Hadí vejce

Obraz spoločnosti pred zmenou - inflácia, nezamestnanosť, extrémne národné spolky naberajúce na dôležitosti, hľadanie zodpovedného nepriateľa v menšinách, hľadanie spásy v pochybných medicínsko/vedeckých experimentoch -dokonale zúročený v ponurom príbehu z medzivojnového Nemecka. Nadčasové podobenstvo zároveň vystihuje dôvod, prečo sa ohrozené skupiny masovo nevysťahovali pred Hitlerovým besnením, hoci už dlho bol známy jeho politický program. Jednoducho vôbec nemysleli na to, žeby to konkrétne mohlo postihnúť ich - rovnako ako hlavná postava filmu - americký žid, trvdošijne zotrvávajúci v Berlíne, napriek desivým udalostiam navôkol. (26.11.2012)

Z filmu jsem cítila velkou úzkost a strach. Hlavní hrdina dělá často nesmyslné věci, jako by se snažil udržet se při smyslech, když všichni jeho blízcí kolem něj se ztrácejí nebo upadají v malomyslnost. Když přichází o všechny své jistoty a pravdy. Film natočil Bergman v neradostné době svého zatčení, obvinění z daňových úniků a německého exilu. (22.06.2010)

Tak jako bych chtěl někdy vidět od Aronofskyho nějakou komedii,od Formana western,od Cohenů týnejdžr film,od Cronenberga válečný film,a od Tarantina životopisný film třeba o Smetanovi,tak jsem po Hodině Vlků chtěl (musel) vidět Tohle! Splněno.Film evidentně na zakázku,-když už azyl v dojč,tak pro ně taky něco vyrobím,a když už jsem totálně v hajzlu a mám blbou náladu nebude to už zase žádná sranda-jako by jindy byla,řekl si pan Bergman. ( a Carradine v kontrapunktu s Ullman,tomu říkam tečka mezi voči!)(teď mě napadá že Srpskimu filmu by moc slušel remake od Bergmana,-jenže to už nepůjde,---jak ten svět filmu dokáže být i omezený takovou blbostí jako smrt génia).--Konec filmu na Bergmana až debilní vysvětlovánka,-asi si Laurentis řek,že když už na to sehnal prachy tak ať to nějak vyzní.Ale i tak ,-na tohle téma (samozřejmě hlavně díky Bergmanovi) opravdu povedená forma.Díky za to temno pane režisér.(v jiných komentářích je několikrát zmíněno,že tohle je nejslabší Bergmanův film.-No byl by to možná nejslabší Bergmanův bergmanovský film,kdyby byl Bergmanův,-což tedy tak úplně néni...) (28.04.2011)

Za najlepsie filmy Filmoveho Maga a Pana filmara Yngmara Bergmana povazujem snimky z 50. a 60. rokov. Kupodivu este v 70. rokoch tocil kvalitne veci - skor art nez brutalne prestrelky a brutalnu akciu. Tento film sice nepatri k najvacsim Bergmanovym veldielam /Sedma pecet, Lesni jahody/. Kazdopadne vsak kvalitna podivana, da sa sledovat opakovane. Realie Nemecka 20. rokov su fajn, aj herci vedia hrat : Liv Ullman /Vargtimmen/, Gert Frobe /Goldfinger/, ale dej je prilis prekombinovany a dost divaka nudi. Treba totiz filozofovat nad kazdou jednou vetou, ktoru tuna prednesie kadejaky herec ci herecka : a to ja nemam rad! A to tak, ze velmi! Mno ale uznavam ze rezisersky bol Bergman talent, fakt svetova legenda porovnatelny kludne s Wellesom alebo Caprom. Ten osud a zivotne milniky americkeho Zida v Berline v 20. rokoch mali nieco do seba. Jo a preco sa po roku 1933 proste neodstahoval prec , 76 % (19.07.2014)

Bez ohledu na podmínky za jakých film vznikal nezapře režisérův originální rukopis. Kromě Bergmana jako by se však tentokrát v neradostné atmosféře snímku nemalou měrou odrážel i duch Franze Kafky a P. K. Dicka - počínaje nevyrovnaným duševním stavem hlavního hrdiny, přes jeho nejednoznačný vztah k nevyzpitatelnému, brutálnímu a morálně i fyzicky zdevastovanému prostředí v němž se pohybuje, až po samotnou konspirační zápletku. Ať už si o "Hadím vejci" myslíme cokoliv, podle mého názoru nikdy neztratilo na aktuálnosti a závěrečná promluva doktora Vergeruse nebo zjevně ironická poznámka komisaře Bauera o síle německé demokracie jako by v současnosti opět nabývala jistých znepokojivě varovných souvislostí. (28.08.2011)