Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

boshke 

všechny recenze uživatele

Takovou nedějovost u tak známého a oceňovaného titulu jsem vskutku nečekal. Slyšel jsem sice, že kniha, se kterou jsem ještě neměl tu čest, je o poznání lepší než film, což je však v tomto případě zcela nevypovídající skutečnost, neb jít s úrovní nad tento snímek není žádný velký kumšt. Tři mladí lidé, žijící v pensionu, - jižanský spisovatel Stingo, polská imigrantka Sophie a "biolog" Nathan - nemají nic smysluplného na práci, a tak pouze užívají života. Chodí na pikniky, oblékají si roztodivné převleky a pořádají tématické večery a vůbec nedělají nic krom sladkého nicnedělání. Tato jejich idylka je tu a tam vyrušena Nathanovým výbuchem zlosti, kdy oběma svým přátelům ztropí scénu a uráží je (popř. bije). Druhý den se za svůj výstup omluví a vše je opět při starém. Rozruch do jejich bezstarostných životů ještě sem tam vnese Sophie se svými vzpomínkami na koncentrák. Ty jsou jako jediné alespoň trochu zajímavé. I tak, koukat se na dvouapůlhodinový film o ničem kvůli silnému momentu "pošlu do plynu dcerku nebo synka?" mi přijde zcela zcestné... 50% ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Silný a dojemný príbeh. Uvedomujem si, že chváliť výkon M. Streep je, čo sa tohto snímku týka, niečo ako nosiť drevo do lesa, pretože ju každý chváli, ale nedá mi. Vždy som si myslel, že je to skvelá herečka, no ale toto čo tu predviedla.... spadol som na zadok. Naozaj, fantastický, famózny, brilantný výkon, na také niečo sa len tak nezabúda, jedno z najlepších stvárnení ženskej postavy vôbec. V rámci jej postavy tu bolo všetko do detailov prepracované a premyslené - od zubov, mimiky, držania tela až po ten jej perfektný a presvedčivý poľský prízvuk, no úžas. Nikto na svete by to nezahral tak ako ona. Keď si predstavím, že pôvodne plánovali obsadiť Magdu Vášáryovú tak mi je z toho nápadu na smiech. Dejová linka vyskladaná zo Sophiiných spomienok bola tiež výborná a hlavne emotívne bohatá, pri scéne s voľbou mi išlo už skoro srdce rozpučiť avšak všetko ostatné, čo sa udialo medzi ňou, jej priateľom a spisovateľom v Brooklyne mi už neprišlo tak úžasné, skôr len mierne nadpriemerné, aj keď na druhú stranu by sa tam našlo zopár pekných myšlienok. Celkovo to vidím na solídny nadpriemer, hlavne vďaka jedinečne famóznej M. Streep a emotívnej časti dejovej linky z koncentračného tábora. 80/100 ()

Reklama

RelaxMan 

všechny recenze uživatele

Jsou to vlastně 2 filmy v jednom. Pokud se děj odehrává za války ( transport + koncentrák ), tak jsem byl spracováním nadšen a hodnotil bych 5 hvězdy. Pokud jde o druhou linii filmu ( scény z domu ), které mají cca dlouhých 120min, tak z těch jsem, už tolik nadšen nebyl. Hodnotil bych jen 3 hvězdy. Film je především herecký koncert Meryl Streep, která mě opět přesvědčila, že je nejlepší herečkou. Dokáže totiž každou svojí roli zahrát velmi přesvědčivě, což většina herců a hereček prostě nedokáže. Musím, ale pochválit i oba herce ( P. McNicola a K. Klinea ), kteří Meryl velmi dobře asistují. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Filmová adaptace strhující stejnojmenné Styronovy knihy je jednou z nejsilnějších reflexí zvěrstev 2. světové války. Jak absurdně zrůdný byl nacistický odosobněný systém likvidace všech lidí neárijské rasy, v němž byl člověk stavěn před nevyhnutelnost takovéto volby. Onen člověk (žena, matka) zhmotněný určitě životním (a Oskarovým) hereckým výkonem Meryl Streepové, jejíž polština, němčina i slovanský přízvuk v angličtině, jakož i celá postava Polky přeživší peklo Osvětimi, byl tak sugestivní, že jsem si po skončení filmu na internetu hledal, zda má slovanské předky. Prý ale nemá... Alan J. Pakula natočil skutečně sugestivní psychologický film, který má svou svébytnou (a rovnocennou) pozici po boku knižní předlohy. I když jsou oproti Styronově románu-obžalobě celkem logicky některá místa redukována (nejvíce jsem jako divák postrádal opodstatnění a osvětlení pragmaticky motivovaného kalkulu při osudové volbě), samostatný snímek je natolik nosný a konzistentní, že je třeba jen jediné - neustále si ho pro výstrahu připomínat... ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

No, knihou nepoznamenaný, čekal jsem asi něco trochu jiného. Resp. to, co přišlo až po cca půlce filmu, což mě docela zklamalo. Výjevy z přítomnosti mě totiž nechávaly poměrně chladným a ani herecké obsazení mě nijak nefascinovalo. Bylo však zajímavé, jak se měnil můj pohled na výkon Meryl Streep v průběhu snímku, z počátečního "za co jako dostala Oscara?!" až na závěrečné "no, fakt si ho zasloužila!". Ve výsledku jsem z toho měl ale kupodivu velmi dobrý pocit, jako kdyby mi konečně zapadly scény ze současnosti do těch z minulosti, proto dávám slabší, leč 4*. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)
  • Jedinou postavou, která nebyla fiktivní, byl Rudolf Hóss, skutečný velitel Osvětimi. (jezurka42)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama