Pod pískem

Zvláštní a zajímavý kousek, niterné drama ženy, kterou osud těžce zkouší, ztráta milovaného manžela je pro ni příliš velká, nedokáže ji unést, přijmout, smířit se.. Charlotte Ramplingová to rozehrála fantasticky, uvěřila jsem jí každý pohyb, pohled, nádech.. Bruno Cremer potěšil, ale bylo ho málo.. Je to moc pěkně natočené a hudební podmaz velice příjemný, pomalé tempo vyprávění mi v tomto případě nevadilo.. (10.05.2022)

Drama ženy, která si odmítá připustit manželovu smrt, stojí na hereckém výkonu Charlotte Rampling. Barevně je to laděno do takových odstínů, že vše vypadá na permanentní podzim, včetně letních prázdnin. Aniž bych hodlal umenšovat zásluhy skladatele Rombiho, důležitou roli hraje i použitá hudba: od Dvořáka, Mahlera a Chopina až po Portishead. (04.10.2012)

Určitě jsem čekal víc. Nejvíc jsem se těšil na Bruna, ale ten bohužel dostal jen málo hereckého prostoru. Charlotte hraje celkem dobře, na svůj věk vypadá taky ok, ale to je tak zhruba vše. Pomalé tempo tohoto snímku mi dvakrát nesedlo a na celkové (ne)rozuzlení jsem si musel počkat až skoro do konce. Celkově takový lepší průměr. (22.01.2015)

Vynikající snímek se zvlášní neklidnou atmosférou, kterému vévodí tradičně precizní výkon Charlotte Rampling v roli ženy, která si nepřipouští ztrátu blízké osoby. Skvěle obsazený je i Bruno Cremer. Velmi se mi také líbila hudba Philippa Rombiho. Francouzká citlivá dramata jsou vždy příjemným filmovým zážitkem. http://www.youtube.com/watch?v=Z4o4-0VcloY (29.04.2012)

Já mám někdy pocit, že tyhle francouzský psychlogický minimalismy vzníkají jen proto, aby se Francouzi mohli vytahovat jak skvělý maj herce. Tady je to Charlotte, která svým hereckým výkonem rozdává diváckej zážitek po kilech. Pokud jde o příběh, tak ani ryba ani rak, prostě jsem to odkoukal a nenadšen ani nenasrán jsem po skončení odešel na kutě. (07.05.2014)