Vítejte ve Wellville

Vítaným hostem ve Wellville bych tedy rozhodně nechtěl být. Denně předepsaná monotonní strava a totálně šílené povinné procedury. Natočit tenhle film se silně sexuálním tématem někdo jiný, jiným způsobem a zasazený do jiné doby, možná by se dočkal ode mne i toho nejnižšího hodnocení. Jenomže Alan Parker, ten mi po skvělém filmu "The Commitments" (kde jsem v půlce filmu se šokujícím pocitem zjistil, že mi vůbec nevadí, že skoro všechny postavy vypouští z úst vulgarismy každou možnou chvíli) nabízí další jedinečnou a nezapomenutelnou podívanou po všech stránkách, která mi dovolila snad po celý čas zapomenout na jakékoliv předsudky ke kontroverzního tématu a užívat si naplno každý detail filmu. Od nádherné historické výpravy, atmosféry, pečlivě sestavené a vybrané hudební složky, přes sympatické herce až po spoustu vycizelovaných detailů a gagů, postaviček a jejich vizáží, kostýmů, absurdních a groteskních scének... ale hlavně téměř bezedné studnice originálních vynálezů, za jaké se při potenciálním zaměření na tohle téma nemuseli stydět ani sci-fi průkopníci jako Jules Verne či Karel Zeman!! :o)). Tohle prostě snad nemá hluchého místa a šlape po celý čas v dobře zavedeném rytmu, asi jako onen klučina s košilí za trest dokolečka nahoru a zase dolů po schodech. Ne, ne, tohle přímo a doslova běhá jako uvědomělý pacient před wellivllskou drezurou či chycením do ruk komisařů. Jo, tuhle polozapomenutou americkou šarádu z jejich veleúspěšného filmového roku si klidně dám časem i podruhé. 90% (01.08.2019)

Hodně velký úlet. Před mnoha a mnoha lety... pouštěli v jedné dětské ozdravovně za odměnu film o Marušce Kudeříkové a pak ještě sovětsko – mongolskou pohádku, kde se vyskytovala čarodějná zombie, tudíž jsem si myslela, že mě již nic nemůže překvapit. Inu, mýlila jsem se :). Nutno sledovat v původním znění a speciální náladě. (27.07.2010)

Nepravem zapomenuty komedialni Parker, ktereho by urcite nemeli vynechat fanousci Anthonyho Hopkinse, jenz je tentokrat v roli fanatickeho propagatora vegetarianstvi, zdraveho zivotniho stylu a cerealii, doktora Kellogga (podobnost s realnym Kellogem a jeho sanatoriem neni ciste nahodna, ale autorska fikcni licence je pry znacna). Do jeho tehdy popularniho strediska, ve kterem je sex a pojidani masa povazovano za zlocin, prijizdi mlada dvojice Fonda - Brodderick, jejichz prostrednictvim divak objevuje Kellogovy leckdy bizarni lecebne metody. Kdo ma Hopkinse zafixovaneho jako chladneho britskeho gentlemana, toho jeho silne bryle, falesny chrup ala Alec Guinness z filmu http://www.csfd.cz/film/19774-pet-lupicu-a-stara-dama-ladykillers-the/ a komedialni herecka poloha nejspis docela prekvapi. (13.04.2010)

Nechutné. Nechutné. Přisprostlé. Naprosto nevtipné. Film, u kterého se asi dobře nenajíte. Klystýry od rána do večera, nebo aspoň povídání o nich. Pár nahatých záběrů (Lara Flynn Boyle, Traci Lind a hlavně Bridget Fonda), ale taky pár tlustic. Hopkins hrozný, scénář nikam nevede, a divák netuší, jestli bude moct někomu fandit. Velká výprava, to jo. Viděno v českém dabingu, ach jo. Doporučuji originál. (19.04.2015)

Jen géníus Parkerova rozsahu může natočit každý film úplně jiný a ůplně jinak. Jedinou spojnicí mezi jeho díly tak zůstàvá jejich špičková kvalita. Při psaní scénáře na Parkera dohlížel zajisté nejeden pábitel a pomohl vytvarovat spoustu úžasných postav i postaviček. Ani pro ten nejmenší štěk nelituje Parker scenárista energie a cizeluje ho k dokonalosti. V úžas mě uvádí nejen množstvím a propracovaností postav, ale také dokonale černohumorným pojetím smrti mnohých z nich. Parker všem svým filmům vtiskává duši. Dlouho jsem v tak žánrově i stylově pestré filmografii hledala pojítko, způsob, jak pana režiséra idetifikovat. Konečně jsem jej našla, je to duše. Parkerovy filmy žijí. Žijí, i když jsou tak absurdní fikcí jako právě tento snímek. Film je dokonalý po všech stránkách, vizuálně to není sice Parkerův majstrštyk (konečně překonat Wall prostě nelze), ale především scéna ohňostroje s ohněm je velmi podmanivá. Porterovà napsala svoji nejzajímajější hudbu, kterou stěží kdy překoná. Černému humoru tohoto snímku se musí poklonit i Blier, některé scény jsou tak dokonale absurdní (například rozcvička za zpěvu Hahahaha), že Carax si v skrytu délá poznámky, a skloubení hudby s dějem si precizností nezadá s Lelouchem. Končím tím, čím jsem začínala, Parker je génius. Čím více poznávám jeho dílo, tím více mě tento umělec fascinuje. (01.08.2019)