Bonnie a Clyde

"Jediný, co k tomu můžu říct, že se ke mně zachovali slušně a já jim za to přinesu pěkně velkou kytku na hrob." Nesnáším glorifikaci vrahů, ale jinak se mi na romanci sympatického impotenta a zvrhlé krásky koukalo hodně dobře. A asi jsem se zamiloval. Ono se mi to ve filmu občas stává, takže pokud by byla Bonnie odsouzená k veřejně prospěšným pracím, tak by si u mě určitě mohla pár hodin odpracovat. Tedy ta filmová Bonnie, ta skutečná se mi moc nelíbila a určitě měla i víc charakterových vad. (17.01.2019)

Ani se nedivim, ze po uvedeni kritici tenhle film zprcali, ona je to vazne dost divna gangsterka. Takovej mix mezi paradni akci, kde prestrelky jsou absolutne dokonaly, poldove chcipaj jeden za druhym a ke slovu prijdou dualy, samopaly i granaty, ale pak taky vypln mezi jednotlivejma prestrelkama a vloupackama, ktera je bud otravna, kde se postavy hadaj, jsou nespokojeny nebo blbe cumi a kdy naopak jsou vesely a oslavujou a pusobi to spis jako nejaka komedie. Tomu taky prispivaj herci, kde si Beatty hraje na frajirka a clovek mu to i veri, ale v momente, kdy ma vlizt s zenskou do postele, tak akorat rve, ze neni loverboy a vzdycky nekam utece. Dunaway se sice snazi tvarit drsnacky, ale obcas pusobi spis jako vecne nespokojena blba blondyna. Nejlip hrajici tu je asi Hackman, bohuzel s jeho prichodem na platno je spojenej prichod jeho manzelky a Estelle Parsons je neskutecne urvana krava, ktera by si zaslouzila kopnout do prdele. S ostatnich postav me ale zaujal jeden, kteryho bych tady fakt necekal, naprosto paradni Gene Wilder. Celkove se jedna o rozhodne dobre natocenou, se skvelou hudbou, uzasnejma prestrelkama a paradnima hercema gangsterku, ale bohuzel ta vata mezi jednotlivejma vloupackama je obcas otravna az nudna a obcas se debilne skoci v deji, takze to vic nez na ty 4* nebude. (29.12.2009)

„Sedíš v izbe a rozmýšľaš: ´Ako a kedy sa mi z toho podarí uniknúť?´.“ Ako hovoria múdre knihy, triler BONNIE A CLYDE spôsobil revolúciu, čo sa týka vnímania "estetiky" násilia a sexu v amerických filmoch. Napriek kontroverznému prijatiu medzi divákmi bol nominovaný na desiatich Oscarov, z nich dvoch získal (za kameru a herečku v podpornej úlohe – Estelle Parsons). Režisér Arthur Penn, ktorý o tri roky neskôr nakrútil rozkošne zábavný (anti)western s Dustinom Hoffmanom MALÝ VEĽKÝ MUŽ, režíruje výborne, herci (Dunaway, Hackman, Wilder a Beatty, ktorý snímku zároveň produkoval) výborne hrajú, akcia je ostrá, tempo skvelé a humor prítomný. Provokatívne, dráždivé, vzrušujúce. (29.08.2008)

Nemám tvůrcům za zlé, že ze známé dvojice vrahů udělali sympatické zbojníky, problém vidím jinde. Z takhle nosného příběhu šlo vyrazit daleko víc. Film se až moc zabývá věcmi IMHO nepodstatnými (bratři chlastají a hrají dámu, Blanche má příliš mnoho prostoru) na úkor těch podstatných (pádnější důvod proč vlastně loupili, kde přišli k tolika zbraním, jak se šerif Hamer zachránil). Warren Beaty je sice typově přesný, herecky je však nevýrazný a z daleka nestačí takřka dokonalé Faye Dunaway (zasloužila by si Oscara). Gene Hackman byl rovněž vynikající, bylo mu však dáno málo prostoru na úkor jeho otravné a nesympatické ženušky Blanche v podání přehrávající Estelle Parsons (za co Oscara, proboha!?). Jinak kamera je velice pěkná (Bonnie v černých šatech, utíkající v poli s obilím, které má barvu jejích vlasů), krví se taky nešetří a děj je příjemně svižný. Arthur Penn už dlouho útočí na mou režisérskou TOPku, avšak tentokrát mě bohužel zklamal. Líbilo se mi to, avšak několik výrazných much (masařek) jej v mých očích dostává na 65%. (27.05.2012)

V roce 1967 byli Bonnie & Clyde nejbrutálnějším filmem všech dob. Zejména závěrečná scéna divákům doslova vyrážela dech svou (do těch časů nikde jinde nespatřenou) důslednou krvavostí. Právě ona je důvodem, proč byl tehdy film promítán i na některých horrorových festivalech. Tento dodnes kontroverzní, místy zřetelně levicový snímek, patří nejen k zásadním dílům gangsterského žánru, ale také k důležitým milníkům v dějinách kinematografie. Mohl být natočen právě díky své době, která tak přála revolučním počinům zejména v oblasti umění. Konec 60. let je (co se týče jeho nejvýznamějších filmů) zcela ve znamení vzpoury proti zažitým konvencím. Tato rebelie s sebou přináší mj. úplně nový pohled na ztvárnění filmového násilí. (Dále viz Easy Rider, Night of the Living Dead nebo Wild Bunch). [Dodatek (duben 2011): Nedávno jsem to viděl asi podesáté, a dojem byl opět vynikající. O kolika filmech starších čtyřiceti let můžeme říct, že působí dojmem, jako by byly natočeny včera? Samozřejmě za předpokladu, že by ještě včera vznikaly tak dobré filmy.] (18.01.2006)