Fádní odpoledne

Ivan Passer se vypořádal s Hrabalem elegantně se ctí. Hrabalovská poetická atmosféra zakouřených lokálů a osobitých metafor moudrosti je věrně zachycena v obraze. Můžeme sice něco namítnout proti neohrabané strojenosti neherců, ale výsledek působnosti tím není snižován. Zaujme Jan Tožička v roli výčepního, sluneční kráska Kamila Turková, či vitální bývalý fotbalista Leopold Smolík. Fádní odpoledne je lehká a osvěžující filmová adaptace Bohumila Hrabala. (10.03.2018)

Víceméně kratičká povídka o fotbalu, ženách a spropitném, jedno nudné nedělní odpoledne v předměstské hospodě IV.cenové skupiny. Všechny herci kteří zde vystupovali, byli víceméně neherci a krom nich jsem tady postřehla i samotného Bohumila Hrabala. Mistrovský krátký film se skvělou kamerou Jaroslava Kučery, byl natočen právě podle povídky Bohumila Hrabala a patří tematicky k celovečernímu filmu Perličky na dně - manifestu české nové vlny - kam se však nakonec nedostal. Snímek tedy Passerův debut, zároveň získal i množství ocenění na mezinárodních festivalech (Mannheim, Locarno) a zajistil režisérovi Passerovi (autor filmu Intimní osvětlení, uvedený v našem FK na podzim) slávu a respekt na filmařském poli. Škoda že to bylo tak kratičké, neboť bych se nato vydržel dívat klidně i celou hodinu. (11.03.2007)

Fádní odpoledne. Staré ženské co zpívají písničky a hrají karty, skupinka zbytečných kmetů, kteří nudně popíjejí pivo, tlachají hovadiny o fotbale a sborově nadávají na mladíka, který se jim výborně hodí na buzeraci (vlastně jakoby se dnes nic nezměnilo, snad jen ty stařeny jsou tu trochu navíc). Pak chlápek, co se mu ještě pořád zapalují lýtka (s těmi koníky už to tvůrci trochu přestylizovali) a jiný, kterému ne, neboť mu je už vše jedno...Alespoň ten kluk, co měl starší "moudrou" generaci totálně u vy-víte-čeho, je trochu zajímavější postava, ale ani on nevytrhne tenhle kraťas z průměru. (27.07.2012)

Krátká povídka od Bohumila Hrabala v režii Ivana Passera, která nemá příliš čím zaujmout. Štamgasti kecají o fotbalu, vrchního otravuje mladý muž, který místo fotbalu je v hospodě,  pije jedno pivo za druhým a přitom si čte knížku a postarší ženy, které mastí karty a zároveň si do toho prozpěvují. Toť vše. Pro mě nejzábavnější byl asi zanícený hospodský čtenář, jenž vytáčí hostinského, ale i to bylo prostě málo, ačkoli se jedná jen o 14 minutový snímek. (31.01.2024)

Naprosto nechápu smysl(asi to bude tím, že nemám v oblibě Bohumila Hrabala a jeho styl psaní). Pochopila jsem to tím způsobem, že se člověk vlastně díval na hospodské životy lidí co mají jako druhý domov hospodu. Nelíbilo se mi krákání důchodkyň a ani kecy o fotbale a o neschopné mladé generaci jak tu duchny mají ve zvyku. Nesnáším filmy u kterých není na první či druhý pohled jasné jaký měli smysl..Tady vidím smysl nulový.Jedna hvězda za to, že existují i horší věci. (03.10.2012)