Slovo

Tak toto dílo bylo pro mě naprosto k nepřečkání. Co totok bylo za divný patvar, nekonzistentní scény vs. divnodebilní dialogy. Manželka (Mikulková) ta byla doslova na zabití, tu její postavu jsem absolutně nepochopila, působila na mě jako psychopatka. Jediné co mě tam bavilo byly scény z notářské kanceláře při řešení případů, ale jinak to byl čistý zmar, nuda a totální agónie příběhu...Brrr, úplně jsem se otřepala z toho rádoby artového blivajzu...Za mě 25% (28.12.2022)

Divně natočené zajímavé téma... Jediná scéna, která se mi opravdu líbila, byla "kuchyňské" zdobení dortu - kdyby byl takový celý film, určitě by byl divácky přístupnější. Ale spíš mám pocit, že ta režisérce svou normálností spíš "ujela" a divně natočené záběry (hlavně ze začátku) mají diváky provokovat...? (04.12.2023)

Námět fajn, ačkoliv třeba mnohem lépe realizovaný v Občanském průkazu či Báječných létech pod psa, takže vlastně nic moc nového. Opět se vrácíme do roku 1968, opět se díváme na příběh jedné rodiny. Finger opět ukazuje své herecké kvality, ale tady jsou utopeny v prapodivných divadelních kompozicích a mnohdy podle mého až amatersky působicích kamerových ořezech. Ta atmosféra té doby z toho prostě nijak nedejchá. Kdybyste vzali ty záběry a přesunuli je do jiné doby, tak to v podstatě nijak nepoznáte. (03.12.2023)

„Co on o tobě může vědět, co bych nevěděla já?!“ Stejně jako předešlých Chvilkách nutí Parkanová diváka přemýšlet a naladit se na postavy. A to zde bude pro řadu lidí problém. Přístup k hlavnímu páru může být ze strany publika všelijaký. Obávám se ale, že bude převládat odsouzení. Jeho slabošské neschopnosti vypořádat se s nastalou situací či její přehnané snahy mít vše pod kontrolou hraničící až s naprostou nesnesitelností. Kvůli tomu může naopak snadno zapadnout jeho odvážná zásadovost stejně jako její velká síla táhnout blízké na svých bedrech poté, co její protějšek odpadne. Nepomáhají tomu ani některé detaily. Není například vůbec vysvětleno, jak došlo ke „znovuvzchopení“. Nebo třeba nezvládnutý fakt, že nestraník se škraloupem mohl v té době dělat notáře, ba dokonce i jezdit za hranice k moři. A to je škoda, protože jinak Slovo nabízí také nemálo zajímavé myšlenkové potravy a ucházející studii jednoho vztahu. Takhle to budou „pouze“ lepší 3*. „Kde, kdy končí zodpovědnost člověka za své činy, za svá slova? Nekončí. Nebo?“ (12.02.2023)

Všechno, co je špatně na českém filmu, úhledně na talíři. Mizerně napsané civilní dialogy, které zní jak zaseklá deska, absence jednotící režijní koncepce (část filmu vypadá jako artovka, část jako reklama na Kofolu), toporné herecké výkony a neschopnost ústřední tezi filmu doplnit čímkoli, rozvinout ji, prezentovat morální dilema jinak než jako patetický monolog. Už jsem vzdal naději, že se byť jen přiblížíme schopnosti Rumunů nacházet velké dějiny v obývácích běžných lidí. Tohle mě ale stejně šokuje. I to, jak už část publika otupěla a Slovo bere jako dobrý film. (04.07.2022)