Pianista

Pianista je pro mě těžký film na hodnocení. Takže tohle berte jako takové shrnutí, proč tomu dát plný počet anebo "jen" nadprůměrné hodnocení. Především výkon Adriena Brodyho byl bezchybný, tady není o čem - Oscara si zasloužil a celý film stojí jen na něm. Dále zde je spousta scén, kdy se s tím Polanski nemazlí a ukazuje nám válečnou realitu tak, jak zřejmě byla (mrtvoly na ulicích, hladovění) a to je taky na místě. Jenže někdy se to trochu táhlo a já právě kvůli tomu uvažuju, jak tento film vlastně ohodnotím. Navíc jsem film viděl s dabingem, takže to mi taky občas vadilo… Jsem rozhodnutý. Prozatím zde dávám čtyři velmi silné hvězdy s tím, že si tento film určitě seženu v originále a pak uvidím. (17.07.2010)

Režie, scénář a výkon v hlavní roli, stačí? Tři hlavní a stěžejní faktory, které učinily tento film vynikajícím ve svém žánru. Nakonec jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet, samozřejmě, že dojetím..Skvostný film podle skutečné události (tedy tvrdá realita) navíc od režiséra, který toto nechvalně proslulé období za 2. světové války de facto nepřímo zažil na vlastní kůži:-( (01.02.2008)

Protože se především v poslední době zajímám o druhou světovou válku a osudy Židů, Pianistu jsem si nemohla nechat ujít. Musím říct, že mě to nedostalo tolik jako např. Reader nebo Boy in the striped pyjamas, ale zážitek přesto z filmu zůstává silný. Rozhodně by se mělo točit víc takových, aby se vědělo a připomínalo, čeho jsou lidé (i sami na sobě) schopní. Nijak výrazně Pianista citově nevydírá, plyne pomalu svým tempem a v hlavní roli exceluje pán-psí-oči Adrien Brody, svoji roli ztvárnil naprosto dokonale. Szpilmanův příběh mě zasáhl, bohužel je jedním z mnoha, kterým rodina "odjela transportem na východ". Smutné a dojemné, Polanskiho rukopis je znát (atmosférou velice podobné Oliveru Twistovi) a já víceméně až na pár unylejších momentů nemám co vytknout.. (15.05.2012)

Pianista začína nenápadne. Spolu s hlavnými postavami veríme, chceme veriť, že je to len hlúpy omyl. Že sa to skončí skôr, než sa to poriadne začne. No a potom Polański začne mrazivo, desivo a neohľaduplne priťahovať uzol. A zrazu, ani nevieme ako, nás má plne vo svojej moci. Vieme, že už sa mu z desivej pasce nevyvlečieme. Začína tiecť krv. Doslova. Pre Polańského bola adaptácia knihy osobnou záležitosťou, keďže ako poľský Žid zažil nemecké krvavé prenasledovanie v plnej dávke (v koncentračnom tábore okrem otca,  ktorý záhadne prežil a domov sa vrátil s novou manželkou, stratil všetkých). Našťastie mal renomovaný režisér k dispozícii adekvátny (na svoje skromné európske pomery) rozpočet, takže sa mu podarilo vytvoriť kvalitnou výpravou, retro atmosférou a kostýmami presvedčivé, realistické stvárnenie doby natoľko presvedčivo, až je pozeranie Pianistu (vyznačujúceho sa nezabudnuteľnou scénou s dobrým dôstojníkom wehrmachtu Wilmom Hosenfeldom, ktorého i na malom priestore výborne zahral Thomas Kretschmann, mimochodom súčasťou knihy je i jeho denník) vysiľujúce... ale i táto časť histórie k nám patrí. Rozpočet 35, celosvetová tržba 120, čo by za to dali mainstreamoví hollywoodski vysokorozpočtoví režiséri. (03.01.2005)

Vzpomínka na jednu z největších krizí lidství v dějinách skrze přežívání židovského pianisty mě osobně ničím neohromila, ale její síla spočívá v náhledu do ulic válečné Varšavy, tvrdého survivalu od prvních známek nacistické čistky až po jejich úprk před rusy. Chladný, působivý. Téma holocaust podle mě ve filmech často propadá v samoúčelnost, toto je sice velmi jednostranný pohled, ale větší dojárnu jsem v něm nezaznamenal. (05.05.2015)