Místnost sebevrahů. Hater

Nerozumiem, čím to je ale v poslednej dobe mám naozaj šťastie na filmy, ktoré sú a rozvíjajú sa úplne iným smerom, ako som očakával. (Možno to v tomto prípade bude tým najdebilnejším popisom, aký som za dlhú dobu videl a pod ktorým som si predstavoval čosi úplne iné). Miestnosť samovrahov. Hater (ach ten názov) je snáď jedným z najlepších filmov stvárňujúcich sociopatickú myseľ (mladého) človeka. Podobne dobre sa podarilo stvárniť a obsadiť Todovi Phillipsovu Jokera Phoenixom. Musialowski je totižto bravúrnym objavom a zrovnania k fantastickému a omnoho skúsenejšiemu Phoenixovi sa vôbec nebojím. Pod režisérskou taktovkou Jana Komasy (Corpus Christi) je zrejme radosť hrať, nakoľko môžeme hovoriť hneď o niekoľkých úžasných výkonoch. Komasa je vychádzajúca režisérska osobnosť Polskej kinematografie, avšak dovolím si tvrdiť že svetového formátu. Ak bol Corpus Christi príliš lokálnym filmom a nemal ambíciu byť aj komerčne úspešným vo zvyšku sveta, Miestnosť samovrahov. Hejter je už úplne iný príbeh. Problematika polarizácie spoločnosti na pravicu a lavicu, konzervatívcov a liberálov, nazi-extrémistov a ultraliberálov a problematika dezinformácii na sociálnych médiách a nasledovný vplyv na spoločnosť ako takú, či chorú myseľ istých typov osobností sú skrátka natoľko celosvetovo aktuálne a zaujímavé, že film má (alebo mal) rozhodne ambíciu byť úspešný aj v zahraničí. Komasa ponúka pohľad do tohoto sveta skrz oči hlavnej postavy, ktorá je zároveň pozorovateľom a sprostredkovateľom rôznych protichodných názorov a napokon i hýbateľom deja. Komasa sa opäť ponoril do hĺbky mysle človeka a jeho postavy sú plnohodnotnými živými postavami a nie oba figúrkami na šachovnici šikovného rozprávača. Poliaci vládnu kinematografii strednej i východnej Európy a zrejme ich ešte dlho nikto nedobehne. Neostáva iné než tešiť sa na ďalší Poľský film ktorý mi príde pod ruku. (P.S. - to že som film takéhoto rázu spoznal vďaka Netflixu ma veľmi príjemne prekvapilo) (25.03.2021)

Do nejmenších psychóz, kurvovství a hovadismu vypiplaný dramat państwowy, ve kterém opravdu není ke komu přilnout. Na straně jedné totiž stojí famózně zahraný, mimořádně slizký bezemoční sociopat, na té druhé pak překorektnělý sluníčkářský buzerant a zkurvený populistický vítač, jejichž interakce ovlivňují vychcaná Sórošovic famílie a katalogově odporná, bezskrupulózní paní Novotná z Burakryjów. Tedy něco, jako byste se v kulisách cigánské demonstrace za ztrojnásobení sociálních dávek museli rozhodnout, jestli fandit přihlížejícím tupým skinhedům nebo vypatladným levicovým smažkám z Antify. S takto rozdanými kartami dobro prostě nezvítězí, tedy nezbývá, než se prostě kochat dokonale napsanými patopostavami a promakaným dějem plným animálního zmrdství, morální pokřivenosti a šosácké debility. Zároveň také mrazivé memento pro nadcházející digitální degeneraci o zhoubném vlivu a dezinformační moci cíleně ovcujících asociálních sítí a internetů na jakékoliv kritické myšlení. Zajebisty Komasa! (03.09.2020)

Psychologický náhled do mysli manipulativního psychopatického lháře na pozadí politických událostí a jeho působení v marketingové firmě, která často zachází až za hranu lidskosti. Maciej Musialowski se zhostil role hlavní postavy výborně, jeho mimika dodala filmu na autentičnosti a působil celkově věrohodně, a právě to film vyzvedává o něco výše. Tempo bylo na mě až moc pomalé a ačkoliv byla atmosféra místy správně dusná a syrová, závěrečná scéna se střelcem mrazivá, pořád mi ve filmu chyběla hlubší pointa a zapamatovatelnější momenty, kvůli kterých bych si The Hater pustil znova. Lepší průměr, který je na tak roztahanou délku místy ne až tak zajímavý, ale den po zhlédnutí je dojem o něco lepší, než hned po skončení. (30.08.2020)

Zvráceně chytré a velmi současné. Z poměrně banální balady o zesměšňovaném exstudentovi práv se stane nečekaně promyšlená a ve finále hodně krvavá sonda do světa manipulací sociálními médii. Komasa s přehledem předestírá mrazivě realistický příběh sociálního inženýrství s jistotou světového formátu. Skvěle zahrané a napínavé do poslední chvíle. (21.01.2021)

Veľmi zaujímavé vyobrazenie súčasných trendov z politiky a pôsobenie antikampane v kombinácii so sondou do mysle psychopata, s ktorým miestami súcítite a inokedy ním opovrhujete. Na snímke mi azda prekážala len jej prvoplánovanosť. Niektoré scény boli značne účelové a hrdinovi všetko vychádzalo tak, aby dosiahol svojho cieľa. P.S. S prvou časťou to okrem názvu nemá naozaj nič spoločné. Možno len zapojenie online hier do reálneho sveta. (20.08.2020)