Muž jménem Ove

Nabručený stařík, který se změnil v "sympaťáka". To už vypadá jako největší trade-mark švédského uměleckého vývozu tohoto desetiletí (minulé bylo o temných detektivkách) - v knihách i ve filmu. Takže originalita na nule, ale prostě stejně se neubráníte a přiznáte si, že tohle schéma funguje. Zde je navíc dobře zakomponovaná retrospektiva. Komediální prvky jsou fajn, především Saab vs. Volvo a pak vs. všechno ostatní. Na 5* to ale není. (26.02.2017)

Medvěd medvědí, dědek jeden bezcitnej a podobně bych si myslela o Ovem. Ale postupně jsem začala roztávat jak ledy na Aljašce spolu s ním. A jak někdy mám tendence posouvat film kvůli nudě, tak tady jsem si vychutnávala každý okamžik a byla jsem zvědavá s každou další minutou jak to bude pokračovat. Zabydlela jsem se tam a sledovala, jaké změny probíhají v jeho životě. Přistěhování imigrantů s půvabnou těhulkou, jak naloží s gayem a co to kolo, které chtěl jeden kluk spravit pro dívku? Jeho promluvy u jeho drahé ženy, kde si i lehnul, aby mohl být co nejblíže a třeba jen tak položil ruku na pomník, jako kdyby dýchala vedle něj. Postupné odhalování jeho minulosti tam bylo velmi pěkně zasazené a tak jsem jako divačka mohla postupně odkrývat skutečný charakter muže, kterým byl ten zpočátku protivný Ove. Nemohu se nezmínit o jeho přátelství s kamarádem a jejich eskapádách s auty, to jsem se opravdu pobavila, protože tam perlilo to mužské ego ve velkém. Ach ano, bylo tam klišé, bylo to místy patetické, ale moje srdce na to reagovalo a to je podstatné, navíc mám pro severské filmy slabost, tečka. (03.09.2016)

Oveho postihnutie nie je ničím výnimočným, i keď jeho prejavy sú v tomto filme (asi úmyselne) zvýraznené až do podoby karikatúry. Ide o paniku seniorov sledujúcich, ako sa svet bez väčších problémov pohybuje ďalej a oni už nie sú pripojení. Muž menom Ove je filmom, ktorý si nekladie vysoké ciele. V pokojnej nálade (s nutnými výbuchmi) plynie do nejakého rozprávkového konca. Rolf Lassgård zvládol svoju úlohu presvedčivo. Aj slniečkári môžu byť spokojní, pretože v rámci politickej korektnosti bola obsadená iránska rodina, mihol sa tam aj gay, takže to bolo v súlade s predstavami EÚ. Nenašiel som však ani jeden dôvod, aby som filmu pridal štvrtú hviezdičku. (07.01.2020)

Spoilery! Fredrik Backman je plagiátor. Tento snímek dost nápadně připomíná Stoletého stařík, který vylezl z okna a zmizel a rozhodně není podobnost způsobena pouze zemí původu. Příběh o pánovi, který je na povrchu hrozně nevrlý a pro okolí nepříjemný, ale v hloubi duše je to vlastně hrozný dobrák, který morálně a mravně převyšuje své okolí, je natolik vděčné téma, že pokud se kolem filmu nepohybují kokoti, tak to ani nemůže dopadnout zle. Kolem tohoto snímku se kokoti nepohybovali a dopadlo to tudíž nad moje očekávání. Úvod, kde hlavní hrdina experimentuje se způsoby nejlepšího odebrání se na věčnost, není kdovíjak zajímavý. Dle posledních myšlenek před smrtí se divák postupně seznamuje s životem hlavního hrdiny, kterého potkala tu a tam velice nepříjemná událost, která ho významně ovlivnila a přesměrovala mu život o kousek jinam. Jak tak během sledování člověk pána lépe poznává, tak mu navzdory vydatnému podivínství celkem přirůstá k srdci. Poslední věc, kterou si senior přeje, je zanášení jakýchkoli novot do posledních chvilek jeho příjemně stereotypního života. Aby byl snímek dostatečně aktuální a přitáhl hodně diváků, tak pánovi do života vstoupí mladá svérázná rodinka imigrantů. Vše směřuje k celkem očekávanému konci. V hodnocení musím sáhnout vysoko, protože není moc věcí, které bych mohl snímku vytknout. Dokonce i humor vystrčí růžky během krátké vsuvečky ohledně rivality mezi Saabem a Volvem. (12.10.2016)

Ove to nemá v živote ľahké. Otravuje ho susedkin pes, sused si doniesol domov Iránčanku, nikto neakceptuje súkromnú cestu pred barákom a kadekto si drzo vo Švédsku jazdí na Volve. Nechcel by som byť v jeho koži. Ale pochopiteľne film príčiny jeho zatrpknutosti časom osvetlí a priblíži k diváckej empatii. Možno až príliš. Niektorí ľudia s ním majú toľko trpezlivosti, až mi to nebolo sympatické a popravde mi jeho postava nijako zvlášť k srdcu neprirástla. Retrospektívne časti ma bavili viac a oceňujem spôsob prechodu medzi dvoma časovými líniami, prítomnosťou a minulosťou. (02.05.2017)