Chicago

Chicago patří k filmům, které se snad ani nemohou vyloženě nelíbit, potažmo házet do odpadu, přesto však tento snímek nenabídne prakticky nic nového/inovativního a divák se po čas projekce pravděpodobně neubrání pocitu nudy. Strhujícím způsobem natočené taneční scény v kabaretech nepokryjí poměrně tristní scénář a hlavní zápletku filmu. Výtečné herecké výkony jsou plně na místě a především herci tvoří motor filmu, který by bez nich trpěl syndromem nudy ještě o trochu více než by bylo zdrávo. (26.10.2003)

První muzikál z tohoto tisíciletí, co každého znalce napadne je Moulin Rouge. Druhým je právě Chicago. Ne, že by to nemělo mnoho působivých scén a dokonce několik velmi působivých. O rok starší Moulin Rouge ale tenhle kousek přebíjí naprosto vším. Ty oscary jsem nechápal (možná tak za krásnou výpravu), ale pak jsem viděl logo Miramaxu a bylo mi vše jasné. Naštěstí mě druhá půlka bavila mnohem více, to tu čtvrtou hvězdu nakonec zachránilo...jinak by mi to bylo líto, muzikály mám velmi rád. (07.03.2018)

Musím se přiznat, že zrovna muzikálový typ nejsem a jazz moc neposlouchám. (Poznámka 21.1.2007 - jazz momentálně patří mezi moje nejoblíbenější styly a muzikály miluju :-) Přesto jsem v Chicagu z neznámého důvodu našla jeden ze svých nejoblíbenějších filmů. Taneční scény jsou perfektní, výprava filmu a herci jakbysmet. Nejvíc a hodně mile mě překvapil Richard Gere, který byl v roli brilantního právníka podával jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů za celou kariéru. Poznámka 13. února 2008 Od ledna 2006, kdy jsem psala první verzi tohoto komentáře - všimli jste si, že ho doplňuju průběžně po 12 měsících? - uběhlo už hodně času, během kterého jsem si tento muzikál jen ještě víc zamilovala. Že je bez emocí a romantického nádechu tak obdivovaného v Moulin Rouge? Asi se budte divit, ale právě tou chladnokrevností protkanou černým humorem u mě boduje. Atmosféra Chicaga je neuvěřitelně podmanivá a herecké obsazení snad režisér ani lepší najít nemohl. A hudba... Když řeknu, že zatím z pěti představení tohoto muzikálu v plzeňském divadle jsem byla na dvou - orchestr "na živo" skutečně stojí za to - mluví to snad za vše :-) (29.01.2006)

Nesmyslné herecké a scenáristické oscarové nominace si podávají ruku s technickou brilantností ve stominutové zábavě, která uteče jako voda. Hudba je v čele s chytlavou hitovkou All That Jazz perfektní (mám rád jazz), taktéž choreografie tanečních výstupů je pozoruhodná, z nichž nejvíc mě upoutaly novinářské "loutky" na šňůrkách se skvělým výstupem příjemně překvapivého Gereho a Zellweger. Ta, stejně jako Zeta-Jones, velmi dobře zpívá, skvěle tancuje, ale bohužel také předvádí svůj omezený herecký rejstřík s polohou č.1 - "blbka Bridget". Ve výsledku jsem měl pocit, jakobych seděl v nějakém přepychovém chicagském klubu, sledoval v rámci představení o dvou vražedkyních a jednom chamtivém obhájci jeden jazzově-taneční výstup za druhým a ignoroval fakt, že celé to bombastické pozlátko maskuje chatrný scenář a nevzrušivost zápletky. Hlavně, že se oči a uši popásli. A ještě k tomu nalévali skvělé šampáňo..... (14.07.2006)

Nie som fanúšik muzikálov, asi preto som Chicago videla až v roku 2018, keď som si už povedala, že patrí ku "klasickému filmovému vzdelaniu" ;-) Ale akokoľvek môžem byť zaujatá, tie 4* si zaslúži. Scény, kostýmy či bezchybné tanečné čísla, tie sú v každom muzikále dokonalé. Mňa zaujala otvorená a bohato dávkovaná satira. Pobavila som sa takpovediac aj proti svojej vôli :-) (10.10.2018)