Ostermanův víkend

Hodne zvlastni konspiracne-paranoidni podivnost podle politicko-spionazniho romanu Roberta Ludluma, ktera vsak v urcitych momentech balancuje na mozna az beckove hrane. Kdyz tenhle film berete s cynickym usmevem, muze byt az prekvapive zabavny. Netroufam si ho uplne zavrhnout, v urcitych momentech mel sve kouzlo, ta destrukce pratelstvi a paranoia pod vlivem okolnosti nebyly spatne, stejne tak porce docela solidni akce... Film disponuje prekvapive kvalitni hereckou sestavou a usmevnym stekem Jana Trisky, to vsak samo o sobe nestaci... :) (22.06.2012)

"Pravda je lež, na kterou se nepřišlo." Poslední Peckinpahův snímek je takový nějaký celý zvláštní. Krom jeho "trademarkových" zpomalovaček z toho není nijak cítit jeho rukopis. Již jen to, že si vybral k adaptaci politicko-špionážní román Roberta Ludluma je celkem překvapivé. Obsazení, jakkoli z dnešního pohledu béčkové, bylo v době uvedení rozhodně ještě kvalitní. Ovšem nikdo nic nepředvede. A Jan Tříska je tu již tradičně v roli, která je stejně spíše do počtu. Až do scény před lednicí je to v zásadě dobrý normální film, byť žádný zázrak. Ovšem po tom je to takové... Inu, prostě zvláštní. Navíc kazí celkový dojem neskonale špatně použitá, a po chvíli spolehlivě iritující, typicky osmdesátková hudba. Výsledný dojem je tedy poněkud rozpačitý. Takové béčko, které přitom béčkem vůbec není. Ostermanův víkend není ani dobrý, ani špatný a již vůbec ne průměrný. Nic na co byste vzpomínali či se k tomu vraceli, ale přesto ve vás něco zanechá. Je prostě zvláštní. (04.01.2008)

Vnějškově efektní starosvětsky modulovaný špionážní film. 1) Hrubě mi nesedla režie i celá koncepce snímku, o nepřehledném ději ani nemluvě._____ 2) Zaujali mě 39letý stále přitažlivý Rutger Hauer (Tanner z televize), 43letý John Hurt (agent CIA Fassett) a 47letý Jan Tříska, který si střihl malou roli ruského špióna Andreje._____ 3) Výstižný koment: F.W.Colqhoun**. (09.06.2019)

Na Ostermanův víkend mě nalákal ten naprosto cool americký plakát, aniž bych věděl, co mám vlastně čekat. A chápu, proč je poslední snímek Sama Peckinpaha vnímán tak rozporuplně. Je mírně znát ten produkční chaos, co natáčení doprovázel, ale mně se přesto líbil. Scénář a gradace děje fungují, hudba Lalo Schifrina baví a to herecké obsazení je velice zajímavé - John Hurt se překonává, Craig T. Nelson překvapuje a jindy excentrický Dennis Hopper je zde nezvykle v nejvíc uťápnuté roli. A jakmile se dostavila pro Peckinpaha typická akce se slow motion záběry, nemohl jsem odtrhnout oči a vyloženě mi to připomínalo styl Michaela Manna. Ostermanův víkend mohl být samozřejmě ještě lepším filmem (můžeme si jen domyslet, jak by to vypadalo, kdyby režisér nebyl před sestříháním snímku vyhozen), i přesto se podle mého názoru jedná o zajímavý thriller, který by si zasloužil více pozornosti. Jako finální dílo velkého režiséra žádná ostuda. (12.09.2018)

Samu Peckinpahovi se rozloučení s (nejen) filmovým světem docela povedlo. I přes to, že námět Ostermanova víkendu působí vzhledem k jeho předchozí tvorbě opravdu jako zjevení, vznikl v řadě ohledů typický peckinpahovský film. Děj se mi líbil, nepředvídatelná atmosféra toho "tahání za nitky" byla řádně hutná, Rutger Hauer hrál na jedničku stejně jako John Hurt a další... Jenže co naplat, vrcholem - vlastně několika vrcholy - filmu jsou (příběh nepříběh, zvraty nezvraty, paranoia neparanoia) akční scény. Režisér se nedal zahanbit, vysekl špičkovou autohoničku a souboj s baseballovou pálkou, který mě přiměl ani jednou nemrknout. Závěr snímku? Více než dobrý. Myslím, že to, co chtěl Robert Ludlum říct, nám Sam Peckinpah přetlumočil velmi zručně. A to nejen na poměry na smrt nemocného, pitím a drogami prožraného chlapa. (10.12.2013)