Hogo fogo Homolka

Již u prvního dílu jsem psal, jak Homolky miluju. Nebudu se tedy opakovat, a nebudu psát, že Homolky miluju. To, že Homolky miluju již tedy každý ví a proto se k tomu nebudu vracet. Taky nebudu chválit herce, které jsem chválil již u jedničky. Herecký koncert pokračuje i zde. A je to tak věrohodné, že člověk má pocit, že sleduje spíše dokument o jedné pražské rodině. V mnoha ohledech se pozná, tedy tu svou rodinu a přesto místo slzy ukápne trocha, nebo spíše moc úsměvu. A já mám dokonce pocit, že každý díl je lepší a lepší, což nebývá časté a spíše tomu je většinou opačně. Herci se ale sehrávají a vypadá to, že se znají lépe a lépe. A divák z toho jen těží. (10.09.2016)

Kdepak buranská řachanda, docela vážný film o míjení města s venkovem, mládí se stářím, rodičů s dětmi a života se smrtí. Plný humoru založeného na detailně odpozorovaných projevech malichernosti, trapnosti, čecháčkovství či pražské pýchy spojené s provinčním pohrdáním nóbl způsoby. Humorem se druhý díl od prvního prakticky nijak neliší, ovšem jeho vsazením do netragicky nasnímané smrti již ano. Veškerý smutek dané chvíle je vržen na cizí, spolek kynologů a diváka. Babka podřimuje a zbytek rodiny se cachtá v rybníce. Někdy nám to nejdůležitější uteče, naší vinou i bez ní - v obou případech jde život dál - norníci norují, ptáčkové zpívají a Homolkovic nasedají do auta. +++++ Mám pocit, že Papoušek v Hogo Fogo Homolka předvedl jednu z nejjímavějších, nejopravdovějších a venkoncem nejlepších filmových smrtí. S krásnou kamerou, střihem nové vlny, řemeslně precizní. I když se nám hudba snaží namluvit, že o nic nejde, jde o život. Český život. Mladší generace se bude cítit vznešenější se svými modernějšími koníčky, technikou, internetem a přehledem, jenž poskytuje, ale uniknou jí stejné věci. Pro úmornost některých konverzačních pasáží, slabé ****. (12.10.2014)

Formanovsko-Passerovská lekce je v "Hogo fogo" znát nesmírně silně. Kromě neuvěřitelně intezivního popisu všednodenní reality je hmatatelně cítit i ve střihu či na skvělé práci s kamerou, jíž nesmírně svědčí širokoúhlý formát. Využití dlouhých záběrů je tu ovšem poněkud jiné než u Formana či Passera. Forman je používá především jako účinný prostředek k budování kontrastu, Passer jimi udává pomalý rytmus celého filmu, ovšem zároveň v něm jaksi podprahově bouří drama neuspokojeného osobního života a poklidu pouze předstíraného, u Papouška dlouhé záběry působí téměř jako ilustrace, jako fotografie v pomalu prolistovávané knize. Už se v nichž téměř nic neděje, prostě jen jsou. Samozřejmě i Papoušek pracuje s kontrastem, a to především v úvodu, v němž nesmírně trefně konfrontuje odlišný rytmus života na vesnici a ve velkém městě. Po větší část filmu je ovšem střídání pomalých záběrů vlastně vysloveně mechanické, kontrast nefunguje, celek příliš nedrží pohromadě, i smrt se prostě jen odehraje jako jeden z mnoha záběrů, nedořečeného je až příliš... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Jaxx84, Subjektiv (Komentář vysloveně debilní: TheMaker) (29.10.2017)

Tragikomické příhody typické české rodinky své doby. Realistické víc, než sama realita, nejen událostmi, ale i hereckými výkony. U Homolkových mě vždycky zaplaví nostalgické vzpomínky na dětství, protože v podobných poměrech jsem vyrůstal. Taky jsme doma přes neustálé hádky a půtky neviděli to, co je v životě podstatné. (20.12.2011)

Možná mě to bavilo ještě o něco víc než první díl. Tady je krásně vidět, co je to závist, co je to hloupost a bezohlednost vlastně ke všemu i k sobě navzájem. Krásně komediální, ale s podtónem, který vás prostě musí dostat. Tohle je komedie o nepěkných stránkách člověka. Možná něco, co nás alespoň trochu donutí se polepšit. (26.06.2014)