Asi to ukončím

Charlie Kaufman zase posunul hranice toho, co pribeh na filmovem platne muze unest. Chvilemi to bylo az nesnesitelne. Pohled do mizerie, umrtnosti a do beznadeje lidstva. Jessie Buckleyova hrala dokonale ten typ stale negativne naladene zeny, ktery nemam rad.Ale mela hodne vynikajicich filosofickych postrehu o zivote.Kaufman přichází s hořkým ohlédnutím za mezilidskými vztahy: takovými, které nás díky vzpomínkám a pocitům mohou věznit i dlouho poté, co skončily. Jako noční můra. Příběh je založený na stejnojmenné knize kanadského spisovatele Iaina Reida. Pár, který se seznámil teprve před několika týdny, vyráží na venkov v americkém státě Oklahoma, aby poprvé navštívil Jakeovy rodiče. Večer s nimi všem zúčastněným přinese groteskní, nepříjemnou zkušenost. Slova jsou zbraně a krycí manévry, tchán a tchyně obyvateli domu hrůzy. Celý snímek je skládačka. Nejen individuální pojetí času, dokonce i základní perspektiva zůstává také po zhlédnutí otevřenou otázkou. Není to ale film surreálný, nýbrž racionální. Popově chytrý. Charlie Kaufman dovedně šifruje svá sdělení a klade nápadité divácké pasti. Kdo je muž dívající se z okna? Hledí hrdinka skrze čas na sebe samotnou v jiné dimenzi? Ten proces dekódování je třeba si užít, protože v něm spočívá značná část síly a originality díla. Po rozklíčování struktury Kaufman sděluje hlavně pocity: obavu z toho, jak člověka zatěžují komplikované vztahy, z křehkosti jedince a chřtánu samoty, který hrozí každému. (18.10.2020)

„Rozmýšľam nad (niektorými) vecami, že už ich asi ukončím” , keď najrozumnejšie možné riešenie ohľadom Kaufmanového, neznesiteľne úmorného filmu, ktorý by som v podstate ani nemusel vidieť, kde by sa vôbec nič také strašné nestalo, lebo tie dve (nekonečné) hodiny, som mohol stráviť, trebárs i takým, poctivým, kosením, väčšieho dvora, čo by bolo asi oveľa osožnejšie, je nakoniec v mojom prípade najmä to, že úprimne ľutujem a zároveň odhováram všetkých ďalších, potenciálnych divákov, ktorí pomýšľajú dať mu šancu. Nerobte to, keďže sa poriadne opálite, ako aj ja sám ! Už úvodná sekvencia, dlhej (20 minútovej !), zimnej jazdy autom, šoféra Jakea a maliarky, mladej ženy s rôznymi osloveniami, napríklad Lucy, je viac, než výstižná, a tak sa mi vidí, že Charlie sa predovšetkým sústredí na jednotlivé štádiá starnutia, čo súčasne dokladajú scény Jakeových rodičov vo veľkom dome s neuveriteľne bizarnou atmosférou. Dopozeral som film bez väčšej ujmy na zdraví, ale druhýkrát by som to už asi neriskoval !? / Jesse a Jessie, prvý sa podobá na Matta Damona, že druhá celkom ujde, alebo to bol iba zámer = Žena pod vplyvom ? (16.09.2020)

David Lynch už je trochu z formy, tak svůj poslední film nechal trochu překvapivě natočit Charlie Kaufmana...a Charlie i sem propašoval svůj leitmotiv - rozpad vztahu - rozpadl se mu u toho ale celý film... Jeho snímek je jako horečnaté blouznění, kdy realitu deformuje horečka přehřívající mozek, jenž horkotěžko zpracovává počitky a vjemy smyslů...rozpadá se chronologické vnímání času, mozek jako realitu vnímá i útržky vzpomínek, záblesky bdělého snění...dekonstrukce reality, do níž jsou zabudovány i představy, myšlenky, pocity, sny...potlačení racionality...někdo by tomu mohl říkat i surrealismus... (02.10.2020)

Vážnejšou vadou nového Kaufmanovho diela je fakt, že asi iba málokto sa bude chcieť naňho pozrieť znova. Kaufman si tento film napísal a nakrútil pre seba, divákovi ponúka síce množstvo podnetov na zamyslenie, či už filozofických, existenciálnych alebo čisto vizuálnych (modrá farba), ale tie nie je možné na jedenkrát vstrebať a tak je ďalšie pozretie nevyhnutnosťou, len je teda otázka, kto si dokáže takýto typ filmu pustiť znova. Čiže aj hodnotenie je len čisto orientačné a nemá v podstate väčší zmysel, ako naše životy, aj tak všetci smerujeme k smrti a do zabudnutia a tá cesta životom je chtiac nechtiac nesmierne stereotypná, asi ako niekoľkohodinová (zbytočná) jazda autom s vašou ženou po diaľnici (za vašimi rodičmi). Škoda, že v závere sa film začne prostredníctvom svojej surreálnosti rozpadať, pričom práve pri predchádzajúcich Kaufmanových dielach (rátame samozrejme aj tie na základe jeho scenárov) išlo o ich najsignifikantnejší prvok. Nedá mi si povzdychnúť, že aj napriek Kaufmanovým režijným schopnostiam nie je tento chlapík schopný si udržať tak potrebný odstup od látky a mám dojem, že v spolupráci s Gondrym mohol vzniknúť ďalší nesmrteľný kult. (27.09.2020)

ačkoliv sem se s Anomalisou úplně minul,na nového Kaufmana sem se těšil a ukázalo se že oprávněně.Budu sice muset ještě chvilku přemýšlet co že sem to vlastně viděl a vzhledem ke stopáži (těch 134 minut je opravdu,opravdu hodně) to asi jen tak nebudu chtít vidět znova - pokud vůbec,ale jinak má I´m thinking of ending things pro mě podobně vtahující a fasicnující kouzlo jako svého času Synecdoche New York.Spolu s Romou a Irishmanem jeden z nejlepších filmů který zatím Netflix v rámci vlastní tvorby nabídnul...80% (05.09.2020)