Tiché doteky

Řada výpustek jednak zostřuje naši pozornost, znejišťuje nás a činí Tiché doteky záludně nepředvídatelným, ale také vytváří natolik široké interpretační pole, až se dostavují pochyby, jestli autor nezašel ve své neochotě k doslovnosti příliš daleko a nenatočil film, který ve výsledku sděluje především to, co si do něj konkrétní divák dosadí (časté je např. čtení příběhu jako výpovědi o střetu Východu a Západu). Nejsem si jist, zda režisér dokázal vybalancovat poměr mezi tím, jak nám říct dost, abychom chtěli vědět víc, ale zároveň ne tolik, abychom věděli něco „definitivního“, film rozděluje publikum. Jisté ovšem je, že tato nejasnost a neuchopitelnost činí sledování Hogenauerova formálně ojediněle ukázněného debutu zároveň podnětným i frustrujícím. Více tady 75% (14.10.2019)

Žádné velké nadšení, no na druhou stranu ani zklamání, proběhlo to tak nějak tiše... Chápu záměr tvůrců, na co upozorňují a před čím varují, to kvituji. Nicméně zvolená forma pro mě nebyla trefou do černého a bohužel ani půvab Elišky Křenkové mě nepřesvědčil... Jeden zoufalý pláč v telefonní budce řízné drama holt neudělá... (08.03.2020)

Komorný chladný příběh s náladovými dlouhými záběry s pomalým plynutím událostí. Moc nechápu proč ze sebe tolik holek dělá moderní celodenní otrokyně prakticky zdarma. Blízkost řvoucích dětí je asi lákavá, přiučí se jazyk, dokáží si že jsou ve své kleci, která je naštěstí plná světla, potravinově soběstačné a poznají nějaké ošklivé předražené město se stupidními britskými obyvateli stále kvákajícími slovo "amazing". Takhle osobně prohlížet bych se od těch fašounků nenechal i když chápu, že v zdegenerovaném městě je víc gangů než obyvatel. Filmů o au pair jsem již viděl mnoho. Zde není bohatá rodina moc vřelá. Eliška Křenková hraje aupairku, která se zdvořile kontroluje dokonce i když pláče. Když rodinku odhalí, je už až nemocně navázaná na dítě a neschopná změny. Pointu najdete až v závěrečných titulcích. (03.12.2020)

Do půlky se jedná o zdařilou mysteriózní podívanou, se sympatickou Eliškou Křenkovou. Obecně herci jsou vynikající. Hodně mě to bavilo i štvalo zároveň. První půlka je totiž frustrující, protože se hlavní postava chová o dost jinak, než bych se choval já, což nemám rád. Ale obvykle to tak bývá, že kdyby se postavy chovaly jako já, byly by ty filmy dost krátké. Jenže v druhé půlce, po scéně v telefonní budce, se celý film naprosto zvrhne. Přeměna hlavní postavy je neskutečně uspěchaná a nedůvěryhodná, stejně jako celá její motivace. Ještě více než předtím jsou scény nedořečené, zkratkovité, nedává to vůbec smysl, přestože je to nakonec i dost předvídatelné. Je to ale všechno hrozně na sílu a strašně z toho kouká, jak to chce být záhadné za každou cenu. Je to škoda, protože ten film měl hodně velký potenciál. Vlastně jsem z toho měl docela podobné pocity, jako ze Slunovratu. První půlka 4*, druhá půlka 1*. (03.12.2019)

Silný film pro silné povahy. O mně to tak úplně neplatí, musel jsem se trochu přemáhat, abych to vydržel až do úplného konce. Někdo se tu v komentáři dožaduje hororu, pro mě to z mantinelů uvedeného žánru v podstatě nevybočilo. Bylo to děsivé a znepokojující. Nejprve se člověk bál o Míšu, pak o Sebastiána a po závěrečných titulcích o sebe. Magoři nikdy nebudou úzkej profil, o ty se bát netřeba. Hoge umí 👍 (23.02.2020)