Battle Royale

Neveril som, že niekedy narazím na film, kde by som vraždy detí nepovažoval za účelové, hlavne keď konajú tak naturalistickým a šokujúcim spôsobom (za doprovodu Verdiho, či Straussa) ako práve v BR. Naštastie výsledný emocionálny dopad spočíval v myšlienke, ktorá sa za tým besnením skrýva. Toto asi tak skoro s hlavy nedostanem, čo je dobre. Niekdy je lepšie vidieť ako zažiť, aby sa človek prebral a začal si vážiť života, alebo minimálne nad tým porozmýšlal. Pochvala ešte za dva prodikladné elementy ako symboly dobra a zla v podaní "preradených" študentov, ktorí to tam ako sa patrí rozpumpovali. Sila. (27.11.2005)

Neskutečně debilní příběh (mimochodem trochu připomínající jinou asijskou blbinu "Naked Weapon") by mohlo zachránit hodně dobré zpracování, podpořené nadupanou hudbou a charismatickými herci. Bohužel nic z toho se nekoná, chvílema je to sice dost dobrý a líbila se mi hojnost krve, jenže časem se to vyvražďování stane přece jen trochu nudným, zvlášť když ty akční scény nepatří zrovna k tomu nejlepšímu co kdy bylo k vidění. Někteří herci jsou dobří jiní ne, k dobru se dá připočíst jedna pěkná japonka. Scénář je debilní a když se to všechno pěkně sesumíruje, tak je "Battle Royale" zklamání. (14.05.2006)

Můžete tomuto filmu vyčítat leccos, ale jedno mu upřít nelze - je alespoň originální a jeden na své vlastní vlně. Battle Royale je skvělý film, od kterého jsem nic nečekal. A o to víc mě překvapil. Zpočátku mě dostala ta tísnivá atmosféra - vše se vysvětluje prakticky "za běhu", a stejně jako studenti, tak i divák je do toho vržen po hlavě. Není čas se rozkoukat a už zde jsou první mrtví, rýsují se první problémisté, oběti… Přiznám se, jsem zvyklý na ledacos, ale i mě tenhle film šokoval. A herečku, která ztvárnila Mitsuko, si musíte zamilovat i přesto, co v tomto filmu dělá… Chápu kontroverzi, chápu lidi, kteří tento film nemají rádi, chápu i zaryté fanoušky. Protože už i já se mezi fanoušky tohoto filmu počítám. Rozhodně jsem jej neviděl naposled… 100 %. (07.04.2012)

Části toho, co chci k Battle Royale říct, už napsali ostatní. To ale neznamená, že to sám nenapíšu;) Měl jsem vysoká očekávání a strhující, šokující, úchvatná první půlhodina mě naprosto přibila k obrazovce a celkem se to filmu dařilo udržet až do konce. Jenže. S odstupem zjišťuju, že ve mně BR nic nezanechalo - když tedy pominu to, že Takeshi Kitano je (alespoň viděn očima evropana) skutečně magor;) Pozitivem budiž to, jak se daří na malém prostoru vykreslit všechny postavy. No, ne všechny... ale ty důležitější byly skutečně povedené a herečtí představitelé budiž pochváleni. Dál si velice cením toho jak se rozdílné povahy začaly projevovat, když začalo jít do tuhého - což je hned po probuzení na ostrově - v téhle oblasti jsou působivé už úplně všechny postavy, včetně těch, které opustí scénu po VELMI krátkém pobytu. Jako studie lidských charakterů je Battle Royale opravdu povedené dílko - to je ale bohužel jenom částečná náplň filmu. Hodně mi vadila absence nějakého kontextu - to se pravděpodobně nebude týkat těch, kdo četli Takamiho; já to potěšení neměl. Battle Royale nepochybně je kontroverzní film - ale jen svým bezprostředním, formálním obsahem - kromě psycho vyvražďovačky mezi spolužáky za zvuků klasické hudby filmová verze nepřináší v podstatě ničehož nic hlubšího, u vážných témat jen tak zlehka klouže po povrchu a jednotliví "hrdinové" vám jsou víceméně stejně ukradení. Celkové hodnocení 70%. PS: Chci si to přečíst! (08.04.2008)

Poslední dokončený film japonského režiséra Kinjiho Fukasakua vypráví o ostrově, kam se odvážejí nepohodlné školní třídy, jejichž žáci se musejí do několika dnů vzájemně vyvraždit. Pokud nezůstane jen jeden, zemřou všichni... Premisa, která se zpočátku zdá být naplňována žánrovými schématy teenagerské vyvražďovačky, kde ale není jeden vrah v masce, ale kde může být vrahem de facto kdokoliv. Jenže jak mrtvol přibývá a násilí neubývá, Fukasaku přehodí výhybku a místo přívalu násilí začne pečlivě sledovat některé studentské osudy. ___ Vezmeme-li si jakoukoli školní třídu, skrývá v sobě různorodou skupinu lidí: Obsahuje elitu i její opozici, chytré i hloupé, sebevědomé i zakomplexované, citově vnímavé i cynické. Pro svou sociokulturní rozmanitost proto rozličně reagují i na extrémní situace. A protože situace na ostrově extrémní je, studenti se nám mění před očima z bezejmenných floutků na různými způsoby výrazné či silné osobnosti. Osobnosti, které pokud chtějí přežít, obnáší to popření určitých principů - a nebo si vzájemně věřit. Jen tak jde zřejmě porazit bezcitný systém, ze kterého jinak není východiska. Třebaže zvítězíte a pozabíjíte všechny kamarády i nekamarády, stejně prohrajete svoje vlastní lidství. ___ Jestli se však v Battle Royale něčeho zoufale nedostává, je to právě důvěra. O její potřebě i absenci do značné míry vypráví i tento film, o zoufalé potřebě uvěřit, že nejste v pekle. Jednou z nejsilnějších scén je právě destrukce jedné podobné iluze, když pokus skupiny lidí zapomenout a vytvořit bezstarostnou "školní" atmosféru skončí tragickým masakrem. Battle Royale je bolestivý film, který s každou další minutou vážní a ze zpočátku cynicky zábavné žánrové vyvražďovačky dělá mrazivou sociologicko-psychologickou studii. ___ Jistě, působí na první pohled poněkud impulsivně a snad i přímočare efektně, leč má svůj základ v promyšlené strategii se silnou pointou. [2006] (02.07.2020)