Smrtonosná past 4.0

Die Hard for the Kids. Historie se opakuje. Stejně jako v jedničce musí John získat zpět ztracenou důvěru jedné ženy (a opět v tom sehraje roli použití toho kterého příjmení), stejně jako ve trojce je bludištěm, do něhož se dostal a v němž si s ním zlosyn pohrává, celé město (namísto New Yorku Washington) a stejně jako ve všech třech filmech čelí bandě teroristů z celého světa (Francie, Itálie, USA). Nově ale kvůli dětskému ratingu mnohem méně kleje a zabíjí jen tak, aby při tom nestříkalo moc krve (tzn. někdy nápaditě, někdy jako v počítačové střílečce z minulého století). Tempo je oproti předchozím filmům výrazně mírnější, John ani lidé okolo něj nejsou neustále ve stresu, není opakovaně rozvíjeno několik paralelních akcí (v čem excelovala zejména trojka) a celkem dost času vyplňuje poněkud sentimentální povídání. Jistě, hlavním Johnovým cílem je - kromě likvidace zlosyna - předvést se jako schopný otec (přičemž cvičným objektem před opětovným shledáním se s dcerou je pro něj Matt), ale nebylo akčních tatíků v jiných filmech už dost? ___ Jako v každém buddy movie, i zde je vyprávění dynamizováno střety protikladných povah. Johna a Matta dělí několik generací i rozsah vědomostí o moderních technologiích a populární kultuře (jeho dialogy s Kevinem Smithem, guru všech nerdů, patří k vrcholům filmu). Jedině spojením sil mohou zvrátit nepříznivý běh událostí, což je ze současného pohledu, kdy již analogoví hrdinové za geeky jasně zaostávají, příjemně nostalgická skutečnost. Informace ještě nebyly vším. Občas se muselo přestat civět do monitoru a něco udělat. John veškeré potřebné "skills" má, chybí mu jenom ony informace. Svalnatí lameři jeho typu jsou ukázáni jako neocenitelní. Od světa reálných (nikoli virtuálních akcí) odstřihnutí hackeři oproti tomu dostávají jeden mravní políček za druhým, a zatímco John svému mladšímu parťákovi uděluje důležité životní lekce ("face your fear"), sám zůstává na konci stejným BFU jako na začátku. ___ Čtvrtá Smrtonosná past je nejzábavnější tehdy, odkazuje-li k některému ze svých (lepších) předchůdců, případně k akčnímu žánru jako takovému (padouchovo pobízení "Say somethin' funny", finty, které John používá). Šlo by o tuctovou hi-tech akci (s akčními momenty občas na hraně parodie typu Pravdivých lží), nebýt její schopnosti sebeshazování... a Johna McClanea, samozřejmě. Protože vlasy už tenhle staronový americký spasitel sice nemá, ale koule pořád ano. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, H34D, lachim, Chrustyn, rowdy's, FrankieCZ (31.01.2013)

Docela dlouho jsem měl problém jak tento film hodnotit. Zda jako samostatný film a nebo film v rámci série DIE HARD. Nakonec jsem se rozhodl pro druhou verzi, čímž jsem s těžkým a pořádně rozbušeným srdíčkem připravil tento skvost o jednu hvězdičku. Ovšem popořádku. Vyjímečnost postavy Johna McClana jako akčního hrdiny v srdcích mých kámošů i mém dosvědčuje i fakt, že jsme tentokrát zabrali celou řadu v kině. Dokonce jsem ani nevnímal prdelky slečen co choděj do kina když už je zhaslo a musí se tak většinou ohnout a ukázat mě zadek, /někdy nejlepší podívaná v kině/ aby sladily čísla na lístku se sedačkovou realitou v kině, jak jsem byl natěšenej až na plátno vpochoduje Willis všem rozkope držku, všechno postříli a bude soupeřit sám s sebou jestli řekne víc hlášek nebo sejme víc lidí. Toho jsem se nakonec dočkal v míře vrchovaté. Z tak povedených akčních scén se o mě někdy pokoušeli mrákoty, tady snad musela zapracovat ruka boží. Tempo filmu spolehlivě zlikvidovalo pochybnosti o dlouhé stoupáži. Hlášky do Vás McClane řezal takovou silou, že hrozila předčasná smrt mé bránice. Samotnej McClane je stejně sexy jako vždycky a k vyřešení případu i ve světě nejmodernějších technologií se drží svého starého a osvědčeného hesla "všechny je zabiju" a je jedno čím, kde, kdy a koho...prostě všechny. Bohužel je tu jeden fakt, který přišel o tu hvězdičku. Ne, není to nereálnost akčních scén. Proboha, vždyt je to akční film, to, že banda odborníků a kritiků kdysi napsala, že McClane je reálnej hrdina neznemená že to je pravda. Zkuste si tedy prožít tu reálnost z jedničky!! Kromě mě, by jí nikdo po prvních minutách nepřežil a kritik už vůbec ne. Hodnotit modrý flitry?? Ale OK to beru. Na CSFD jsou odborníci na všechno. Ovšem když vycházeli lidi z kina, říkali si scény z filmu nebo hlášky. Neslyšel jsem nikoho že by říkal " ty vole, ty modrý filtry" "no hele jako dobrý,ale ty modrý flitry, ty mě dali" "dobrej film, až na ty modrý filtry". Vadil mě jen jedinej, ale zásadní fakt. Vytratila se McClanova vulgární frajeřina doplněná o cigáro, proto se vytratila i má páta hvězdička. Ošem jinak je tento film krásný akční polibek pro akční milovníky jako já . Filtry,nefiltry. (04.07.2007)

Chudák John McTiernan se bude muset smířit s tím, že jeho kultovní jednička a v jistém ohledu přelomová trojka zůstanou ve stínu parádních sudých dílů. Když jsem kdysi v rozhovoru s Willisem četl, že se scénáristé při psaní inspirovali seriálovou 24-kou, netušil jsem, že se dočkám téměř její celovečerní verze. McClane má problémy s dcerou, postupuje při vybíjení padouchů téměř přesně podle jejich hierarchie - a je tak úžasným akčním hrdinou, že jsem nestačil zírat. A po unaveném třetím díle jsem čekal všechno, jen ne tohle. Hledal jsem ve čtvrté pasti spoustu nadhledu a fanouškovského pomrkávání, ale dostal jsem k tomu ještě Johna jako nezničitelného dinosaura, který bez servítek namlátí ženské a ještě jí přitom od plic zanadává. A divák má touhu mu začít nahlas fandit. Hrozba je tentokrát dokonale hrozivá a v jistých momentech až mrazí. Své k tomu dodává i lahůdkový Olyphant, jehož sarkastické poznámky plné vzteku mi zvedaly adrenalin a když McClaneovi říká, že mu zničí život a zabije jeho blízké, podvědomě jsem se v sedadle přikrčil. Když navíc funguje i spojení starého pardála s mladým, umírněným rebelem, je všechno tak, jak má být. V těch dvou hodinách se sice občas objeví až příliš klidná chvilka, ale i tak těch 90% musím přetavit na pět hvězd. Tenhle matador se za návrat stydět nebude. (03.08.2007)

S teroristy se nevyjednává, posílá se na ně John McClane! Willis s více životy než kočka a krvavými šrámy putujícími po hlavě pendluje mezi Washingtonem, Virginií a Baltimorem za účelem zatnutí tipce teroristům používajících Rumburakovy metody a je při tom tak zaneprázdněný, že si ani nemá čas zapálit.. Nezlobte se na mě, ale poslední kapička v podobě souboje s F-35, patřící spíše do Bayových megafilmů o robotcích, mě donutila popřemýšlet o sjednání penzijního připojištění, protože ta věc, kterou jsem tam celou dobu tak nějak postrádal, byl starý dobrý pokojný duch vánoc.. V žánru ryzí průměr, mínus jedna hvězda za laciný "Výprodej" značky Die Hard. (02.07.2009)

Bezpohlavní selanka pro děcka. Nevadí mi, že si Smrtonosná past došla pro rating PG-13, ale ani po "jiných" trailerech jsem prostě nedokázal překousnout to, že Past natočili zcela bezpohlavně. Nejde o explicitní fuckování a zkrvavené tílko, ale o to, že Hunt, Bourne a Bond si i bez masa a krve docválali k silným emocím, a tedy i k tomu, že jejich poslední akce měla ohromný náboj. McClaneovi se naoko dostáváme ještě víc pod kůži (díky dceři, hrdinům a ochraně "téhle země, těchhle lidí"), hloupoučký scénář se ale víc soustředí na rádoby efektní čachrování s vybuchující ropou a dotírající stíhačkou, což jsou momenty nejen přepísklé a "akčně-blbé", ale hlavně úplně zbytečné a pro mně silně nezábavné. Wiseman má nesporně cit pro kinetiku a z jeho kroužící kamery se příjemně shlíží na auta a všemožná zasunující a vysunující se udělátka, přesto jsem si několikrát přál McTiernanův návrat... pro ten závan komornosti, zemitosti, pro Johna, který nepřipomíná šaška v cirkusu, jehož primárním úkolem není metání hlášek, ale opravdu nakopání řitě všem těm padouchům. Nejsem tak velký staromilec, ale nesmyslně natahované poskakování s Maggie Q (která nechá Willise ležet, on pak nechá ležet jí, aby nakonec vletěli do šachty a tam se zatraceně dlouho mlátili) mě prostě nebaví. Willis zůstal božanem, ale McClane se z naštvaného hláškaře vmáčknutého do pasti prostě změnil v týpka, co si to pohodově štráduje kamionem, volá si s Kevinem Smithem a vlastně stejně jako my ví, že se mu, jeho dceři i Justinovi Longovi vlastně nic nestane. Proto ta selankovitost, proto bezpohlavnost, proto vlažné hodnocení. Ve Wisemanově Smrtonosné pasti jsem čekal víc akce, víc nedolatelně efektních momentů a delší bitky se spider-boyem. Bez vnitřního náboje totiž všechny ty dějové věci okolo splývají v nekonečné přepínání vysílaček, vytáčení telefonů a naivní řešení hackerských fines. A McClaneovy vtipné bonmoty pro mě tu vatu nenačančaly dostatečně. Hype. (06.07.2007)