Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Už je to nějaká doba, co jsem naposledy viděl předchozí Hunger Games filmy a pokud mohu věřit svým starším hodnocením, označil bych je za průměrné. Právě proto jsem překvapen, jak moc je nejnovější přírůstek vtahující a napínavý. Hlavně oceňuju fakt, že Lucy Grey se od Katniss z původní série zásadně liší, takže nesledujeme pořád to samé. Jedinou vadu na kráse je třetí část, která působí lehce uspěchaně, ale film už je i tak dost dlouhý, takže si nemám vlastně na co stěžovat. (23.11.2023)

Hunger Games got talent! Ano, vím. Mám dojem, že jsem se u posledního dílu zapřisáhl, že se už na další díly nebudu koukat. Ono to totiž vždycky skončí tak, aby mohly být natočeny další díly a tento díl z toho nevyjímaje. Je to pořád dokola to samé, mění se jen vylosované dětičky nových turnusů. Ba co hůř... Kamsi v propadlišti času zmizeli skvělí Tucci, Sutherland, Seymour-Hofman a samozřejmě vnadná Popelka  Jennifer bez klobouku s peřím, luk a kamizola ... Tedy jména, která z filmu dělala alespoň obhajitelně zabitý čas.   Přesto jsem se na tento díl podíval čistě ze zvědavosti. Trailer totiž naznačil, že se tam v aréně utká Chet Wilders s Kelly Family, odvážnou Vaianou za asistence Paklíče z pevnosti Boyard. A vůbec, že to bude celé tentokráte místo šedivého capitolského artdeca hozeno do zasluněného redneckovské folku a  kántry. Montérky, hadi, vidle a tak, prostě jak to mají posluchači rádia Blaník rádi... No a jsa člověk zvídavý, tohle jsem chtěl vidět! A jelikož jsem chtěl i vidět konečně nějaké snad solidní zakončení, zkusil jsem to. A zase jsem to neměl dělat. A ne,  a ne, další díl už fakt sledovat nebudu. Jen prozradím,  že na závěr Simon Cowell marně  kousal drsně ret, nakonec bulel jak želva a třesoucí se rukou zmáčkl po kytarovém sólíčku Rachel Zegler zlatý buzzer. Neměl jsem se na to dívat už jen kvůli Viole Davis. Jakoby mi nestačilo, že se mi o ní zdály noční můry jak si mně opéká na klacku kdesi v malebné domorodé vesničce uprostřed Afriky po nádherném progresivistickém protirasistickém snímku Válečnice... Teď ještě tohle a ta její nádherná procítěná role Dr. Volumnie Gaul... Ještě, že tam byla jako protiváha ta okatá kráska Tigris s tím mužným hlasem!  I po rasové stránce byl film na dekagram přesně vyvážený, takže není co vytnout. Jen tam bohužel opět chyběli Inuité. V podstatě se dá řící, že spíše než nějaké hodně zajímavé sci-fi byl film takovým možným náhledem jak bude vypadat západní společnost v možná ne zrovna daleké budoucnosti po nějaké středně velké válce a řeknu vám rovnou, že jsem sakra rád, že už u toho nebudu ať už budou nějaké hry nebo ne! Dávám tedy za 2 duhové užovky či co to bylo za potvory a tímto se definitivně s Hladovými hrami loučím sólíčkem na banjo --- Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečekááááá, sou dlouhý schody do nebe a cesta dalekáááá... Tam u nebeskýho báááááru.... . * * (10.03.2024)

Výborná young adult dystopie. I když nejsem znalec světa Hunger Games (kdysi dávno jsem viděl první díl), Balada o ptácích a hadech funguje jako samostatný snímek úplně v pohodě. Tom Blyth a Rachel Zegler táhnou film dopředu, i když si publikum v poslední třetině musí zvyknout na náhlou žánrovou změnu, která asi ne každého úplně uspokojí. Velký dík za četné záběry Toma Blytha bez košile, jsem za to vážně vděčný. (18.11.2023)

Balada o ptácích a hadech dokáže skvěle vtáhnout diváka zpět do světa Panemu a umožní mu nahlédnout do jeho odlišné etapy. V některých momentech je bohužel už od úvodu dost zkratkovitá a postavy i jednotlivá témata často nedostávají potřebný prostor. Především ústřední vztah Snowa s Lucy mi nepřišel tak dobře vybudovaný, aby dokázal více emočně zapůsobit. Samotná pasáž v aréně je povedená, ačkoliv dějiště logicky působí obyčejněji než v prvních dvou dílech. Pořád je nicméně svým způsobem atraktivní. V závěrečné třetině se bohužel naplno projeví zmíněná zkratkovitost celého filmu a rozuzlení jednotlivých osudů, myšlenek i slibovaný přerod Snowa zkrátka nejsou příliš uspokojivé. Více než dvouapůlhodinová stopáž je navíc ke konci docela cítit, a snímek tak paradoxně působí dlouze i uspěchaně zároveň. I přesto jsem se vlastně bavil, Tom Blyth je v hlavní roli skvělý a to samé Rachel Zegler, jejíž pěvecký výkon je neskutečný, byť samotné písně působí občas trochu kýčovitě. Asi jsem čekal návrat v poněkud lepší formě, ale pořád jsem spíš spokojený a rozhodně bych se v budoucnu nebránil dalšímu rozšíření z tohohle světa. 6/10 (20.11.2023)

[40%] Viděno v kině. No, jak mám asi začít? První díl mě bavil a druhý ještě víc. Třetí už byl slabší a ten čtvrtý úplně nejslabší, nevýrazný. Tento prequel dle trailerů nevypadal nejhůře, docela jsem se na to těšil a ve výsledku jsem z toho dost rozpolcen. Tento nový Hunger Games přírůstek je rozdělen na 3 kapitoly. Abych to tak nějak rozvedl, tak ta první kapitola tvořící úvodní seznámení s postavy, nástřel děje a tak – docela mě to bavilo. I ta surovost k postavám mi přišla docela realistická (divím se, že je to v PG-13). Druhá kapitola též nebyla nejhorší, i když o nějakou větší kreativitu v té aréně moc řeč nebyla. Třeba scénka s hady šla totálně mimo mě. Nebo zpěv té hlavní ženské postavě mi taky přišel takový zvláštní, ale ok, ještě to celé šlo. Nicméně ta poslední kapitola za mě celý film spláchla totálně do hajzlu. Opakuji, píši „za mě“. Hodnocení to má relativně slušný, ale mě se poslední cca třetina vůbec nelíbila. Nechci plakat jak malé děcko, že to neskončilo happyendem, ale při odchodu z kina jsem si říkal jednu věc. Kdo byl pro mě hlavní hrdina v tomto filmu? Ten kluk? Nebo ta holka? Pokřivení charaktery jsou ve filmařině, zejména v dnešní době normální, ale mě to docela zkazilo náladu a absolutně jsem ten konec nepřijmul. Takže chyba bude asi ve mě. Víc to nehodlám pitvat, neočekával jsem od tohoto filmu mnoho, ale, že mě to tak nasere ke konci, to jsem nečekal. Tečka. (16.12.2023)