Klute

Scénář: Andy Lewis, Dave Lewis .. Název Klute je tvůrčí úskok. Taktéž všechny zmíněné žánrové poutače jsou téměř bezpředmětné, kriminální zápletka je fakticky jen zástěrka pro psychologický film o nitru jedné ženy. Celý průběh se táhne pomale a unyle předkládá pohled na soukromí jedné lehké ženy, bez nějakého dějového vzruchu. Na Jane Fonda (herecky pečlivě přednášející své dlouhé monology a dialogy) mne znepokojovalo akorát to, že se nápadně podobá jedné mojí kamarádce. Podobně jako u Conversation jde o film, který mě touto svojí zastřenou polohou vůbec nepotěšil. 50%. (26.11.2007)

Mám s tímhle filmem ten problém, že jednoduše prezentuje látku, která by měla být napínavá, ale ve skutečnosti, je to film, který je minimálně napínavý a snaží se zaujmout hlavně scénami, které jsou herecky dobré - o tom žádná - ale prostě nevytvářejí celek, který by byl až tak divácky vděčný, jednoduše si jede svou vlastní cestou. (06.08.2015)

Obvykle se netrápím názvy filmů, ale když prostituka s hereckými ambicemi dostane asi třikrát tolik prostoru než detektiv, podle nějž je tento snímek pojmenován, tak mi patrně něco podstatného uniká. Samozřejmě nemohu popřít, že se mi na živelnou Bree dívalo lépe než na zahloubaného Kluteho, ale nemohu akceptovat skutečnost, že jsem byl při vyšetřování případu neustále vyrušován psychologickou nudou. (28.02.2013)

Vibrující osa pátrání po pohřešovaném středostavovském obchodníkovi magnetizuje přepestrý a jedovatý jinosvětský kal newyorské osamocenosti: drobnokresba fetišistického unikání životu je sice místy přitažlivá, ale oslnivého jasu sametového podzemí nedosahuje, protože není dostatečně věcná, tj. není zachycena jako součást tohoto světa, ale jen jako příliš umělá hra na něj. V tomto pestrém kino-kaleidoskopu, který nedokáže nabídnout než omezený sled jinakých sexuálních klišé ve fádních celuloidových paspartách, vše spočívá na hercích, a právě oni spolehlivě zaštiťují tu zfilmovanou marnost. Zvláště to, jak Sutherland v neotřesitelně jímavém sklíčení neopatrně loupe cibuli nevidomého smutku prodejného děvčete v naději na rozřešení případu, ale prázdno na konci mu položí ještě závažnější otázku – po povaze vlastního Já – již nezodpoví jinak než pádem; žel dopadnutí zůstane mimo záběr: film končí příliš brzy - o několik týdnů či měsíců dříve. Výjimečná je psychoanalytická dimenze snímku, jejíž explicitnost poskytuje paradoxní kritiku herectví Jane Fondové: terapeutické schůzky zpětně interpretují její herectví – doslovují (potvrzují či vyvracejí) její tělesný výraz, a maximálně tak odcizují rodící se děj. Místy ten stálé rozrušovaný celek působí poněkud směšně svou nepravděpodobností. Je až zábavné, jak vyrůstá z prosté nevěstky novosvětská Julie Kristeva za dohledu vysloužilé freudiánky, zatímco se okolo vraždí muži a ženy, jedni se opásávají zbraněmi, druzí propadají drogovým závislostem a jiní nacházejí svou životní cestu v nezdravé infuzi polymorfní perverze: kde terapeutka mlčí, vše zodpoví pacientka. Tento imaginativní chaos poprockové „ovocné směsi“ dříve nebo později začne lést do zubů a ty začnou bolet. Osa se roztříští, hrozny obrazů se vychýlí na všechny strany a nezbude nic než pár detailů a polodetailů. (01.07.2017)

Hmmm..pro mě je období 70tých let dost nepopulární - to období je pro mě i ve filmu dost zvláštní a tento film není výjimkou. Ano, vím, čím si Jane Fonda prošla, je to krásná ženská a může si dovolit se takto svlékat a ukazovat se, protože je to nádherný kus ženské a do toho ještě umí hrát..ale ten film...něčím je výjimečný, něčím je obyčejný..má něco v sobě...Jsem ráda, jak to dopadlo, ale jsem trošku zmatená z toho, že jsem tam vlastně nezjistila to hlavní... :D Jo - a hudba - ta v tomto filmu má velikou roli a dlouho jsem neslyšela něco tak skvělého :) (21.07.2019)