne vyfarbených flákoch. Fiktívnu 5tu sypem za medzitulkovú Hororovú "minútku" , ktorá mala poctivý charakter H-žánru. (16.02.2023)

Oproti jednotke cítiť progres. Tá bola špinavým až grindhousovo ladeným splatterom kde sme od 20. minúty neopustili 1 budovu a dostali sme len vraždy, brutalitu a gore. To dostaneme vo veľmi výživnej porcii aj teraz. Ale už badať snahu aj o dejovosť (sústredenie pozornosti na hlavnú hrdinku a jej background), budovanie mytológie ohľadom postavy Arta Clowna, či viac creepy momentov, kedy klaun preniká do civilizácie a svojim výzorom, gestami a mimikou privádza všetkých naokolo do rozpakov (paradoxne na mňa tieto chvíľkové nepríjemné creepy scénky ako napr. v hororovom obchode či pri trick or treat na Halloween zapôsobili omnoho viac než splatter scény). Dĺžka 2 hodín je samozrejme prehnaná a skrátenie by prospelo. Ale inak: hlavná hrdinka bola aspoň mne osobne veľmi sympatická, David Howard Thornton ako Art the Clown odviedol fantastický výkon a celý film ťahá neskutočne nahor, vďaka čomu prepáčim aj zjavné chybičky krásy ako amatérske herecké výkony vedľajších postáv, či občasne absentujúcu logiku v správaní postáv. Nesmieme totiž zabúdať, že budget bol okolo 1 milióna a za to Damian Leone ukázal podľa mňa fakt dosť. No a na záver k spomínanej brutalite. Kto nerozdýchal jednotku, dvojku nech ani nezapína. Je to splatter, čiže brutality je veľa a je dosť intenzívna, slabším žalúdkom zhliadnutie nedoporučujem. Ale zas niektoré vyjadrenia typu "najbrutálnejší film všetkých čias" a vracanie a omdlievanie divákov v kinách sú klasicky prehypeované: už len v rámci tohto roka sme našli 2 porovnateľné či možno aj intenzívnejšie masakre (Sadness, Project Wolf Hunting). Celkovo: slabšie 4* a 70%. (28.12.2022)