Prokletý ostrov

Průhledné, ze začátku zbytečně a nevím proč, melodramatické. Už mám celkem po krk filmů, které chtějí jednou větou na konci udělat snímek více zajímavým, co z toho, když ten devadesátiprocentní zbytek skutečně znatelně pokulhává. První velké zklamání roku. Aspoň, že ten jindy nevýrazný Mark Ruffalo se vytáhl. (14.04.2010)

V zevrubném náhledu relativně "jednoduchý" psychothriller (vlastně si pořád "jede to svoje"), jehož převážně dialogové snažení během prvních 3/4 filmu vlastně jen buduje půdu pro mocné finále, které svou pomalou důkladností a silou neústupné vlny tsunami smete jak filmovou postavu, tak nevěřícího diváka za obrazovkou (ne, nemyslím si, že zvrat je předem odhalitelný, pokud o filmu nic nevíte). Mistrný vypavěč Scorsese, znatelně ovlivněn klasicku školou Hitchcocka, však dokáže putování k vyvrcholení zpříjemnit silnými flashbacky, nenápadnými indiciemi, které si zasadíme do kontextu až později a v neposlední řadě také pěkným vizuálnem. 9/10 (21.03.2010)

K zbláznění dokonalé, "kafkovsky geniální". Hitchcock není mrtev, jenom si změnil jméno na Scorsese. Dodatek: přestože se jedná o film, který vypadá jako něco od Hitchcocka, jde spíše než o vysoustruženou žánrovku o charakterovou studii ala Michael Powell. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem si nadšeně říkal a pochvaloval, nakolik polemicky se pracuje se žánrovým odkazem, jak může být vybočení ze stylistického systému opojné a jak nápaditě jsou jednotlivé scény inscenovány, že je to celé hrozně chytře odvyprávěné, s precizně dávkovanými informacemi umožňujícími dva zcela odlišné výklady. Chápu ale, že to béčkové aranžmá spoustu lidí zmate, i když si myslím, že vypořádání se s béčkovou veteší je zvládnuto důsledněji a podvratněji než u posledního Spielberga a Kellyho (nejde o to, že pointa je předvídatelná, když neomyslitelně patří k filmům z 50. let, v jejichž stylu se celý snímek nese; navíc je posledním záběrem podvrácena). Je nutné si taky uvědomit, že prostřednictvím žánrové dobové kinematografie se film vyrovnává s kolektivní vinou a (po)válečným odkazem, a tak je velice aktuálním, přestože jde o dobovku. P.S. Osobně nepředpokládám, že by letos tuhle pecku něco překonalo... a pokud, pravděpodobně umřu v kině blahem. (21.02.2010)

Napodruhé se s tím, že Scorsese nenatočil nic většího nebo menšího než film, u kterého opakovaně jednou za čas s potěšením vypnu mozek a nechám se tupě jako dítě vést bludištěm, vyrovnávám podstatně lépe. Edit: a zhruba na podvacáté se z toho stává jedna z nejoblíbenějších scorseseovek. Na první zhlédnutí standardní detektivka, která se na to druhé zaměřuje na vyhledávání přehlédnutých vodítek, ale s každým dalším se pravé jádro filmu čím dál víc upevňuje, až se z Prokletého ostrova nakonec stane plnohodnotné drama o vině a sebeklamu, kterému může být nějaká detektivní zápletka upřímně u zadku. Jednorázovým hříčkám typu Šestý smysl se o něčem takovém může jen zdát. (19.08.2010)

Precizně vymyšlená hra s divákem. Scorseseho atmosféra byla neuvěřitelná! Od režie přes kameru až po scénář naprostá dokonalost. DiCaprio ve skvělé formě. Scorseseho myšlenková mozaika dokáže diváka přivázat k židli od prvních minut a v závěru silně zasáhnout (psychicky zdeptat). SHUTTER ISLAND je depresivní, tajemný, (soundtrackově) zdrcující Thriller roku! Scorsese opět potvrzuje dar od boha. Kde je Oscarová nominace pro Leonarda DiCaria? (28.09.2011)