Červený drak

80% - Napodruhé jsem si Červeného draka užil mnohem víc, než poprvé, před nějakými šesti lety. Atmosféru Jehňátek a Hannibala film opravdu bohužel neměl, ale zato mě potěšil vynikajícím začátkem, výkony hlavních herců a oproti Hannibalovi, kde postavy občas jednaly pěkně nelogicky, jsem zde nic takového nazaregistroval... (10.05.2007)

Komerce porazila klasiku. Vyždímaná látka je v mých očích skutečně napínavější a dokonce lepší než původní Mlčení jehňátek. Sugestivní thriller s fantasticky depresivní atmosférou a na rozdíl od předešlých (nadcházejících) dílů i se sympatickým a uvěřitelným vyšetřovatelem na úrovni nezaměnitelného Hopkinse a dokonale mrazivého vraha Fiennese. Závěrečné pomrknutí navíc přivodí chuť si okamžitě pustit Demmeho originál. Takhle se má rozšiřovat nejzákladnější podstata známého příběhu. (16.07.2006)

Červený drak samozřejmě nemůže obstát v porovnání s precizním a filmařsky působivým Mlčením jehňátek. Ještě pořád je to slušná filmařina, jenže Ratner představuje režijní průměr, je to prostě jen obyčejný filmový řemeslník, který jede ve vyjetých kolejích svých slavnějších kolegů. Chybí tady jednoduše působivé originální scény, ta jemná hra s divákem, která umožnila nejširší divácké obci překlenout se nad eticky problematickým námětem, kdy hlavním hrdinou je brutální masový vrah. S hereckým obsazením nemám problém, především Ralph Fiennes si svého psychopata evidentně užívá. Celkový dojem: 60 %. (31.01.2009)

Krásně zbytečná kapitola hannibalovské mytologie a mimořádně zabitý film. Opravdu nechápu, proč nás tvůrci po tom, co nám v MLČENÍ JEHŇÁTEK představili intelektuálního gurmána Hannibala Lectera, toho času za mřížemi, a v HANNIBALOVI ukázali, co dokáže na svobodě, nezavedli v prequelu na začátek celé legendy a neodhalili nám, jak se z Hannibala Lectera stal Hannibal kanibal. Odmyslím-li si, že příběh pouze recykluje JEHŇÁTKA, přičemž odstavuje postavu Lectera na druhou kolej, musím konstatovat, že scénář samotný je nadprůměrný a obsahuje řadu dobrých nápadů, kvůli kterým stojí zato se na film podívat, zejména úvodní dopadení Lectera a finále (byť na finále JEHŇÁTEK nemá). S Lecterovým sadismem ho ale zabíjí Rattnerova průměrná režie bez výraznějšího autorského rukopisu a schopnosti vytvořit atmosféru a bohužel i výkony většiny opravdu hvězdného hereckého ansámblu. Hopkins i Norton působí místy až sebeparodicky (např. Nortonova rekonstrukce zločinu s diktafonem), Keitel neobdařil svou postavou ani zlomkem charizmatu, jaký měla v podání Scotta Glenna v JEHŇÁTKÁCH, zbytek v čele s Ralphem Fiennesem ale potěšil a speciálně jsem ocenil návrat mého oblíbence Anthony Healda v roli slizkého Dr. Chiltona. Na filmu mě nakonec nejvíc pobavilo, když jsem přemýšlel o tom, jak by asi vypadal, kdyby jej natočil Michael Bay, o kterém studio uvažovalo před Rattnerem. Myslím, že z lůžka ve své cele se zvedající Lecter zpomaleně objížděný kamerou z podhledu, by nebyl špatný :) (13.11.2005)

Třetí režisér, třetí unikátní zpracování "téhož". Přepis Harrisovy "Lecterovské" prvotiny se skvěle zdařil, Anthony Hopkins je opět božský, Norton a Fiennes se víceméně přesně drží knižní předlohy, ale není to na škodu. Poměrně překvapivým prvkem bylo obsazení Harveyho Keitela do malé role Jacka Crawforda. A to nejlepší nakonec - Emily Watsonová podává coby nevidomá Reba pozoruhodný výkon. Drakovi je vyčítána jakási neurčitá rozplizlost mezi estetickými orgiemi Hannibala a takřka komorním soubojem dvou intelektů tak jak si ho pamatujeme z Mlčení Jehňátek. A to je ten problém - Drak jde svojí cestou, nejde ho takto srovnávat. Mě osobně drobné narážky na další filmy o Hannibalu Lecterovi pobavily. A když je řeč o estetice - William Blake byl génius. Nevím jaký je soundtrack, ale myslím si, že některé dialogy by si zasloužily být vydány i touto formou. I Am The Dragon, Before Me You Tremble... (07.04.2003)