Konformista

Žiť čo najkonformnejšie a najkonvenčnejšie. Zaradiť sa do priemeru a splynúť s davom, prispôsobiť sa hocičomu a hocikomu. Robiť bežné veci, žiť bežný život, mať bežné túžby a len také obyčajné sny. Hlavný hrdina má skvelý poker face a na rolu Konformistu bol podľa mňa predurčený. Talianska noblesa v časoch fašistických z Bertolucciho podania pôsobí veľmi chladne, vyprahnuto. Veľmi ma oslovila hudba, neskutočná kamera, zábery, ktoré vytvárali šteklivé napätie a hrali aj bez slov. Na svoje si príde každý, kto ocení originálny záber, vizuálnu hru línií a oblúkov, v prepojení s architektúrou či krivkami ženského tela. Obsahovo aj formálne veľmi výživné dielo. (10.11.2020)

To, čo dokáže Vittorio Stotaro a ako rôznorodo poňať sprostredkovaný momentum a aké techniky na zádumčivú atmosféru deja minulého vie použiť, by mali prednášať na vedeckých konferenciách. Bertolucciho odkaz o morálne skazenom konformistovi režimov, ktorému prinášajú donášania a hanebný charakter osoh a kde môže vybíjať svoju frustráciu už nedokáže tak ulahodiť striedmosti chladu a vyvážiť náladový balans. Nebyť Storara, tak ho i Herz v tejto tematike schová do kapsy. Ale je to stále v prvom rade art jak vyšitý a miestami veľmi mrazivý portrét o ľudskej prispôsobivosti, ktorá vo vás bude doznievať. (23.10.2016)

Ano, Bertolucci to fašistům pěkně natřel, jenže sledování Konformisty může být stejně nepříjemné pro nepřipraveného diváka. Nechronologicky vyprávěný film si od něj po celou dobu drží chladný odstup, neusiluje o jeho sympatie a důležitější než forma (ač bohatá na pěkné kamerové záběry, četně využívající různé barevné tónování) je pro něj samotná myšlenka. Nadčasová a v širším kontextu uplatnitelná také na dnešní dobu, protože se vždy najdou lidé, jež raději splynou s davem, než aby si klestili vlastní cestu. Otázkou je, jak daleko budou ve vlastním odosobňování ochotni zajít. Nevím, jak na tom byla co do plynulosti vyprávění kniha, film totiž nedokázal na delší dobu upoutat mou pozornost a byly to jenom jednotlivé výseky, některé s lehkostí zakomponované symboly, které mi utkvěly v paměti. Ta nejlepší scéna, od které bych rád sledoval Clericiho osud třeba ještě celou další hodinu, přitom přichází až v samém závěru, kdy (anti)hrdina dojde trpkého procitnutí. V úplně posledním Trintignantově pohledu do kamery se zračí konfrontace všeho, čím si doposud prošel a toho mála, co tím získal. 75% Zajímavé komentáře: Fabienne, Lookass, sportovec (18.05.2008)

Konformista je moje štvrté stretnutie s Bertollucim a znova nedokážem jeho film ohodnotiť ako pozitívny, resp. zábavný. Určite to nebolo ani jeho zámerom, ale taký Trier je tým lepší, čím je depresívnejší. Najzaujímavejšie bolo pre mňa zobrazenie monumentálnej fašistickej architektúry. Tá je, aj napriek množstvom filmov s danou tématikou, dosť opomínaná. Konformistovi nie je čo vyčítať, je natočený maximálne detailne, až dokonale, takže jeho hodnotenie vyplýva čisto z emocionálneho pocitu. No jednoducho nemám rád, keď sú vo filmoch vraždené krásne ženy...VIDENÉ ZNOVA: Práve zdanlivá odťažitosť a precízne vybudovaná chladná atmosféra je to, prečo je Konformista po emocionálnej stránke tak silný. Jeho postavy vďaka hercom a scenáru tožiž žijú a prežívajú intenzívne svoju dobu. Že bolo najjednoduchšie byť konformistom, vieme dobre aj z histórie Slovenského štátu. (18.05.2012)

Další úžasné dílo Bernarda Bertolucciho. Po Poslední císaři a tangu v Paříži jsem už nedoufal, že mě Bernardo dokáže usadit. Povedlo se mu to však s Konformistou. Působivý a skvěle vystavěný příběh muže, který chce být normální. Sledujeme, jaký na něj měl vliv důležitý incident v jeho mládí a vlastní sexualita, stejně jako jeho myšlenkové posuny a sociální změny v Itálii. Kouzlo je však hlavně ve způsobu, spojení režiséra Bertolucciho a kameramana Vittoria Storareho je úchvatná podívaná. Ať už hra s barvami (sledujte modrou, ale i oranžovou), se světlem (ve scéně návštěvy budoucí manželky světlo skrze rolety zobrazující vášeň jednotlivých postav) a se samotnou psychologií postav (touha být normální ho vede k jakýmkoliv činům). Kamera i celkové technické provedení je prostě excelentní. To poznáte v dynamicky reálné honičce lesem stejně tak ve vlaku nebo ve dveřích... Osobně jsem se nenudil ani na minutu, protože Konfornista je přeplněný uměním točit filmy a přestože příběh může působit nudně, rozhodně jím není. Bertolucci Moraviovu přetvořil v silné dílo plné vnitřního podtextu (stačí si přehrát dialogy o "víře v cokoliv" z prvních pěti minut filmu. Působivě vykresluje, zakončuje připravené příběhy (hudba na začátku i na konci) a v závěru působí naprosto uceleně. Technicky precizní film, který se drží tématu a doby. (17.02.2010)