Cutterova cesta

"Sousede, moje stará má vibrátor, o kterým se Vašemu zadku ani nezdálo." Neznám nikoho příčetnýho, kdo by chtěl mít Alexe Cuttera za souseda. Nicméně těžko najít lepšího parťáka pro spravedlivou pomstu. Já jsem mu chvílemi fandil, jindy jsem tomu hovadu zase chtěl utrhnout hlavu a o to asi šlo. Vyvolat emoce. A nejistotu. To se obojí povedlo, ale na můj vkus se to celkem táhlo. Alespoň jsem si odnesl dobrou radu, že nemám dělat orgie s opičkou, protože kouše. To se může hodit. (22.11.2021)

Nebýt toho, že tento film natočil Ivan Passer, asi bych tento film úplně minul. Vlastně i když jsem ho viděl, nedá se říci, že by na mně zanechal nějaké zjevné stopy – nějak mne dojal, donutil k zamyšlení. Celý film je prodchnut atmosférou osmdesátých let, Jeff Bridges mi tu byl (k mému údivu) nesympatický (je strašně opálený, a asi má působit přitažlivě nebo co), film má trochu roztříštěnou formu. On totiž hlavní hrdina sice je Jeff Bridges, ale mnohem sympatičtější a zajímavější postava (a pro děj vlastně mnohem zásadnější než Bridgesův donchuán Bone) je Cutter v podání Johna Herda. Tento válečný veterán z Vietnamu se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou. Možná byla tato rozpolcenost dána už literární předlohou, nevím. Film na mě působil zastarale, a jako by mu v některých chvílích chybělo srdce, a byl natočen na zakázku. (27.05.2006)

Toto je Cutterova cesta, nie Carlitova a na výsledku to je poznať. J. Bridges sa snaží, ale často ho zatieni kámoš - mrzák z Vietnamu - Alex. Herecky je Bridgesovi minimálne rovnocenným partnerom, ale je to v prvom rade zaujímavá postava, pri ktorej si nemôžte byť ničím istý. Prvá polovica snímku sa dosť vlečie a nebyť spomínaného Alexa tak je to prúser. Pobaví scéna na kolotoči, ale divák očakáva thriller a ten sa prejaví až v druhej polovici filmu, čo je dosť škoda. Príbeh pomsty som si predstavoval trochu dynamickejší a keď tak rozmýšľam, tak mrzák Alex by si vystačil aj sám. 60%. (04.10.2014)

Alex Cutter - osina v zadku, neodbytná připomínka, že jste v minulosti udělali něco špatně. I když je věčně pod parou, dokáže vidět věci střízlivě. Většinou. Šanci znovu bojovat prohranou bitvu nemůže nechat ležet, ať jej třeba stojí další končetinu nebo něco víc. Pravděpodobně nejlepší Passerův americký film je vyzrálým dramatem o náladě, se kterou se po Vietnamu muselo potýkat mnoho Američanů. Cutterova cesta není cestou ven z toho všeho. Řešení nenachází, protože jej ani nehledá, žene ho jenom sebevražedná touha si něco dokázat. Zatímco on má v posledním okamžiku o pachateli jasno (a může na onen svět odkulhat s pocitem zadostiučinění), my jsme nuceni pochybovat. Kdo nese vinu? 80% (18.02.2011)

Ačkoli nijak zvlášť netrpím na Jeffa Bridgese (mimo Báječných Bakerových), ani na Johna Hearda, musím uznat, že když zapomenu na střípky, které po sobě zanechal Passer v Československu, jeho exilová tvorba zřejmě nejvíce připomíná přerod Miloše Formana. Forman šel sice do sebe, asimiloval se a dotáhl to Oskary, ale zároveň nikdy nepotlačil vlastní vnímání světa. Zato Passer se asimilovat a naštěstí dal zcela zapomenout novovlnním výkřikům a jeho filmy v exilu lze považovat za filmy, nikoli za různé pokusy a experimenty, jak je tomu u většiny jeho migrujících současníků a jejich rodinných příslušníků. (06.06.2011)