První kráva

Arthousové tempo ma väčšinou rozčuľuje, ale tu mi sadlo ako riť na šerbeľ. Antiwestern s jednoduchou zápletkou a skvelou, špinavou atmosférou, kde romanca medzi chlapmi nie je homo, v špine a drine je nefalšovaná romantika a iskru nádeje v inak posratom živote im chcete pomôcť rozdmýchať aj napriek tomu, že viete, ako to skončí. Zaslúžene a opakovane titulované ako jeden z filmov pandemického roku, pre ktorý bol tento únik do sveta bez dejín ako stvorený. (16.02.2021)

Jsem krůček od toho dát plný počet, protože k tomu filmu cítit velké sympatie. Velmi vtahující zážitek, a to přesto, kolikrát si člověk v kusých momentech řekne, že z toho až moc čouhá záměr. Jsem docela překvapený, že jde o film zkušené režisérky (od které jsem navíc už i něco viděl, jen jsem si její jméno nepamatoval), protože jsem chtěl napsat, že výsledek postrádá finesu a každé jeho kvalitě chybí jeden jediný krůček k dokonalosti, přičemž ten potenciál je hodně cítit - čekal bych takový dojem u nějakého debutu. Přese všechno jsem měl na konci pocit, že opouštím lidi, které mám rád - pocit, jaký u filmů v dospělosti nezažívám často. (04.07.2021)

„Odkud si myslí, že je to mléko?“ - „Někteří lidé si neumí představit, že by je někdo okradl. Jsou příliš hrdí.“ - „Doufejme, že je jedním z nich.“ Aneb tak dlouho se chodí pro kradené mléko, až se…Spíše komorní First Cow mě poměrně zaujal. Přitom neohromí po vizuální stránce (ačkoliv má pár momentů) a stejně tak je to s příběhem. Přesto je v něm něco, co mně bránilo se třeba jen na chvíli nudit. A to i navzdory rozvláčnému tempu, které nastolila již úvodní scéna s proplouvající lodí. Sympatičtí, nelehce se probíjející hlavní hrdinové, kteří poprvé v životě dostali malou naději na lepší život, jejich nenápadné přátelství, určitý hřejivý pocit, příjemná atmosféra a moc hezký hudební motiv, to jsou hlavní klady tohoto filmu. Konec by byl také krásný nebýt toho nezvládnutého detailu, že zdravotní stav jednoho z hrdinů…ale budiž, nebudu se v tom dál rýpat. Ačkoliv je to naše první filmové setkání s Kelly Reichardt, některé věci ve mně docela rezonovaly a já se s ní rád potkám znovu u některého jejího dalšího filmu. Protentokrát v mých očích zasloužené 4*. (06.09.2020)

Film oproštěný od šumů vizuálních, zvukových, dějových i významových tak precizně, že se z něj stává spíše dlouhý obraz, namalovaný na ploše dvou hodin, v němž každá jednotlivina (kapradí, sběr hub, bláto, díra v botě, pánev, pronesená věta, setkání) je generickou součástí zcela prosté výpovědi jak o krutém, lhostejném a nehostinném světě, tak o křehkém, nepravděpodobném, leč absolutním přátelství dvou slaboučkých lidských bytostí v něm. *~ (09.06.2021)

Kelly Reichardtová má ohromný cit, vytříbený smysl pro detail, něhu, křehkost a s divákem se o to vše v tomto snímku nádherně dělí, je to pastva pro oči.. Příběh dvou obyčejných mužů, jimž náhodné setkání změní život, stanou se přáteli a začnou spolu podnikat (lahodné smažené koblihy), mě vtáhnul svým půvabem, soucítěním (pomoc bližnímu v nouzi i malé ještěrce), no a John Magaro je jako vyučený pekař k zulíbání, působivá a zajímavá záležitost.. (08.10.2022)